Od začátku spolu✓ | OPRAVA

39

,,Díky, že jsi byl na té oslavě se mnou."
poděkovala Alex.
,,To vůbec nestojí za řeč. Užil jsem si to a u nás doma to teď stejně není zrovna dvakrát příjemný takže jsem rád, že jsem mohl na chvíli vypadnout.." odpověděl Viktor.
,,Doufám, že se brzo uvidíme."
,,Vzhledem k tomu, že mi dlužíš oběd a chodíme na stejnou školu to nebude takovej velkej problém." zašklebí se hnědovlasý kluk, rozloučí se a na skatu odjede pryč.

• • •

Vyběhla jsem po schodech a skočila do postele.
Jsem unavená a zmatená.
Od té nehody, se Viktor chová divně. Chvilkama mi přijde, že mi něco tají. Buď se ho přímo zeptám a nebo budu dělat jakoby nic.
Můj mozek to ale potřebuje vědět!
A já taky.. Co když mezi námi bylo něco víc?
Vstanu z postele a dojdu k dřevěné nástěnce.
Spousta fotek s rodičema, příbuznýma Jenn a Viktorem.
Pořád nechápu, proč se držíme za ruce. A navíc je to před naší oblíbenou kavárnou...
A co třeba Darren?
Jenn mi taky něco tají..
Už ani nevím, kdo z mých přátel mi doopravdy nelže.
Mé pocity mě dočista ovládly a zničili  náladu. Proto jsem se rozhodla, že si zalezu do vany a po zbytek večera budu číst knihu.

Viktor:
Když jsem dojel domů, to co jsem viděl mě vyděsilo k smrti.
Před naším domem stála dvě policejní auta.
Odhodil jsem skate na verandu a vešel do domu. V obývacím pokoji stali policajti a na sedačce seděla máma s tátou a bráchou. K mému udivení tam byl i Darren.
Co tady dělá ten kretén!?
Zaťal jsem pěsti a držel se, aby jsem po něm nevyjel.
,,Viktore.." promluvila matka, když si mě všimla.
,,Co se tu děje?" zeptal jsem se neklidným hlasem.
,,A co tu děla on?" ukázal jsem na Darrena, který seděl v klidu v křesle s hnusným úšklebkem na tváři.
,,To je váš syn?" zeptal se jeden z policistů.
,,Ano.. Viktore prosím sedni si."
,,Nesednu si dokud mi tady někdo nevysvětlí, co se děje!" zvýšil jsem hlas.
,,Viktore, pojď se mnou do kuchyně."
zvedl se Marcus, pohledem se dovolil policistům a odešel do kuchyně. Byl jsem mu v patách.

,,Tak co se tady sakra děje??"
,,Sedni si." řekne rázně a poukáže na barovou stoličku.
Bez dalšího odmlouvání se posadím a čekám, co z něj vypadne.
,,Už je ti osmnáct, jseš dospělej chlap a proto doufám, že neuděláš nějakou blbost. Policajti přijeli, protože tvůj spolužák nahlásil tátu za prodávání drog."
,,Pane bože." zůstal jsem sedět a koukal na něho jako na blbce.
,,Je to hodně špatný ale my to zvládneme, dobře?" snaží se o úsměv.
,,Jak to asi zvládneme?" otočil jsem se.
,,Viktore, tomuhle pros-"
,,Jak to do prdele chceš zvládnout!? Tátu zavřou a co my? Tobě to zničí firmu a mě školu! Jak to mohlo zajít tak daleko?"
,,Prosimtě uklidni se."
,,Ne! Jak se mám uklidnit!? Proč to ten zmrd nahlásil? Zabiju ho!"
,,Viktore!" zvedl se Marcus s vážným výrazem.
,,Nezabráníš mi!" řekl jsem mu do očí. Přistoupil ke mně blíž. Šel z něj strach a tak jsem radši ryhle ustoupil.

,,Darren nebere drogy."
,,Jak to, že ne?"
,,Dělali mu testy a je úplně v pořádku. Naplánoval to na nás. Na tebe."
Ten zmrd! Nenávidím ho, zabil bych ho hned!
,,Ale poslouchej mě.. tátu teď odvezou a budou ho vyslýchat a my s tím nic neuděláme. Nesmíš Darrenovi ublížit jinak to tátovi zhoršíš. Jasný Viktore?"
,,Já nevím, neudržím se když ho uvi-"
,,Slibuješ?" jeho výraz je pořád vážný.
,,Dobře." řeknu s né moc přesvědčením v hlase.
,,Fajn, a teď se vrátíme do obýváku a pokecáme s těma týpkama." jeho výraz konečně trošku povolí.
Pouze kývnu na souhlas a společně se vracíme do obývacího pokoje.

Nějaká aktivita tady.😅
Schválně jak dlouho mi to vydrží.😏
Nová kapitolka a něco nového u Viktora doma.
Vote|Komm
Díky:)