Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pokrčil jsem svou levou nohu, kterou jsem následně položil na kožený gauč, na kterém jsme momentálně seděli. Byla pozdní noc či už možná brzo ráno, zvenku se ozýval řev a mumlání, avšak tyhle zvuky už mě absolutně neděsí, zvykl jsem si.
Můj mozek nedokázal přestat myslet, nemohl jsem jít spát a jediný člověk, který se mnou zůstal vzhůru byl Hoseok.
,,Říkal jsem ti, že máš koupit dezinfekci a ne kávu."
Ozvu se, jakmile se vrátil z kuchyňky s dalším hrníčkem kávy. Byl jak podělaný závislák na kofeinu, který si mohl opět dopřát až po roce, ale neuvědomuje si, že káva v našem světě je dražší než droga, společně s čokoládou.
,,Měl jsem těžký den, chtěl jsem si udělat radost." odpoví
Nejsem si jistý, kdo z nás měl kurva těžší den. Stále mi kdyby nedocházelo, že v našem areálu je kluk, který se ukázal z ničeho nic.
Měl jsem pocit, že jsem dostal od Boha tu největší facku, jelikož už jsem tak nějak přijal myšlenku, že ho nikdy neuvidím.
,,Víš, že máš právo na to být zarmoucený, nemusíš dělat, že ti je jeho návrat lhostejný."
Čekal jsem, kdy se ozve i on, aby mi vyčetl mé chování, které z nějakého důvodu každého obtěžuje.
,,Nemusím, protože mi to je opravdu u prdele a jakmile se uzdraví, tak půjde do hajzlu." řeknu
Mluvil jsem hlubším hlasem, pomalu, abych potrhl každé jedno slovo, které jsem myslel vážně. Už mi nestojí za smutek, myslím si, že jsem tenkrát brečel víc než dost, každou noc, měsíce vkuse a úplně zbytečně.
Nikdy mi nedal nic jiného než bolest. Ať už kvůli tomu, jak se mnou mluvil, jak mě surově šukal či pouze tím, že se záměrně pouštěl do situací, kdy jsem se strachoval o jeho bezpečí.
Nikdy jsem vlastně pro něho nebyl důležitý a ani ho nezajímalo to, že po úniku z STU přijdu o svůj život, ale v té době jsem si myslel, že je to skvělé, protože budu s ním a budeme moct si vybudovat náš život.
Měl pravdu v tom, že jsem totálně naivní, jelikož teď jsem považován za zločince, který záměrně podpálil stanici a vypustil tvory na svobodu, a nejvíce mě sere to, že to odnesli i ostatní, kvůli debilnímu klukovi, který nás opustil a odletěl do háje.
,,Nenamlouvej si něco, co není pravdivé, nikdy jsi nelhal a je zbytečné začínat teď." řekne
Měl jsem spoustu jizlivých poznámek, ale mlčel jsem, protože jsem byl přeci jenom vyčerpaný a neměl jsem náladu se pouštět do hádky, hlavně ne s ním, jelikož mi bohatě stačí, že Yoongi je na mě nasraný.
Odebrali jsme se do svých pokojů, spánkem jsem se unášel sotva pár hodin a jakmile vyšlo Slunce, tak jsem se zvedl z postele.
Umyl jsem se a převlékl se do čistých věcí, ale během několika minut jsem již odtáhl kovový dveře do strany a vstoupil do areálu.
