Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Na to zapomeň." vyslovím.
Jungkook se zasmál, ale i přes to ladně uchopil plachtu, kterou jedním pohybem stáhnul. S nadšením obcházel černou motorku, která patřila Hoseokovi, ale já napnutě stál na místě a opravdu doufal, že si to rozmyslí.
,,Umíš vůbec řídit?" optám se.
Dle mého názoru absolutně ne, přeci jenom neměl kdy se učit podobné věci, když byl léta zavřený v STU. On se křivě pousmál, prohrábl si svoje vlasy a elegantně nasedl na motorku.
,,To je jako sex andílku, někdo se to musí učit a někdo to má prostě v krvi." vysloví.
Nenuceně na mě mrknul a já dlouze vydechl. Nezbývalo mi nic jiného než mu věřit, ale Hoseok by jistě nebyl nadšený, kdyby ji někde rozmlátil, přeci jenom dal do opravy svůj čas a úsilí.
Jungkook nastartoval a upřel na mě svoje černý oči. Pokud bude řídit tak, jak praktikuje sex, tak mě již ani nedráždí, že nemáme helmy, jelikož by nás neuchránily tak či tak.
Otočil jsem se, zvedl hlavu a mávl na tvory, aby nám otevřely bránu. Areálem rozezněl skřípající zvuk, tvory kolem nás začaly ustupovat dozadu, mezi nimž byl i Yoongi, který nebyl zcela nadšený, že oba odcházíme na černý trh.
Pomalu jsem se rozešel k motorce, vzal jsem si na záda svůj batoh, opatrně nasedl a rukama se přidržel zezadu o sedadlo. Chlapec s černými vlasy se na mě otočil, chytl moje ruce do těch svých a obmotal si je kolem svého těla.
,,Drž se mě pevně, andílku."
Nasucho jsem polknul a více se naklonil dopředu, abych získal větší stabilitu, když se z ničeho nic rozjel. Nechtěl jsem ho svírat moc pevně, přeci jenom měl stále obvaz na boku a nemínil jsem ho poranit.
Křečovitě jsem zavřel oči, když najel na lesní cestu a přidal na rychlosti, takovým způsobem, že na pár sekund se motorka nazvedla a jela pouze na zadním kole.
Bál jsem se, ale neustále myslel na to, že můj život má nyní v rukách ten nejvzácnější tvor na světě, který má schopnost zareagovat v sekundě a vnímat okolnosti, takže opravdu není důvod k obavám.
Otevřel jsem svoje oči, opatrně zvedl svou hlavu a rozhlédl se po lese. Stromy byly kolem nás rozmazaný, vítr mi čechral vlasy a sluneční paprsky dodávaly prostředí krásu.
Na rtech se mi usadil úsměv, svou bradu jsem položil na jeho rameno, kde jsem cítil jeho vůni a nepatrně jsem povolil sevření kolem jeho břicha, stále jsem ho držel pevně, ale již jemněji.
Tahle chvilka s ním mi rázem připadala kouzelná, to bylo poprvé, kdy jsme byli spolu venku, mimo STU a i můj areál.
Jeli jsme poměrně dlouho, až mi začaly mrznout prsty a zajeli jsme do postranní uličky, kam jsem ho navedl.
