In love with wager (Niall Horan)

54. Detektiv

Dříve než začnete číst, POVINNÝ!!

Mám pro vás na výběr 2 konce, je jen na vás, který si vyberete a jak zakončíte tento příběh :

1. Smutný konec - tenhle díl by byl poslední - potom by byl ještě epilog

2. Šťastný konec - bylo by ještě přibližně 7 dílů a potom by byl konec + byl by tam velký skok v čase

Myslím že vím, který si vyberete :D ale prosím NAPIŠTE DO KOMENTU! buď 1 nebo 2 - děkuju

+ Pusťte si písničku - já ji miluju navíc se mi k dílu i celkem hodí :'33

Nevěřícně jsem hleděla na Nialla, jehož pohled směřoval k zemi. Musela jsem si v hlavě několikrát uspořádat myšlenky, než jsem konečně promluvila.

"T-to musí být nějaký omyl." Vykoktala jsem ze sebe. Niall by přece nikdy nic takového neudělal. Vždyť jsem ho znala a věděla jsem, že takovej prostě není.

Ty jsi to nevěděla ozvalo se moje podvědomí. Jen si v to doufala. Měla jsem chuť jít a rozbít si hlavu o první zeď.

"To by neudělal." Panikařila jsem. "Nialle vždyť tohle je pod tvojí úroveň. Že jsi nic neudělal?" Hledala jsem u něj nějakou podporu, ale on neměl ani tu pitomou odvahu, podívat se na mě.

"Ne, ne!" Prohrábla jsem si rukama vlasy a zatahala jsem za ně až mě to bolelo. Měla jsem co dělat abych se hned na místě nesvalila do klubíčka a nezačala brečet.

Nádech, výdech, nádech, výdech - opakovala jsem si stále dokola.

"Slečno musím vás vyzpovídat. Pojedete se mnou na stanici."

"Ale-" Co jsem vlastně chtěla říct? Nepojedu protože nevěřím, že můj kluk, který předtím, než se mnou začal chodit, byl psychopatickej blb, někoho znásilnil nebo snad pusťte ho, věřím mu natolik, že bych pro něj udělala první poslední, i když on se na mě teď ani nepodívá?

Ne, to by bylo pod mojí úroveň. A navíc, kde beru tu jistotu, že by Niall nebyl něčeho takového schopný? Už dávno jsem zapomněla na jeho povahu i na jeho chování dříve, než o mě usiloval. Na to, jak mě podrazil a čím vším mi ublížil. Takže když jsem nad tím tak přemýšlela - ano, možná že opravdu někoho znásilnil.

A v tu chvíli jsem zjistila, že mi to není fuk. Že bych pro něj udělala cokoli, co by mu pomohlo se z téhle situace dostat. Děsilo mě to.

"Tak dobře." Souhlasila jsem nakonec. Chtěla jsem se dozvědět víc.

"Tady, nastupte si prosím." Ukázal na stříbrné auto, jež zaparkovalo skoro až na chodníku.

Věděla jsem, že ho už neuvidím. Že s ním už nebudu mít možnost promluvit. Že tohle je možná naposledy, co se naše oči střetnou. Protože, pokud je tohle všechno pravda, on si bude odpykávat svůj trest ve vězení, zatím co já se posunu dál - na vysokou, potom si najdu nějakou dobrou práci a založím si rodinu. Co bude v budoucnu s ním jsem si neuměla představit.

Tímhle činem u mě skončil.

Přesto se na mě ani nepodíval, neřekl mi žádné slovo. A já se ho o to neprosila. Měla jsem v plánu prostě jen jet na policejní stanici, nechat se vyzpovídat a žít svůj život dál.

Niall byl pouze kapitola v knížce. Je načase ji dopsat. Stejně by nám to nikdy nevydrželo.

Držela jsem v sobě slzy, tak moc jsem je v sobě držela. Měla jsem co dělat abych se nerozbrečela.