Od začátku spolu✓ | OPRAVA

21

S otevřenou pusou zavřu knihu.
,,Tak tohle je bombá!!" vypísknu radostí.
Můj úsměv na tváři mi rychle zmizí když zjistím, že mám pouze hodinu na přípravu.

Vyskočím z postele a běžím do koupelny. Skočím pod sprchu a umeju si vlasy. Rychle je vyfénuju a s ručníkem kolem těla běžím do pokoje, kde mám připravené věci na sebe.
Do černých skinny džínců si zastrčím bílé tričko a na sebe si hodím kostkovanou košily. Vlasy rozčešu a vytvořím tak pěšinku na pravé straně.
Rozhodně se nebudu nějak extra malovat. Korektor na nedokonalosti, linkám udělám ocásek a na řasy samozřejmě řasenku. Na pusu použiju balzám.

Popadnu černou kabelku do které hodím peněženku, klíče, zrcátko a nakonec mobil.
16:45 to ujde. Ještě se naposledy upravím v zrcadle a pak už jdu dolů.
Hodím do sebe sklenku vody a rozloučím se s rodiči.
,,Užijte si to!" křikne máma těsně než za sebou zavřu dveře. Nasadím si šedé boty a už mířím k vrátkům, když přijede černé auto. S úsměvem vidím jak na mě Viktor kouká.

,,Ahoj." pozdravím ho a vlezu k němu do auta.
,,Ahoj, sluší ti to." usměje se tím jeho úsměvem.
Já jak jinak, než rozpačitě zčervenám.
,,Takže na kafíčko?" ušklíbne se.
,,Pokud nemáš namířeno někam jinam,..." zasměju se.
,,Mám možnost tak hezkou holku unést a nebo si tě dovézt domů." koukne se na mě.
..Eeh..." rozpačitě na něj pohlednu a on vybouchne smíchy.
To bylo dost trapný pomyslím si.
Za chvilku parkujeme u kavárny.

Viktor mi podrží dveře, které s každým novým zákazníkem zacinkají a většinou všechny pohledy spadnou k nim. S pozdravem se usměju na známé prodavačky a obsluhující.
Vybereme stůl a usadíme se.
,,Ahoj Alex!" pozdraví mě starší paní.
,,Dobrý den, ráda vás vidím." usměju se na ní a pak si obědnám.
,,To co vždycky?" pohledné na mě a zároveň na Viktora. Zasmějeme se a přikývneme.

,,Co jsi dělala celý den?" naváže konverzaci Viktor.
,,Ráno jsem byla nakoupit s Jenn a pak-" Ticho! Nesmíš to vyzradit!
Odkašlu si.
,,A pak jsem celý den četla knížku, až jsem kvůli ní skoro zmeškala rande." zasměju se.
,,Jakou knížku?"
,,Tu u které jsi mě vyrušil." vypláznu na něj jazyk.
,,Hele jako.. Já nechtěl!" udělá psí oči.
,,To už ti nepomůže." vypláznu znova jazyk a usrknu svého kafe.
,,Potom půjdeme nakupovat?" zeptám se ho.
,,Pokud to s tebou nebude na hodiny a ho-" příložím mu prst na ústa a na oko hraju uraženou.
,,Taky můžu hned teď odejít."
,,To by jsi neudělala."
,,Že ne?" pohlédnu na něj a pak se zvedám ze židle. Překvapí ho to, ale než si stačím obléct bundu, vzpamatuje se.
,,Dobře, dobře. Už vím čeho jsi schopná.." zasměje se a já se posadím zpátky.