Od začátku spolu✓ | OPRAVA

41

,,No jasně a ještě se mě zeptal, jestli nechci svézt." řekla filmová postava v televizi.
,,A co jsi mu odpověděla?" zeptala se druhá.
,,No co asi.. Přece je to můj manžel, takže jsem mu na to kývla."

Aha, takže když je Viktor můj nejlepší kámoš, mám akceptovat jeho nabídku?

,,Ale to vůbec není pravda. Musíš se řídit podle sebe a nebýt ovládaná ostatními." řekne jedna postava v televizi.
,,A jak to mám udělat? Co, když se můj muž naštve nebo urazí?"
,,Je to přeci tvůj milující manžel. Pokud se urazí, nebo naštve, je to jeho blbost. Taková věc je primitivní." zakroutí hlavou.

Hmm, to je zajímavý.
Nemůžu srovnávat Viktora a mě s nějakou vdanou ženou z televize.
My nejsme manželé, natož zamilovaný pár.

Uvažuju nad tím, že by jsem měla přestat sledovat tenhle seriál.

• • •

Je půl sedmé večer a já ležím na postely jako vyvržená vorvaň.
Jak je možné, že byl Viktor s Thompsonovou na obědě?
pořád o tom musím přemýšlet.
Není přece normální aby spolu žák a učitel chodily na oběd do restaurace.
A navíc mám zítra školu. Nesmím prokecnout, že jsem je viděla.
A rozhodně se budu vyhýbat Darrenovi. Je to vážně divnej člověk. Přijde mi, že mě neustále sleduje a objeví se všude, kde jsem.

Takže bejvalej jo?...

Ani jsem si to neuvědomila ale všechno to přemýšlení mě doslova uspalo. K tomu všemu se mi ještě zdál sen o Viktorovi a Darrenovi zároveň.

Druhý den ráno mě budila máma jelikož jsem si ani nenařídila budíka.

,,Rychle Alex! Už takhle jsi hodně zaspala!" volá na mě s nadějí, že mě dostane na snídani.
Nenávidím pondělí. Znova se opakuju ale tohle nemá konce. Kdyby jsem měla aspoň nějaký záživný program.. Ale škola?

Když už to vypadá, že dnešek nemůže být více nudný, objeví se můj rozvrh hodin a po řádném prozkoumání zjistím, že první vyučovací hodinu máme dějepis.
To je snad vtip.. První vyučovací hodina a hned Thompsonová?? No to mě zabijte!
Zamračím se na svůj rozvrh jakoby jsem mu chtěla ublížit.
,,Alex? Co to děláš?" udiveně na mě pohlédne Jennifer.
Otočím se na ní a po vteřině vybouchnu smíchy.
Možná, že přece jenom bude na dnešku něco vtipného.

• • •

,,Každý z vás si přečte tenhle úryvek z historie! Příští hodinu zopakujeme a někdo z vás mi to převypráví." oznámí vážným hlasem Thompsonová, sbalí své věci a odejde ze třídy.
,,První hodinu jsme přežili!" zajásá Jenn.
,,Ještě, že tak. Viděla jsi, jak na mě divně koukala?" svraštím obočí.
,,Toho jsem si taky všiml." přistoupí k naší lavici Liam s Viktorem.
,,Kde jsi včera byla? Myslel jsem, že půjdeme spolu na oběd.." Liam šel blíž k Jenn a navázali spolu konverzaci kterou jsme s Viktorem oba poslouchali.
,,Promiň, byla jsem na obědě s Alex. V té nové restauraci, je fakt boží!" rozplývá se Jenn.
Ale ne! Nesmíš to vykecat! Stojí tu Viktor a všechno slyší!
Snažila jsem se vyslat Jenn mozkové signály, ale marně. Ani se na mě nepodívala.
,,Vážně? A co jste si dali?" zeptal se Liam.

Těm dvěma ukecaným jsem se dál nevěnovala a otočila se k Viktorovi, ale nebyl tam. Než jsem si to uvědomila už vycházel ze dveří. V tu chvíli jsem nepřemýšlela a vyrazila hned za ním.

Na chodbě bylo ještě trochu rušno ale jakmile zazvonilo, šel slyšet pouhý klapot bot namyšlených profesorek, které nosí tak půl metrové podpatky.
Sledovala jsem ho až ke skříňkám, kde se mi najednou ztratil. Kde je?

Rozhlídla jsem se, ale jediná postava kterou jsem mohla vidět, byl školník. Naštěstí otočený zády, takže jsem se jen tak tak schovala za skříňky. Prošel okolo doprovázený jeho tipickým smradem, řinkajícími klíči a těžkým funěním.
Doufám, že sem nepůjde jinak mám průser Zapřemýšlím.

Když je vzduch čistý, opatrně vykouknu zpoza dvířek své skříňky. Naštěstí tam nikdo nestojí a vzhledem k tomu, že nikoho neslyším jít po chodbě, odvážím se vykročit vpřed.

Kde by mohl být?
V knihovně? V ředitelně? Na záchodě?
Možná se vrátil zpátky do třídy..
Znova uvažuju nad tím, že se také vrátím.
Rozhlédnu se po chodbě, ale žádné stopy po Viktorovi.

Potřebuju odpovědi!

,,Alex, jak jste si s Jennifer užili oběd?"
promluví na mě klučicí hlas.
Kde se tu vzal? Vždyť tu ještě před sekundou nestál.. Nahání mi to husí kůži.