Muž bez tváře - snarry

20. Kapitola - Magie hradu.

„Co se tady stalo?" Promluvil zostra. Překročil práh ložnice. Ředitel se narovnal a podíval se na něj, ale než stačil Albus cokoli říct, Severus to poznal sám. Stačilo se podívat na Harryho a na jeho drobné tělo, které se třáslo.

„Chlapec byl na malou chvíli spojen s Pánem zla a nejspíš byl vystaven řezné kletbě," promluvil ředitel. Mistr lektvarů na to jen přikývnul. Svým způsobem to čekal, že se tohle dříve nebo později stane.

„Krvácení jsem zastavila, rány vyčistila a poté vyléčila, ale ztratil mnoho krve, než jsme s Albusem přišli. Vlastně se až divím, že je stále při vědomí." Promluvila stará léčitelka po chvíli a přitom se zvedla, aby udělala Severusovi místo.

Severus si sedl k Harrymu, který teď měl zavřené oči, ale nespal.

„Nejraději bych si ho vzala k sobě na..."

„Ne Poppy, postarám se o něj sám." Severus se na starou ženu podíval takovým pohledem, který nesnesl žádných námitek. Poppy se podívala na ředitele, který si lehce odkašlal a poté promluvil.

„Severus má pravdu, Poppy. Nejlepší pro chlapce bude, když se o něj postará tady Severus."Poppy otevírala ústa, aby něco řekla, ale zastavil jí Albus.

„Moje milá Poppy já dobře vím, že Harry je na tom zle, ale ty sama dobře víš, že Severus také vystudoval to, co ty."

„Já to dobře vím, a taky vím, že nejen to. Vím i to, že jeho znalosti sahají ještě dál, ale zítra, vlastně už dnes, začal školní rok a chlapec teď potřebuje péči a rodinu." Severus už chtěl něco říct, protože přesně věděl, odkud vítr vane. Lily si zase hrála na chudinku, které bylo ublíženo, což Severus absolutně nechápal, proč to Lily, dělá, když ve skutečnosti o svého syna vůbec nestojí.

„Já se o Harryho postarám." Stará žena chtěla znovu protestovat, ale zabránil jí v tom ředitel.

„Poppy půjdeme, chlapec potřebuje odpočívat." Léčitelka na to něco zamumlala, ale šla ke dveřím a bez jediného slova odešla. Muži se na sebe podívali. Oba byli z jejího chovaní zmatení. Vůbec to nechápali, proč se Poppy takhle chová?

„Jdu si s ní promluvit," řekl po chvíli Albus a také chtěl odejít, ale zarazil se v pochybu a dodal: „,Severusi, tvého skřítka jsme museli poslat pryč. Zdá se, že není takový, jak se jevil." Mladý muž se na ředitele lehce zamračil.

„Jak to myslíš, Albusi?"

„Promluvíme si o tom později, teď je důležité, aby byl Harry v pořádku."

**

Harry Velice pomalu otevřel oči. Asi musel usnout, když profesor Snape mluvil s ředitelem.

Mladík se cítil opravdu hodně špatně, měl pocit, jako kdyby ho podupalo stádo rozzuřených koní. Nevěděl, co se stalo, proč omdlel a proč se cítí tak slabý a unavený.

„Harry," promluvil na něj tichý melodický hlas. V té chvíli pocítil něco opravdu velmi zvláštního, něco, co neuměl popsat. Pomalu otočil hlavu, za hlasem.

„Jak se cítíš?" promluvil na něj profesor tichým hlasem a přitom se zvedl z křesla, které stálo vedle postele,

„Mám žízeň," řekl Harry první věc, která mu prolétla hlavou.

„Počkej, hned ti dám napít."

**

Severus seděl u něj po zbytek noci a hlídal jeho dech. Bylo to, jako když byl Harry malý a on u něj byl skoro každou noc. Bylo mu totálně ukradené, že s tím Potter nesouhlasil. Severus malého Harryho vždy ukládal ke spánku a ráno byl vždy u něj, když se probudil.

Severuse ze vzpomínek probudilo až tiché zaklepaní na dveře. Nemusel se ani dívat, aby věděl, kdo to je.

,,Jak je na tom, chlapče?" zeptal se ředitel. Mistr lektvarů se na něj otočil.

„O trochu lépe. Jednou se vzbudil a měl žízeň, ale hned, jak jsem mu dal napít, tak usnul." Albus se usmál, bylo na něm vidět, že se mu ulevilo. „Mluvil jsem s Poppy a zdá se, že za ní byla, Lily," promluvil po chvíli Albus smutným hlasem a pomalými kroky došel k Severusovi, který se celý napjal.

„Co jí na povídala?" zeptal se Severus skrz zaťaté zuby. Muž velmi dobře věděl, že Lily Potterová, umí přímo skvěle sehrát roli chudinky. Začal si lámat hlavu tím, proč hraje pro okolí takové divadlo? Mladý muž ucítil, jak mu Albus lehce stiskl rameno a znovu muže vytáhl s myšlenek.

„Neboj se, chlapče, vysvětlil jsem jí to." V místnosti bylo najednou takové ticho. Oba muži sledovali spícího chlapce

„Díky Merlinovi, že jsme přišli v čas," zašeptal do ticha Albus. Severus se na něj podíval. ,,Asi tomu nebudeš věřit, ale dala mi vědět sama magie hradu. Nevím, jak, ale děkuji jí za to."  Severus na ředitele chvíli nevěřícně koukal. 

„Proč jste vyhodili mého skřítka?" položil profesor lektvarů po chvíli otázku, která mu vrtala hlavou od doby, co se o svém skřítkovi dozvěděl

„Severusi, on stál nad Harrym a s potěšením v očích to celé sledoval do té doby, než si uvědomil, že jsme přišli. Poslal jsem ho prozatím do kuchyně, než se ty sám rozhodneš, co s ním bude." Severus nad tím jen zavrtěl hlavou. Nemohl uvěřit tomu, co právě slyšel. Otázkou ale je proč? Proč se jeho skřítek takhle zachoval, že by dostal rozkaz od Iren?