Od začátku spolu✓ | OPRAVA

64

Ráno jsem se probudila v teplé postely a okolo boku jsem měla Viktorovu ruku. Otočila jsem se k němu a pozorovala ho, jak těžce oddychuje. Musela jsem se usmát, když mu vlasy spadly do tváře a lechtaly ho. Zkusila jsem mu je opatrně odhrnout, ale škubl ssebou a pomalu otevřel oči.
,,Co to děláš?" zeptal se.
,,Uhm.. nic." zasmála jsem se.
Usmál se a prohlížel si mě.
,,Copak?" zašklebila jsem se na něj. Nic neříkal, ale pořád se usmíval od ucha k uchu.
,,Prostě.. nechci, aby jsi odešla." řekl, při čemž nespustil oči z těch mých.
,,Vždyť já nikam nejdu." zasmála jsem se.
,,Víš jak to myslím.. nikdy už ti nikdo neublíží. Ne, pokud budeš se mnou." pohladil mě po tváři.
Nechápu? Co to má znamenat?
Políbila jsem ho a vstala jsem z postele.

,,Co si dáš k snídani?" vyšla jsem z koupelny, když jsem provedla ranní hygienu a oblékla se. Viktor si přes sebe zrovna přetahoval tričko a já si ho mohla ještě na pět sekund prohlédnout.
,,Na co tak koukáš?" zašklebil se.
,,Na nic? Ptala jsem se, co chceš k snídani." zavrtěla jsem hlavou. ,,A máš volnou koupelnu." dodala jsem.
,,Udělej na co máš chuť." usmál se a šel do koupelny.
Tak díky za odpověď..

Udělala jsem míchaná vajíčka a opekla tousty, které jsem následně dala doprostřed stolu. Viktor seběhl schody a vrhl se na snídani. S úsměvem jsem ho pozorovala, ale pak jsem se taky dala do jídla, protože jsem viděla jak pomalu ale jistě všechno mizí ve Viktorovo žaludku.

· · ·

Když už se začalo stmívat, obvolali jsme s Viktorem ostatní a sešli se v Neonu.
,,Takže.. co včera?" mrkla na mě Jennifer.
,,Co by bylo?" zašklebila jsem se.
,,Romantické?" přidala se Katty.
,,No.. jak to říct.. bylo to vášnivé, ale oba jsme věděli, že to prostě přijde takže-."
,,Super Alex!"
,,Závidím ti. My s Owenem v tom nemáme tu zapálenost. Vždy je to jenom chtíč ale nikdy vášeň." mykla rameny Katty.
,,Tak to zkuste.. omezit. Pak to pro vás bude důležitější." poznamenala Sandra.
Na to, že je z nás nejmladší je dost chytrá.

,,Co si dáte dámy?" zeptal se nás černovlasý barman za pultem s pokřiveným úsměvem.
,,Tři kingswoody s ledem a jedno rybízové frisco." objednal Owen a pak se přitiskl ke Katty.
Rozhlédla jsem se okolo a všimla si Tylera, když tui najednou došlo, že je tu sám. Došla jsem ke stolu, kde seděl a s úsměvem ho pozdravila.
,,Jakto, že jsi tu sám?"
,,Nemám doprovod.." mykl rameny a zasmál se.
,,Vždyť je tolik hezkých holek na škole, které by zabíjely pro to, aby tu s tebou mohly být."
,,Víš.. nešel by jsem s holkou." koukl se někam před nás, ale pak se zase otočil na mě.
,,Chápu.. všimla jsem si." usmála jsem se.
,,Jde to tak vidět?" váhavě se zeptal.
,,No, asi.. asi ano. Možná jsem to poznala jenom já." mykla jsem rameny.
,,Ale.. vím o někom, kdo by tu mohl být do deseti minut a mohl by ti dělat doprovod."
,,Vážně? No.. kdo?"
,,Sebastian. Víš který?"
,,Jasně, že vím! On je.."
,,Myslíš gay?" usmála jsem se. ,,Ano."
,,Páni.. tak ho pozvi." usmál se.
Zvedla jsem se od stolu a mířila ven na čerstvý vzduch, kde byl zároveň menší hluk a mohla jsem se Sebastianovi aspoň dovolat.

Když jsem to vyřídila, najednou se otevřeli dveře a v nich stál Viktor i s mým pitím.
,,Ahoj krásko." zasmál se a podal mi objednaný drink.
,,Nazdárek."
,,Co tu tak sama?"
,,Pozvala jsem pro Tylera společnost." usmála jsem se. ,,Sebastiana."
,,Seb.. kluka?" šokovaně na mě pohlédl.
,,Vážně jste si nikdo nevšiml, že se Tylerovi prostě nelíbí holky? Není na tom nic špatného." poznamenala jsem na konec a zamračila se, protože mi to přišlo vážně špatné.
,,Uh, tak promiň. Nějaká ostrá." položil svou ruku okolo mého pasu.
,,Nejsem ostrá jen.. jste přátelé. Měl by jsi to přece vědět."
,,Měl a omlouvám se, že to nevidím, ale poslední dobou se nemůžu na nic soustředit." hlasitě si oddechl.
Překvapeně jsem na něj pohlédla.
,,Ty taky ne?" zasmála jsem se.
,,Ne. Mám tě plnou hlavu." zasmál se. ,,Tvé oči, vlasy, oblečení, tvá vůně nebo chuť rtů."
,,Lícní kosti, úsměv, krk, ruce, doteky.." přidala jsem se.
,,Alex Clarková.."
,,Ano, pane Viktore Falconere?"
,,Myslím, že jsme na sobě závislí." ušklíbl se.
,,Hodně závislí." přiložila jsem své čelo na jeho.
,,Hodně, hodně, hodně.." zašeptal.
Stáli jsme tam venku na verandě v noci, zevnitř budovy šla slyšet hlasitá hudba, ale nás to nezajímalo. Stáli jsme tam spolu, čelo na čele, oči zavřené a nakonec se nám propojily i rty které volaly, že se potřebují zahřát.
Nevím, co všechno tohle přesně znamená ale vím jedno..
Jsem děsně moc zamilovaná do Viktora Falconera.

Ták..!
Příště bude úplně poslední díl, tak doufám, že ho vyhypnete!😂
Nebojte se, po tom, co skončím s OZS se dám do nové knihy. Short Storky!😊
Vote|Komm
Díky, Ilve ya💜