102. kapitola - Oběd

387 15 8
                                    


Zdravím mojí milý.

Tahle kapitola vám přináší trochu romantiky a více polibků.

Kdo se chystá na vánoce?   


Polibek byl jemný a plný lásky, ale zároveň v něm byla touha a vášeň tak spalující, že se mu skutečně podlomila kolena. Severus ho ale pohotově zachytil a polibek prohloubil. Jazykem se dobýval do Harryho úst. Mladík tlumeně zasténal a pustil ho dovnitř. Jejich jazyky se setkaly v půli cesty a začal tanec. Harry slyšel sám sebe sténat, cítil, jak mu tělem proudí spalující vášeň. Cítil, jak začíná mít jistý problém v rozkroku a nebyl sám. Přesunul své ruce na knoflíčky od profesorského hábitu, který měl v plánu rychle rozepnout, aniž by svého muže přestal líbat, ale sotva se mu povedlo rozepnout první tři knoflíky, Severus se od něj začal odtahovat. Mladík zasupěl, ale polibek nechal ukončit, jelikož mu docházel kyslík. Zalapal hlasitě po dechu, když se zhluboka nadechl.

„Harry," vydechl mistr lektvarů. Chladné ruce ho drželi pevně u sebe. Harry otevřel pomalu oči, které někde během polibku zavřel. Zahleděl se do černých tůní, ve kterých se odrážela láska, touha a chtíč. Harrymu se při tom pohledu zrychloval dech. Rychle se podíval na své ruce, ve kterých svíral už napůl rozepnutý čtvrtý knoflíček. Ani v nejmenším neměl v plánu, aby tahle chvíle tak rychle skočila, neváhal a pokračoval v rozepínaní, dostával se k dalšímu knoflíku, když Severus promluvil hlasem, ve kterém byla slyšet jasná touha: „Harry, jsi si jistý? Tvá kůže..."

Ať muž chtěl říct cokoli, Harry mu to nedovolil. Stoupl si na špičky a umlčel ho polibkem.

„P...rosssím je... mi do...do..bře," zasyčel do polibku a tentokrát to byl on, kdo polibek prohloubil. Rukama přestal rozepínat ten zatracený hábit a objal muže kolem krku. Vrhnul se na Severovy rty s takovou vervou. Touha po mistrovi lektvarů nepřestala stoupat.

„Harry," vydechl mu Severus do úst a než se mladík nadál, už ho mistr lektvarů zvedal do své náruče, a aniž by ho přestal líbat, šel s ním k posteli.

*

Proč jsi tady takhle brzy?" zasyčel po chvíli, když se jeho dech zklidnil na tolik, aby mohl zasyčet. Severus se posunul, aby se mohl opřít zády o čelo postele. Harry se k němu přitulil a nechal se Severusovou paží pěvně obejmout. Severus si přivolal hůlku, kterou měl nejspíš ve svém hábitu, který byl hozený někde na zemi a na oba použil čisticí kouzlo, poté promluvil: „Myslel jsem, že budeš rád, když se tu ukážu dříve." A přitom položil svoji hůlku na stůl. Harry sledoval, jak se Severus ještě natahuje pro přikrývku, která ležela vedle mistra lektvarů zmuchlaná do velké koule.

„Jssem rád, jssem šťassstný, že jssi tu," řekl rychle a unaveně, ale šťastně se na svého muže usmál, a přitom mu položil ruku na hrudník. Severus mu na to neřekl nic a oba je přikryl. Harry si myslel, že bude opět nějaké kouzlo. Severus ho totiž ani na chvíli nepustil ze své hřejivé náruče nebo se nepohnul, aby deku urovnal, ale přikrývka byla najednou čistá, voňavá a rovná.

„Minerva chystá přípravy na vánoční ples, který se v Bradavicích koná prý každý rok," promluvil Severus a začal Harryho hladit jemně na rameni. Jeho hlas zněl více než otráveně. Zelenookému mladíkovi bylo hned jasné, že s tím mistr lektvarů striktně nesouhlasí.

„Chápu," zasyčel mladík stále s úsměvem a položil si hlavu na rameno svého snoubence

*

Když se konal oběd, madam Potterová značně trvala na tom, aby k němu přišli všichni. Atmosféra u stolu byla tichá a klidná. Bylo slyšet jen cinkání příborů a pohárů, ale přesto se Harry cítil nepříjemně, jelikož se k jídlu dostavil celý řád lidí, které ani neznal, až tedy na některé, jako třeba manžele Weasleyovi – Molly a Artura.

Paní Weasleyová seděla naproti němu a hleděla na něj se smutkem v očích pokaždé, když zvedl pohled od svého talíře. Harry seděl mezi Severusem a Lupinem. Oba muži vedle něho byli napjatí stejně jako on sám. Hovězí polévky, která stála před nimi, se sotva dotkl. Lžící ji jen míchal a snažil se nevnímat pohledy, které na sobě cítil. Bylo mu více než jasné, že tohle nebude jen tak. Buď se jeho matka chtěla předvést, jak vzorně a pečlivě se stará o svého syna, který přišel údajně nedávno z blázince, anebo za tím bude něco víc. Otázka je, ale co? Mladík sebou lehce cuknul, když uslyšel hluboký hlas svého muže: „Byl bych nesmírně rád, kdybyste na Harryho necivěli. Nejsme v cirkusu a můj snoubenec není cvičená opice, tak buďte tak laskaví a věnujte se svému jídlu," zavrčel chladným hlasem. Harry zvedl oči od svého talíře a spatřil mnoho šokovaných pohledů.

„Takže je to pravda," promluvila udiveně žena, která seděla vedle Molly a měla růžové vlasy.

„Gratuluji vám oběma a přeji vám to," mile se přitom na Harryho usmála. Ten jí jemně úsměv oplatil a zároveň si uvědomil, že ta žena, jejíž jméno si teď nebyl schopný vybavit, je vlastně první člověk, který jim upřímně gratuluje. Vlastně on jim ještě nikdo negratuloval, kromě pár novinářů, kteří psali články, ale i z těch napsaných písmen šlo poznat, že to je jen slušná fráze.

„Na kdy to chystáte?" vyrušila Harryho tok myšlenek žena a její vlasy zrůžověly ještě víc. Zelenooký mladík vycítil, jak atmosféra u stolu poněkud zhoustla a všichni jako na povel přestali jíst a vše utichlo. Všichni napjatě čekali, jestli Severus odpoví. Harry nebyl výjimkou. Lžíci, kterou doposud míchal polévku, ještě více stiskl mezi prsty, a tím míchání ustalo. Zvedl hlavu a podíval se na svého muže, který seděl po jeho pravém boku. Srdce se mu při pohledu na něj rozbušilo. Severus Snape, který si právě utíral ústa ubrouskem, měl tvář chladnou a nehnul se mu v ní ani jediný sval, ale zelenooký mladík tak nějak věděl, že si tohle muž narámně užívá a schválně odpověď oddaluje. Harrymu zacukaly koutky i přesto, že byl nervózní.

„Pochytil jsi Brumbálovy manýry," poslal svému muži myšlenku a sledoval, jak se Severus natáhl pro svůj pohár vody a zlehka se napil. Mladíkovi bylo jasné, že chce zakrýt úsměv za pohárem. Když Severus pohárek položil zpět na stůl, podíval se při tom na Harryho, a po jeho úsměvu sice nebylo ani památky, ale za to se zelenooký mladík dozvěděl to, co chtěl slyšet.

Severus hlubokým hlasem odpověděl.        

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Dec 17, 2021 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Muž bez tváře  -  snarryKde žijí příběhy. Začni objevovat