Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Yoongi
,,Vyplázni jazyk."
Malý hybrid mi okamžitě vyhověl, vypláznul svůj jazyk, abych měl lepší výhled na jeho mandle, který byly sice lehce červený, ale ne nějak oteklý.
,,Skvělý, děkuji." řeknu.
Narovnal svá ouška a kmital se svým ocáskem, ale na to, že byl tak malý, tak seděl celou tu dobu v klidu. Zvedl jsem se a pomohl mu, aby mohl slézt z lehátka, jelikož jeho nohy nedosáhly k zemi.
,,Musíš hodně pít, ano? A taky by jsi-"
Přestal jsem mluvit, jakmile se ozval křik zvenku. Nebyl to tvor, který hlídal bránu, ta slova byla zřetelná a v pravidelném intervalu obklopovala celý areál.
,,Kdo sakra jsi!"
Došlo mi, že je to Jungkook, který řval jako smysl zbavený a jeho hlas byl tak intenzivní, že i mě vyvedl z míry.
Sklonil jsem se k malému hybridovi, který se zatvářil vyděšeně, ale já mu daroval jemný úsměv a pohladil ho po levém oušku.
,,Utíkej za Jinem do jídelny, přijdu pak za tebou." řeknu.
Pomalu kývl, společně jsme přistoupili ke dveřím, který jsem odsunul do strany a poskytl mu volný průchod. Rozešel se do jídelny, jak jsem mu řekl, ale já utekl přes dvůr na druhou stranu, kde byl Jungkook.
Jeho křídla byla venku, ztratil svou lidskou podobu a neustále řval, ale mně nebylo jasné z jakého důvodu. Avšak ve chvíli, kdy jsem se více přiblížil, tak jsem spatřil malého chlapečka, který seděl před ním na trávě.
,,Jungkooku!"
Byl tak malý, že jsem si ho vůbec nevšiml, ale o to zmatenější jsem byl, jelikož Jungkook měl děti v oblibě, nikdy před nimi neprokazoval agresi, hlavě ne v takové míře.
,,Jungkooku, uklidni se, vždyť je to malý kluk!" křiknu.
V sekundě jsem ho odstrčil do strany, ten malý klučina se ani nepohnul, beze slova hleděl na jeho křídla a nevypadal nějak zaskočeně, naopak ho s úžasem pozoroval.
Chlapec s černými vlasy stále zuřil, jeho oči by byly vidět na míle daleko, na krku se mu objevily žábry a vytasil svoje špičáky. Jeho řev vylákal ven ostatní, ani oni nevěděli proč tak vyvádí, poslední rok byl v rámci možností klidný, neměl sílu se pouštět do rvaček či hádek.
On ovšem neustoupil, byl kdyby v transu a já nebyl schopný ho nějak donutit, aby se stáhnul.
,,Ji-Woo!"
Hnědovláska ihned zareagovala, její oči dvakrát problikly a objevila se přímo u nás, shodila Jungkooka k zemi, který byl až přehnaně upoutaný chlapečkem, takže tu ránu neočekával. Neustále se sebou kroutil a nedokázal se zklidnit, Ji-Woo mi věnovala tázavý pohled, ale následně vykopla nohou a Jungkook se ocitl v bezvědomí.
