K Niallovýmu domu, nebo spíš k domu, kde bydlí Niall, jsme dojeli za deset minut. Vystoupili jsme a já si sebou vzala taky svojí školní tašku přes rameno.
"Rodiče nejsou doma" oznámil mi Niall, když si všiml mého vystrašeného výrazu. Přikývla jsem. Asi to u něj je podobně jako u nás - tedy většinu času nemá rodiče doma. Niall odemkl a vydali jsme se po schodech. Zřejmě do jeho pokoje, kde už jsem jednou byla a nemám s tím dobré zkušenosti.
"Posaď se, hned jsem zpátky" ukázal na postel a zmizel ve dveřích. Tašku jsem si položila na zem, ale zůstala stát. Nechce se mi sedět.
Po chvíli přišel Niall a v ruce držel 2 malý skleničky společně s vodkou. To se mi nechce nechat líbit! Posadil se na postel a rukou poklepal na místo vedle sebe, ve znamení abych ho zaplnila. Poslechla jsem ho. Nastalo trapné ticho.
"Dáš si?" ukázal na flašku alkoholu a já nesměle přikývla. "Ale jen trochu" pohrozila jsem. No, nemyslela jsem to vážně, ale to Niall určitě poznal. Nalil mi asi do půlky skleničky průhlednou tekutinu. To samé udělal i sobě. Nadzvedl poloplnou skleničku a já ho následovala. Přiložila jsem si jí k ustům a na ex vodku vypila. Trošku jsem se zašklebila, když mi pálivá tekutina projela celým krkem.
Niall mi okamžitě nalil druhou várku. Zamračila jsem se.
"Snažíš se mě opít? " zeptala jsem se ho. Místností se ozval jeho hlasitý a nakažlivý smích.
"To bych si nikdy nedovolil!" pronesl, jako by to byla jasná věc. Protočila jsem očima a hodila do sebe dalšího panáka.
Po pár skleničkách, musím říct, že jsem viděla trošku rozmazaně. Ale vážně jen trošku. A taky musím uznat, že s Niallem je fakt zábava. Není takový, za jakého jsem ho ty léta měla. A ještě víc srandovní je, když je opilý. Házeli jsme do sebe jednu skleničku za druhou a nemysleli na následky. Konečně jsem se trošku odvázala - už bylo potřeba. Nebavilo mě to, pořád sama sebe strážit abych neuděla něco, co nechci. Ale teď mám pocit, že mi s Niallem nic nehrozí. Alespoň ne to, do čeho bych sama nešla.
"Chceš ještě?" zeptal se mě Niall a tím mě vyrušil z mých myšlenek. Podívala jsem se do těch jeho krásných modrých očí.
"Radši ne. Nechci být úplně na mol." zasmála jsem se. Najednou všechno kolem ztichlo. I můj smích byl čím dál tím tišší a tišší. Jen jsme tam tak seděli, v jeho pokoji na jeho posteli a upřeně si hleděli do očí. Niall se o nic nepokoušel což mě uklidňovalo. Myslím, že už vím o čem Aria (Niallova sestřenice z letadla, kdyby někdo zapomněl :D) mluvila. Myslím, že jsem Nialla opravdu poznala. Ale i přes to všechno mi v mozku svítila malá červená kontrolka, která se mě snažila uchránit. Upozorňovala mě na něj. Nevěřila jsem jí. Měla jsem ji celou tu dobu v hlavě a neuvědomila si, že je to vlastně ona věc, ta červená kontrolka, která se rozsvítila vždy v tu nesprávnou chvíli, že právě díky ní jsem nikdy nezažila sex. Až teď jsem si uvědomila, že byla celou dobu zafixovaná v mé hlavě a přesvědčovala mě vždy o tom, že mám ještě čas. Možná to byl důvod proč mě Tristan podváděl. Sakra nemysli v téhle chvíli na Tristana! Je už dávno pryč a nevrátí se! A i kdyby, byl to právě ON kdo tě zradil!
Niall se chvíli koukal do mých očí a potom zase na chvíli pohledem zabloudil k mým rtům. Věděla jsem, co to znamená. Jako by žádal o povolení, které a jsem si toho vědoma, mu ráda dám. Pomalu se ke mě začal naklánět a já ho napodobila. Naše rty byly od sebe vzdálený asi jen 2 centimetry a já mohla cítit jeho zrychlený dech. Ale proč zrychlený? Teprve teď jsem si uvědomila, že je to vše asi jen kvůli mně. Možná jsem naivní, ale mám takový pocit, že mu nejsem lhostejná.
Ještě jednou jsem si v mysli projela všechny pro a proti. Přeci jenom tohle bude náš první polibek, při kterém to budu chtít i já. Myslím, aby se naše rty uzamkly. Předtím se nikdy o povolení neptal a o to víc mě překvapilo jeho jednání.
A dost! - okřikla jsem se a vypla celou svou mysl. Teď mají pracoval jen rty.
Ucítila jsem, jak se moje rty lehce o něco otřely. Musela jsem se pousmát, načež se Niallovi také zvedly koutky úst. Vyvolalo to ve mně lehké šimrání v podbříšku.
ČTEŠ
In love with wager (Niall Horan)
Teen Fiction"Co si mám myslet Nialle?!" křičela jsem na něj. "Ale já nechtěl" bránil se se slzami v očích. "Prosím tě, aspoň nelži! Myslela jsem si, že jsi jiný, ale ty jsi stejnej hajzl jako ostatní! Řekni mi proč jsi to udělal?!" I mě se průhledná tekutina...