Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Především ve chvíli, kdy mě slastně prosíš o víc, andílku."
Jakmile se krapet odtáhl, tak jsem si okamžitě olízl dolní ret, který již byl na dotek vlhký kvůli jeho jazyku. Za tu dobu jsem pochopil, že tenhle čin je něco jako jeho poznávací značka, vždy mi olízl ret, když se chtěl se mnou milovat.
Pozoroval jsem jeho rty, s čistou prosbou, abych mu dal najevo, že je chce cítit na těch svých. Jakmile se začal ke mně naklánět, tak se v mém těle vytvořila naděje, která však ihned zanikla, když se přisál na můj krk, nikoliv rty.
Na moment jsem cítil zklamání, ale ve chvíli, kdy vystrčil svůj jazyk a se svým tělem mě více natlačil ke zdi, tak jsem tlumeně vydechl a pouze si vychutnával ten skvělý pocit.
Nutil mě cítit o to větší teplo a jakmile se svou rukou sklouzl pod mou mikinu, tak se mi na těle vytvořila husí kůže, jeho horký jazyk a studený prsty tvořily ohromný kontrast, na který mé tělo reagovalo po svém.
Cítil jsem, jak se napnul a zhluboka vydechl, když nasál mou pokožku mezi svoje rty a poté se ode mě vzdálil. V sekundě mi sundal mikinu, kdybych snad zapomněl na to, jak umí být rychlý a do mých tvářích se hnala krev, když si olízl svoje rty a zpříma se zadíval na mé odhalené tělo.
,,Jak je kurva možné, že jsi ještě krásnější než předtím?"
Z ničeho nic jsem si připadal tak hezky, nikdy mi nesděloval komplimenty, nepřipadaly mu podstatné, byl jsem tím pádem více potěšen, jelikož se to přeci jenom naučil.
Nepřetržitě mě pozoroval a jeho oči rázem problikly rudou barvou, ukazující, že tahle jeho laskavá stránka nemá ani nejmenší šanci porazit tu temnou stránku, která se v něm během sexu skrývá.
Sundal si tričko a já ihned pohledem sklouzl níž, uchváceně sledoval jeho tělo, které působilo mužněji než si pamatuji. Obvaz na jeho boku byl čistě bílý, již nemokval a nebyl od krve, za což jsem byl moc rád.
Starost o jeho zdraví se však vytratila, když ke mně přistoupil a bez ostychu mi olízl pravou bradavku, až jsem zalapal po dechu a svou hlavu zaklonil více dozadu.
Postupoval výš, silně sevřel můj pravý bok a jazykem obkroužil můj klíční kost. Mé srdce bušilo jako splašené, jakmile jsem ucítil, že vycenil svoje špičáky, který s lehkostí otíral o mou kůži.
,,J-Jungkookie."
Užíval jsem si jeho blízkost, ale bál jsem se, neustále uchovávám vzpomínky, který jsou po roce již v mlze a bolest, kterou jsem kdysi prožíval pravidelně, mi připadala náhle tak vzdálená.
,,Tvůj strach mě dohání k šílenství, andílku."
Nasucho jsem polknul, kdysi jsem se ho již přestal bát, zvykl jsem si na jeho chování a nebylo nic, co by mě mohlo překvapit. Avšak nyní to ze mě vycítil, měl přeci jenom zvířecí půdy, byl to dravec, který měl v oblibě nahánět svou kořist, v tuto chvíli tedy mě.
