In love with wager (Niall Horan)

47. Vzpomínky, které nás mučí

Ležela jsem na zádech a sledovala zmatenou mouchu poletující nad mou hlavou. Touhle 'zábavou' jsem se snažila dostat z hlavy pryč obrázek mordých očí a tohle mi přišlo jako nejlepší způsob.

Nešlo to zastavit. Pořád jsem na něj musela myslet. Zkoušela jsem hádat, co právě teď dělá, nebo spíš, co udělal po té hádce. Jen doufám, že nešel do nějakého klubu a neopil se. Takhle se problémy neřeší. A neřeší se ani ležením na posteli a sledováním hmyzu. Abych se nějak zaměstnala, rozhodla jsem se vyklidit si zbytek věcí z kufru, který jsem měla v nemocnici. Až teď jsem si totiž uvědomila, že jsem si vyndala jen ty hodně potřebné věci a zbytek tam nechala.

Sedla jsem si na zem a z pod postele vytáhla mě známé, červené zavazadlo. Otevřela jsem ho a začala si na zem vedle mě skládat oblečení. Když jsem měla pocit, že je kufr prázný a chtěla jsem ho zavřít a zasunout zpátky do tmy, uviděla jsem na dně papír. Nadzvedla jsem obočí a uchopila ho do ruky. Co to je? Papír byl z jedné strany celý popsaný a z druhý naopak prázdný. Nejprve jsem si myslela, že se jedná o starý dopis, ale jakmile jsem si přečetla první větu z té dlouhé slohovky, věděla jsem oč se jedná.

"Chtěl bych se ti za všechno moc omluvit. Vím, že to říkám pokaždý když jsem tady, a že je to hodněkrát. Ale i když to řeknu milionkrát nikdy to nebude stačit. Protože to, co jsem ti udělal, za to se nejde omluvit. Když pomyslím na to, že tu teď ležíš vlastně mojí chybou chci se zabít. Chci se zabít a potom se ještě rozřezat na tisíc malých kousků. Nečekám od tebe odpuštění. Nečekám od tebe ani to, že se mi po těhlech slovech, pokud je slyšíš, vrhneš kolem krku a zasypeš mě polibkama. Chci od tebe jen jednu věc. Aby jsi se probudila. Nezasloužíš si to. Na to jsi až moc dokonalá. Nezasloužíš si žít takový život jaký žiješ. Ale svět není dokonalý a lidé také ne. Ani já. Dřív jsem si to myslel. Byl jsem namyšlenej hlupák. Dnes takový nejsem. Změnila jsi mě Sarah a až příliš hodně si to uvědomuji. Všechno je to mojí chybou. Odejdu z tvého života, ale chci od tebe jenom jednu věc... aby jsi se probudila a žila si krásný život, beze mě. Nebudu tě otravovat, nebudu si tě všímat, pokud si to budeš přát. Já to nějak přežiju. Ale jediný, na čem mi teď opravdu záleží si ty. Celý dny nemyslím na nikoho jen na tebe. Po nocích nemůžu spát a místo toho abych chodil do tý pitomý školy, trávím čas tady s tebou. A víš co? Líbí se mi to. Ty se mi líbíš a nebojím se to přiznat. Nebojím se to vykřičet celému světu. Jen aby jsi to slyšela hlavně ty. Byl jsem zbabělec, když jsem si tě nevšímal a kretén, když jsem zacházel s holkama tak, jsem jsem s nima zacházel. Ale teď jsem jiný. Ten starý Niall Horan odešel. Je pryč. Nahradil ho kluk s velkým, milujícím srdcem, který bije jen pro jednu osobu. Když nepočítám rodiče. A to vše jsi ze mě udělala ty a já jsem ti nesmírně vděčný. Děkuju a ještě jednou se za všechno omlouvám." 

Tekly mi slzy dojetí. Tekly mi tak moc, že mi umokřily tričko, ale to byla ta poslední věc o kterou jsem se zajímala. Tenhle dopis... Pamatuju si, jak za mnou přišel a přečetl mi ho. Počkat - já si to pamatuju! Vzpomínky se mi vracely jedna po druhou. Ale přesto - jak jsem byla šťastná, byla jsem i nešťastná. Konečně jsem si uvědomila, co se vlastně za těch pár měsíců vlastně stalo. Co se stalo mezi námi a Niallem. Už vím, proč mi Niall pokaždé říkal, že ten stav,ve kterém jsem se nacházela, zavinil on. Měl pravdu. Ale jenom částečnou. To já byla ta hloupá, co skočila pod auto, jelikož jsem přes svůj pláč vůbec neviděla. Niall měl naději když jsem si naši minulost nepamatovala. Věděl, že když mi to bude jenom vyprávět nevyzní to tak strašně a já se na něj tím pádem nebudu zlobit. Ale teď se zlobím a ještě víc jsem zmatená. Můžu mu věřit? Ptám se sama sebe. Celou tu dobu jsem se s ním kamarádila a málem jsem mu uvěřila, že mě má vážně rád, po tom, co mi říkal, ale teď? Co když to byli jenom kecy? Co když se nezměnil a pořád hraje tu svou hru? Sázku, to je ten správnej pojem. Co když jsem jenom figurka na hraní? Teď, když si vzpomínám, můj názor na něj se mění a vevnitř v mém těle ta část, která si o Niallovi myslí špatné věci, zabíjí tu druhou naivní.