Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jungkook / EOB (o rok později)
Přimhouřil jsem svoje oči, abych se dokázal více soustředit, když jsem si znovu rozříznul své levé zápěstí pomocí pilového kotouče. Vytvořil jsem hlubokou, dlouhou čáru, která vedle až na mou dlaň.
Svou ruku jsem na moment nadzvedl, abych se mohl podívat z větší vzdálenosti, nehledě na to, že mi tekla krev proudem. Pousmál jsem se a položil ji opět na dřevěný povrch.
Následně jsem pravou rukou sebral nádobku, kde jsem smíchal černou tuš a střelný prach. Obsah jsem postupně začal nalévat do otevřené rány, potichu jsem sykl bolestí, ale nadále jsem pokračoval a jakmile bylo mé zápěstí černé, tak jsem prázdnou nádobku zahodil do strany.
Pomalu jsem se zvedl, píchlo mi na hrudi a na moment jsem se nedokázal nadechnout, ale stále jsem postupoval k umyvadlu, abych mohl smýt černou barvu z kůže.
Sledoval jsem, jak se má pokožka stáhla pod tekoucí vodou, povrchově jsem se uzdravil, ale tuš, společně se střelným prachem, se nezredukovala a prosvítala skrz.
Tuhle zábavu jsem objevil před půl rokem, vytvářel jsem na své ruce černý ornamenty, dlouhý čáry či sem tam vyříznul i slova. Vzhledem k tomu, že jsem umíral, tak jsem již nebyl tak silný, jako kdysi. Střelný prach by mé tělo jindy ani nepostřehlo, nyní ovšem napomáhá k tomu, abych dostal kdyby podkožní zánět, tím pádem moje výtvory vydrží klidně tři dny, než se definitivně uzdravím a tak zaniknou.
Náhle se mi kurevsky zatočila hlava a musel jsem se jednou rukou zapřít o umyvadlo. Snažil jsem se zhluboka nadechnout, ale vydával jsem spíše sípavý zvuky, tak jsem raději zadržel dech, aby to přestalo, ovšem jsem nikdy nevěděl, zda to náhodou není naposledy, kdy jsem se vůbec nadechnul.
Po několika minutách jsem se opět narovnal, prokřupnul jsem si krk a rozešel se ke kovovým dveřím, který jsem jednou rukou odtáhl do strany.
Na moment jsem přimhouřil svoje oči, když jsem se objevil venku a do očí mi udeřily sluneční paprsky.
,,Do řady!" křiknu.
Na dvoře nastalo ticho, jeden tvor přistoupil ke mně a nastavil dřevěnou krabici, která byla naplněna vitamíny. Přede mnou se postupně vytvořila řada, která byla každým dnem delší.
Stanice se za ten rok zvětšila, ukázalo se, že jsem armádu WZ nezlikvidoval až do posledního kokota a ministerstvo obrany povolalo leteckou jednotku, která měla za úkol zlikvidovat každý okrsek, kde tvory obsadily více než 60% území.
