Muž bez tváře - snarry

43. Kapitola - Nový Pán zla

Ahoj, moji ,milý. Moc se vám omlouvám za takovou malou neplánovanou pauzu.

 Ale než mu Severus stačil odpovědět, ozval se hlas Freda Weasleyho.

„No tedy Harry, ty jsi nám ale vyrostl, už nejsi to ustrašený ptáče, naopak z tebe jde trochu strach. A ty rudé oči. Opravdu bych teď nechtěl být na místě Prašivky, to opravdu ne." V tu chvíli v ředitelně nastalo hromové ticho. Všichni napjatě čekali, jak Harry zareaguje.

„Frede, rád tě zase vidím a doufám, že se máte všichni dobře. A bát se mě opravdu nemusíte. Bradavice jsou můj domov a nikomu tady bych neublížil, tedy pokud by si to opravdu nezasloužil. Pokud jde o mé oči, tak ty za chvíli srovnám lektvarem, který mi přinese Lucius Malfoy..."

„Jaký lektvar, Harry, žádný ti nevařím?" skočil mu Severus do řeči. Harry se na muže s malým úsměvem podíval. Tak trochu tuhle otázku očekával.

„Neboj se Severusi, je to starý recept rodiny Malfoyů a vaří mi ho sám Lucius." V ten moment zasyčel letax a ze zeleného ohně vystoupil Lucius Malfoy. Ihned si kouzlem vyčistil hábit a teprve potom se podíval na Harryho, který se mezitím postavil vedle Severuse, který měl svojí obvyklou kamennou tvář.

„Vzal jsem těch lektvarů víc. Myslím, že bys tu rád na pár dní zůstal a vlastně bych ti to i vřele doporučil," promluvil Lucius k němu, aniž by věnoval pohled ostatním. Dál mu do ruky malý černý pytlíček.

„Děkuji ti Luciusi," řekl Harry opět chladným hlasem. Poté se otočil na ředitele školy.

„Albusi, mohl bych na vás mít dvě prosby?"

„jistě chlapče, jen mluv."

Harry se zhluboka nadechl: „Platí stále ta nabídka, že bych zde mohl zůstat?" Ředitel se jen usmál a odvětil: „Jistě můj chlapče, ihned ti nechám připravit pokoj-"

„To nebude zapotřebí Albusi. Jak jistě víte, mám dva byty ve sklepení. Harry může bydlet tam," promluvil Severus chladným hlasem a přitom se podíval na Harry pohledem, který nesnesl žádných námitek. Mladík se jen nepatrně usmál a přikývl. Kdyby byli sami, poděkoval by mu malým polibkem.

„Ta druhá prosba Harry?" ozval se James Potter. Mladík se na muže překvapeně otočil. Nemohl uvěřit svým uším. Ten muž ho oslovil jménem a navíc docela milým hlasem. Co se tomu muži sakra stalo? Nikdy se k Harrymu takto nechoval, spíše to bylo na opak.

„Jistě, málem bych zapomněl," promluvil a znovu se podíval na ředitele. Byl tak v šoku, že se z jeho hlasu vytratila tvrdost a chlad.

„Albusi, mohl byste tuhle krysu někam zavřít? Dnes už nemám sílu ho vyslýchat."

„Jistě chlapče, běž si odpočinout, já se o vše postarám."

„Harry, mohu mít otázku ještě, než odejdeš?" ozvala se zcela nečekaně Molly Weasleyová. Harry se na ní s malým úsměvem podíval.

„Jistě paní Weasleyová, ale nezaručuji, že budu znát odpověď na vaší otázku." Harry se celkem obával toho na, na co se ho paní Weasleyová chce zeptat. Severus nespíš vycítil jeho obavy a strach. Proto na ženu promluvil a odpověděl jí na otázku on.

„Molly, Harry nikomu neblíží. Za to ručím." Žena se už nadechovala k další otázce, když najednou promluvil Lucius.

„Severus má pravdu. Harry neublíží nikomu jak na hradě, tak nikomu jinému. Krev mu sháníme z krevní banky, a když je opravdu hodně raněný, napije se ze mě."

„Upíři můžou být raněný? ozval se po chvíli ticha Fred, který stal vedle své matky.

„Moje proměna se tak úplně nepovedla. To je asi tak vše, co ti řeknu."

„Dost bylo otázek," zarazil ředitel Freda, když se nadechoval k další otázce. Chlapec přikývl a zvesela se na Harryho zašklebil.

„Kluci, jestli budete chtít, můžeme se zítra sejít. Rád se dozvím, co je u vás nového," promluvil Harry a vydal se ke dveřím.

„Rádi přijdeme Harry," ozvalo se dvouhlasně.

**

„Vypadá tak unavený," promluvila, Lily ihned po tom, co Severus a Harry odešli.

„Ono Paní Potterová není žádný med být synem Pána zla, to mi věřte. A k tomu všemu, když musíte poslouchat na slovo toho psychopata, co si nechává říkat vládce vampírů. Já sám se divím, že se Harry ještě nesypal."

„Jak to myslíte, pane Malfoy?" ozval se hlas ředitele Bradavic. Lucius se na ředitele podíval a odvětil. „Myslím to tak, Brumbále, že vládce Vampirů chce být novým Pánem zla," všichni okolo zalapali vystrašeně po dechu. Dokonce i Brumbálovi se objevil v očích strach.

„Ovšem v tomto jeho pláně mu brání sám Harry, kterého nemůže zabít. Tak se alespoň snaží ho přemluvit, aby stál po jeho boku, a zkouší na to různé metody. Jednou dokonce Harryho nechal vyhladovět..."

„Já myslel, že krev mu dáváte a sháníte vy sám?" přerušil najednou jeho vypravení James Potter. Lucius se na něj podíval s kamenným výrazem a odpověděl: „Ano, nosím mu ji, ale Harry se jí téměř dva měsíce nemohl ani dotknout. Velitel vampírů chtěl Harryho přinutit, aby se mu podřídil."

„Povedlo se mu to?" Zeptal se ředitel, v obličeji bílý, jako stěna.

„Ano povedlo Brumbále, ale jen na malou chvilku. Pak se Harry s toho omámení probudil." V ředitelně v té chvíli nastalo ticho.

„Zabil v tom omámení někoho?" ozvalo se tiše od jedno s dvojčat.

**

Harry ležel na pohovce v komnatách, které tak dobře znal.

„Jak se cítíš Harry?" Zeptal se Severus, který po celou seděl v křesle a předstíral, že si čte časopis, ale Harry věděl, že ho po celou dobu pozoruje.

„Už je mi lépe," odvětil a otevřel oči. Otočil hlavu a podíval se na Seva.

co vy na to?