Muž bez tváře - snarry

100. kapitola - Remus Lupin

Moc se vám omlouvám, že kapitola vyšla zase po dlouhé době.

   ***

Harry

**

Blížil se vánoční čas. Všichni už sháněli dárky. V ulicích bylo plno vánočních ozdob. Sněhové nadílky bylo všude plno, ale byl tu přeci jen jeden člověk, který teď momentálně Vánoce tak úplně neřešil. Měl totiž plnou hlavu jiných starostí.

Uplynul už necelý týden od toho incidentu na panství Snapeů a on začal toto místo považovat za svůj opravdový domov.

Harry se cítil dobře, až na to, že jeho kůže byla stále citlivá a rudá, všechno oblečení mu vadilo a svrbělo. Byl tedy nucen nosit jemný dlouhý černý župan. Tohle ale nebyla věc, která ho nějak zvlášť trápila. Byly tu totiž jiné okolnosti, které mu nedaly spát, a dokonce mu vehnaly slzy do očí.

První z nich byla, že svatba byla odložená kvůli tomu, co se stalo. Tím pádem byl Harry nucen jít k matce, která mu sice dala svůj vlastní pokoj a chovala se k němu mile – až moc. Dokonce mu dovolila volně se pohybovat po domě, jak mu bylo libo, ale on byl stejně nejraději zalezlý v pokoji.

Jediné pozitivum na tom bylo, že zde měl Lipa, který ho hlídal jako oko v hlavě. Další věcí, která mu pomohla to tady snést, bylo, že za ním každý večer chodil Severus a zůstával až do rána. Lily se to sice moc nelíbilo, ale nemohla to muži zakazovat. Zvlášť ne potom, co Severus celému světu oznámil své zasnoubení s Harrym Potterem.

Harryho samotného toto gesto překvapilo, ale zároveň ho zahřálo u srdce a dalo mu novou naději, že se svatba třeba jednou opravdu uskuteční. Bylo mu opravdu na nic, že se to muselo posunout a on musel sem.

Severus za ním chodil a přes víkend zůstával celý den. Pokaždé něco podnikli, Severus ho buď učil znovu lektvary, nebo ho učil pohyby hůlkou a k tomu opět přidali lehká kouzla, která mu vždy šeptal skrz myšlenky a on ji šeptal zase zpět a přitom cítil, jak mu kouzlo proudí tělem. Zpočátku se trochu bál toho, že kouzlí mimo Bradavice, ale Severus ho ubezpečil, že se nemusí bát, jelikož si vyžádal pomocí Luciuse zvláštní povolení.

Harrymu sice přišlo divné, že by zrovna Lucius Malfoy pro něj něco udělal, ale na druhou stranu byl za to rád, ale také ho více než překvapilo, že je schopen kouzlo cítit. Zpočátku tomu vůbec nerozuměl, přeci doma na panství zkoušel stejná kouzla a nešlo mu to, tak proč tady jo? Musí se na to zeptat svého profesora, až dnes přijde.

Můj profesor, pomyslel si a rty se mu roztáhly do mírného úsměvu. S touto myšlenkou zavřel knihu, kterou začal číst před necelou hodinou, aniž by vnímal, co vlastně čte. Tichým povzdechem se otočil na záda. Bohužel se to neobešlo bez bolesti. To byla další věc, která mu nešla do hlavy. Hůlku i knihy může držet normálně v ruce, aniž by ho cokoli bolelo či svědilo, tak proč tedy nemůže sedět nebo ležet na zádech?

„K čertu sse všším," zasyčel do tichého prostoru a opět se otočil na bok. Očima se zahleděl na protější bílou zeď.

Merline, ať už je večer, pomyslel si a znovu nechal myšlenky jen tak plynout. Jeho mysl se nyní točila kolem Severuse. Opravdu proklínal ty chvíle, kdy tu Severus není. Poslední dobou sám sebe proklínal, že žárlí na svého bratra. Zatímco on musí trčet tady, tak jeho bratr je v Bradavicích a snaží se Severuse dostat do postele, a co když...

„Ne! Dosst! To by SSeveruss neudělal! Ne, prosstě ne!" syčel vztekle.

„Mussím něco dělat, jinak se zblázním!" S tímto vzteklým prohlášením otevřel knihu a pokusil se své myšlenky donutit, aby se soustředily na text, ale sotva přečetl první řádek, ozvalo se tiché zaklepání na dveře. Harry s tichým povzdechem sklonil knihu, otočil hlavu ke dveřím a počkal, až nezvaný host vejde.

„Mohu vejít, Harry?" Byl to Remus Lupin, který se už tři dny snažil s Harrym nějak navázat řeč. Co se Harryho týče, tak úplně nevěděl, co si o tom má myslet. Muž se k němu choval přátelsky, ale přeci jen si Harry držel určitý odstup.

Mladík drobně kývl na souhlas a přitom znovu zavřel knihu, kterou poté položil vedle sebe. Podíval se na Lupina, který mezitím vešel do pokoje a s tichým cvak dveře zavřel. Zůstal stát opřený o dveře.

„Harry, já jsem se přišel omluvit za Siriuse, nevím, co to do něj vjelo," promluvil po chvíli tiše. V hlase mu opravdu zněla lítost.

Mladík nad tím pokrčil rameny, aby byl sám k sobě upřímný – zcela na dnešní snídaňový incident zapomněl. Ukázalo se, že Black si vždy najde záminku či důvod, aby mohl Harryho ponižovat. Mladík s hadí tváří se to snažil ignorovat a docela se mu to i dařilo.

Dnes brzy ráno přišel do jídelny. Doufal, že tam nikdo nebude a on se alespoň jednou v klidu nají bez Blackových urážek, ale bohužel mu to nevyšlo. Jen co vešel do místnosti, spatřil jej u stolu snídat a povídat si.

„Harry, zlato, dobré ráno," vykřikla radostně Lily. „Jak ses vyspal?" vyptávala se, a přitom se zvedala od stolu, aby mohla Harrymu nachytat snídani, ale než stačila udělat krok či pohyb ozvalo se hlasité puf.

„Snídaně bude ihned, pane," zapištěl s hlubokou úklonou Lipo. „Mám vám snídani dones do pokoje, pane?" zapištěl znovu, jen co se narovnal a čekal, co mu pán naznačí. Harry se na něj jen lehce usmál. Věděl, že tento úsměv postačí, aby skřítek pochopil, že dnes chce snídani do pokoje, který mu byl přidělen.

„Hned to bude, pane," Lipo už se chystal lusknout svými malými prstíčky, když promluvil Black: „Být tebou, skřítku, udělal bych mu pořádnou snídani. Podle mě ji potřebuje, i když si myslím, že bys byl ošklivý pořád stejně, co Harry?" ozval se Black hlasem plným výsměchu.

„Siriusi přestaň!" okřikla muže Lily. Harry otočil hlavu a podíval se na matku, která se mračila jako tisíc démonů, ale Blacka to nezastavilo, právě naopak, promluvil ještě hlasitěji, a přitom odložil šálek.

„A proč bych vlastně měl? Copak? Už jste zapomněli?" Black se dramaticky odmlčel, dlaněmi se opřel o stůl a pomalu svůj zrak upřel na Harryho. V tu ránu se zvednul rychlostí blesku také Lupin. Harry to celé sledoval s mírným údivem, jelikož Lupin v této chvíli nevypadal zrovna přátelsky a Lily jak by smet. Oba si Blacka měřili pohledy typu mlč nebo špatně skončíš. Black se tomu jen ušklíbnul a řekl: „Vidím, že zapomněli, ale já vám. něco povím. Já nezapomněl."

Harry přinutil svoji mysl vrátit se do přítomnosti a podíval se na Lupina, který se nadechoval nejspíš k další omluvě.

Black je zpět, co myslíte přinese to problémy?

Přeji vám hezký den.