Od začátku spolu✓ | OPRAVA

10

Pondělí ráno

Určitě se všichni shodneme na tom, že nesnášíme pondělí. Nejsem výjimkou ale.. Kdo by se netěšil po tak skvělém víkendu do školy?

,,Alex! Rychle nebo ti to ujede!" křikne máma z kuchyně.
,,Už běžím!" odpovím a přehazuju si batoh přes rameno. Zamířím do kuchyně a mlčky si beru připravenou snídani. Sleduju mámu jak si čte nějaké noviny.
,,Kde je táta?" zeptám se po snězené snídani.
,,Už je v práci. A šup šup! Nebo ti to vážně ujede!" odpoví a nemůže vynechat jistou nervozitu v hlase, aby mi tím naznačila, jak málo času mám.

,,Tak se měj!" řeknu a rychlým krokem mířím k autobusové zastávce. Když dorazím spatřím vysokého kluka, opírajícího se ramenem o stěnu zastávky.
,.Hezké ráno." pozdravím a jeho hnědé oči se ke mně zvednou.
,,Taky přeju." odpoví a potom, co přijde blíž mě obejme. Když se odtáhneme, neodpustím si pusu na tvář. Viktor se na mě jen ušklíbne.
,,Do růžova?" zeptá se.
,,To určitě," protočím očima a vypláznu na něj jazyk.

,,Chyběla jsi mi." řekne a koukne se mi hluboko do očí. Co to je za pocit? Cítím se najednou divně! ptá se mé podvědomí.

Jeho oči mě neustále sledují až do doby, než přijede autobus. Nic jsem mu na to neřekla. Co když si bude myslet, že mi nechyběl? ptám se sama sebe.

Nastupujeme do busu. Přisednu si k Viktorovi.
,,Dneska máme angličtinu, že?" ušklíbne se.
,,Ano, to máme no," úšklebek mu oplatím.
,,A češtinu..." zakroutím očima.
,,Heh.. Aspoň se uvidíme." usměje se. Cesta do školy uběhla rychle, když jsme si povídali.

Ruku v ruce jdeme ke skříňkám. Cítím ty vražedné pohledy některých holek.

,,Ahoj hrdličky!" pozdravím Jenn s Liamem, kteří se od sebe nemůžou odtrhnout.
,,Hmm!" zamručí Jenn ale od Liama se vážně neodtáhne. Věci hodím do skříňky a jelikož se mi ti dva nevěnují, mířím k Viktorovo skříňce.

To si děláš prdel! křikne mé podvědomí. Ty tři krávy se motají kolem Viktora a jeho kámošů. Rychlým krokem se k nim rozejdu.
Chytnu Viktora za límec a políbím ho. Vypadá zaskočeně, ale mě jde hlavně o to aby vypadly ty tři. Když se odtáhnu, spokojeně se usmívá. Nechápu proč se tak usmívá... říkám si ale přijde mi to vtipné.

,,Tak na tý párty!" řekne bloncka tím nejsladčím tónem a se zbytkem holek odchází.
,,Jaká párty?" zeptám se nechápavě Viktora.
,,Má narozeniny a pozvala mě." řekne rychle a začne hrabat ve skříňce.
,,A ty tam jdeš?" zeptám se trochu naštvaně.
,,Jo?" odpoví nervózně.
,,Děláš si srandu?"
,,Proč bych měl?"
,,Je jasně vidět, že tě balí" řeknu a naštvaně zvednu obočí.
,,Ale prosimtě, nebalí," řekne úplně klidně a mrkne na mě.
,,Takže tam vážně jdeš?"
,,Ano jdu." odpoví.
,,Fajn." řeknu, otočím se a odcházím. Za sebou už slyším jen smích jeho kámošů.

,,Jako fakt?" vyhrkne Jenn když jí povím, co se stalo.
,,Jako fakt. Jde na párty tý blonďatý kravky a vůbec mu nevadí, že ho balí! To je prostě tak, že náš vztah je předčasnej!" zavrčím.
,,To se uklidní, neboj Alex." obejme mě Jenn.
,,Uvědomí si to a nikam nepůjde," řekne.
Do řeči nám vstoupí Liam.
,,Co se děje?" zeptá se a usměje se na Jenn.
,,Nic." odseknu a zvedám se ze židle.
,,Kam jdeš?" zeptá se Jenn.
,,Musím na záchod..." řeknu a vybíhám ze třídy. K mé smůle potkám Viktora.

,,Al-" nestihne to doříct jelikož mu skočím do řeči.
,,Tak si běž na tu její párty ale pak mi necpi, jakej s ní je sex!" zařvu, že i pár lidí se na nás otáčí. V jeho obličeji se objeví ublíženost. Otočím se a běžím na záchody.

To jsem asi přehnala... řeknu si a na to z kabynek vylezou tři nežádoucí osoby.

,,Čau kotě, přijdeš taky na tu mou oslavu? Vlastně.. Nejsi zvaná. Chci tam jenom mého Viktora." řekne a na tváří se jí zjeví hnusný úšklebek.
,,Od kdy je tvůj?" zeptám se jí a falešně se usměju.
,,Od té doby, co jsme spolu spali." řekne.
Cože?? Ona spala s Viktorem? ani falešný úsměv mi nevydržel.
Místo toho jsem zaťala zuby a jedním pohybem se mé prsty proměnili v pěst, která se dotkla obličeje té nafoukané holky.