Muž bez tváře - snarry

7. Kapitola- Otrava

Mladík  si přišel jako balík, kterého pořád někam přešupují, aby jim nepřekážel. Nejdříve ho paní Snapeová strčila do starých stájí, aby ho už nemusela tolik vídat, a teď pan Snape, o kterém si Harry myslel, že je jiný, než si o něj lidi říkají. Bohužel se znovu spletl, jako už několikrát ve svém životě.

„Hele brácho, my jdeme na večeři do Velké síně. Máma chce, abys tady zůstal, jídlo ti pak donese náš domácí skřítek." Vrazil do Harryho pokoje jeho bratr, jeho dvojče. Harry otočil hlavu ke dveřím a díval se na svého bratra, který se na něj zhnuseně šklebil.

Mladík nad tím  pokrčil rameny a otočil hlavu zpátky k oknu. O pár vteřin později se ozvalo prasknutí dveří a pak rychlé vzdalující se kroky.

Harry nad tím zavrtěl hlavou. Nemohl pochopit, proč ho jeho bratr tak zatraceně nenávidí. Od první chvíle, co ho sem Lily Potterová přivedla, mu ten kluk dává striktně najevo, že ho tu nechce. Ani sám Harry se tu necítil zrovna nejlíp. Zrovna včera přišli bratrovi kamarádi. Ron Weasley a Hermiona Grangerová. Ron na něj koukal stejně znechuceně jako bratr. No a Hermiona měla úplně stejný pohled, jako Lily v ředitelně před dvěma týdny. Plný lítosti. Přesně tyhle typy pohledů Harry nesnášel. Nechtěl soucit ani lítost, toho si užil, když byl malý.

Chlapec zavtěl rychle hlavou, aby zahnal myšlenky a přitom se zvedl z postele a šel rovnou ke stolu, kde se objevil talíř s kuřecí polévkou. Stále jedl málo a byly to většinou polévky, nebo krupičná kaše. Jiná jídla zatím nebyl schopen udržet v žaludku.

Harry si sedl ke stolku, který mu sloužil jako psací stůl, nebo jídelní. James Potter si totiž nepřál, aby s nimi byl Harry u stolu. Lily se kvůli tomu strašně rozčílila, div po Jamesovi nehodila talíř, křičeli na sebe. James křičel, že tohle nechutné stvoření není jeho syn a přitom ukázal prstem na Harryho, který stál uprostřed kuchyně a snažil se zadržet slzy.

Harry znovu zavrtěl hlavou, aby zahnal myšlenky. Vzal do ruky lžíci a pomalu si nabral a ihned poté si dal do pusy první sousto.

*

Asi o hodinu později klečel mladý muž u záchodové mysy a zvracel. Bylo mu tak strašně zle jako snad ještě nikdy. Celé tělo ho bolelo a určitě měl i horečku. Když už neměl co zvracet, ztěžka se zvednul na nohy a pomalými krůčky došel k umyvadlu. Přitom se s ním točil celý svět. Děkoval bohu, že koupelna je tak malá.

Když se potom konečně doplahočil zpět do pokoje, byl už na pokraji bezvědomí.

**

Byly to už dva týdny, co Severus dal Harryho pryč. No, přesněji řečeno, byl donucen ředitelem, který, když zjistil, že je kluk tady, trval na tom, že Harry musí zpět ke své rodině a nenechal si to za žádnou cenu vymluvit.

Když potom odvedl Harryho do ředitelny, ve které byl Brumbál s Lily, která se hned na Harryho vrhla, div ho neudusila, Severus měl šanci nenápadně se vypařit. Nechtěl se s Harrym loučit. Konec konců, kluk s ním byl jenom chvíli a Severus nebyl ten typ člověka, který se loučí. To byl taky jeden z důvodů, proč toho kluka předal hned, nechtěl to zbytečně protahovat.

Severusovy myšlenky přerušilo zběsilé bouchání na dveře. Rozhodl se to ignorovat a dál popíjel svojí první sklenku whiskey a koukal do ohně v krbu.

„Severusi, okamžitě ty zatracené dveře otevři nebo je vyrazím!" Ozval se zoufalý hlas Lily.  Muž sitiše povzdechl a přitom se zvedl. Cestou ke dveřím ještě položil sklenku.

„Co tady chceš, Lily," zavrčel na ní, když otevřel dveře.

„Seve, Harryho někdo otrávil, pomoz mu prosím." V tu chvíli měl Severus pocit, jako kdyby ho někdo polil studenou vodou.

„Kdo?" zeptal se hlubokým a přitom hlasem plným vzteku a přitom si přivolal malý stříbrný kufřík, kde měl speciálně upravené lektvary právě pro Harryho.

Byli jsme na večeři ve Velké síni, chtěla jsem s sebou vzít i Harryho, ale ten vzkázal po Richardovi, že je unavený, a tak jsme šli sami. Když jsme se po dvou hodinách vrátili, šla jsem Harryho zkontrolovat." řekla Lily a přitom se snažila dohnat Severuse, který se snažil co nejrychleji dostat k Harrymu.

*

Když dorazil ke dveřím, kde měla Potterova rodina komnaty, neobtěžoval se ani klepat, doslova tam vrazil.

"Kde je!" vykřikl na Brumbála, který seděl na židli u kuchyňského stolu, hlavu měl v dlaních, ale jakmile zaslechl hlas mladého muže, rychle zvedl hlavu. 

„Drahý chlapče," vydechl a i hned zavedl Severuse do Harryho pokoje.

„Ach Severusi! Konečně jsi tady," promluvila Poppy v jejím hlase byla slyšet značná úleva.

„Jak je na tom?" zeptal se Severus a rychlými kroky přišel k posteli, kde ležel Harry.

"Nevím, Severusi, zkoušela jsem všechny možné, lektvary i kouzla, které znám, ale nic nezabírá," řekla Popy celá zoufalá. Očividně byla naštvaná sama na sebe, že si nevěděla rady.

Severus se sklonil k Harrymu a sáhl mu na čelo. Kluk měl horečku a to pěkně vysokou. Druhou rukou vzal Harryho za ruku, aby mu mohl nahmatat puls, který byl velmi rychlý. Chlapec sebou občas lehce cuknul. 

„Jak dlouho sebou takhle cuká?" S těmito slovy se podíval na Poppy, která mu ihned odpověděla.

,,Když mě k němu zavolali, už sebou takhle cukal. Snažila jsem se to zastavit, ale marně. Ty víš, co je to Severusi?" zeptala se žena.

Severus jí na to neodpověděl. Položil kufřík na velký bílý stolek, který si vyčaroval vedle postele. Kufřík otevřel. Bylo v něm opravdu spoustu lektvarů, ale i mudlovské léky. Mistr lektvarů  vytáhl hůlku z habitu a udělal nad Harrym pár léčivých kouzel. Když skončil, bleskově se otočil k Poppy.

Tak, co vy na to? 

Chtěla, bych vám všem poděkovat. Jste opravdu skvělý.