Od začátku spolu✓ | OPRAVA

50

Všichni se dobře bavili, když už v sobě měli trochu alkoholu. Samozřejmě Viktor a Liam nepili, protože tu byli autem.

Zrovna jsme hráli flašku na otázky a úkoly, když se po roztočení Liamovou rukou zastavila na mě.
,,Taťko!" vykřikli všichni kluci najednou.
,,Držte hubu, paka." protočil jsem oči.
,,Otázku." prohodil jsem.
,,Fajn.." Liam chvíli přemýšlel, než z něj vyšlo něco, co doprovázel úšklebek na jeho tváři.
,,Je tu někdo, kdo tě rozpaluje?" vyhrkl a začal se smát.
Hned mi došlo, že mluví o Sandrě.
,,Ty jseš debil." zasmál jsem se.
Nenápadně jsem, ale kouknul po Sandrě, která se neustále usmívala, ale když si mě všimla, rukou schovanou pod stolem mě štípla do stehna.
Otočil jsem se zpátky a nepřestával se smát.
,,Ano, je." laškovně jsem zakmytal obočím, aby to všichni viděli a popadl skleněnou flašku. Po chvíli intenzivního točení zpomalila a zastavila se na Viktorovi.
,,Otázku." vyhrkl hned.
,,Hmm, pořád mě zajímá ta učitelka! Tak jak to je mezi váma dvěma?" drknul jsem do něj.
Netvářil se zrovna dvakrát nadšeně, ale najednou se jeho obličej úplně změnil.
,,Ta večeře kurva!" zařval najednou.
Všichni jsme se mu začali smát.
,,Takže jsi s ní ještě neskončil?" zeptal se Tyler.
,,A už jste spolu aspoň spali?" křikl Owen.
,,Ne.." podrbal se na zátýlku.
,,Ty randíš s učitelkou?" vykulila oči Sandra.
,,Prosimtě, hlavně doma ani slovo! Není to tak, jak to vyznělo!" znervózněl Viktor.
,,No teda, strejdoo!" dala se do smíchu Sandra.

,,A co ta večeře?" zeptal jsem se.
,,Co to mělo bejt?"
,,Ále.. Včera mě přepadla, když jsem odjížděl ze školy a prej chce jít se mnou na večeři. Že mi dneska zavolá." povzdechl si.
,,Tak jí prostě odmítni, ne?" navrhla Jenn.
,,No jasně, proč jsi jí neutl?" nechápavě se přidá Liam.
,,V tu chvíli to nějak nešlo, ale až mi bude volat, radši jí odmítnu." pokýval hlavou.
,,Aspoň si s ní vrzni brácho. Taková rajcovní úča." zasnil se Owen. Katty se na něj nasupeňe otočila, ale on jí dokázal uklidnit polibkem.
Viktor vypadal po Owenově výplodě vážně znechuceně a radši se omluvil, že půjde na čerstvý vzduch. Jakmile to Liam zbystřil, už se zvedal ze židle, ale zrzavý plamen vedle mě byl rychlejší.
,,Půjdu já." usmála se a mě věnovala jeden pohled, plný otazníků.
Zvedl jsem se a byl jí v patách.

,,Co se to vlastně děje?" chytila mě za tričko a zatáhla někam za roh s pořád stejným, nechápavým pohledem.
,,Jednoduše řečeno, Viktora balí učitelka ze školy, ale on má teď období, kdy se s žádnou holkou nechce vázat, kvůli Alex žejo.."
,,Kdo je Alex?" vyhrkla ještě víc v rozpacích.

Vážně neví, co Viktor zažívá?

,,Alex je Viktorovo holka. Je už něco přes měsíc v kómatu." váhavě jsem jí to vysvětlil.
,,Pane bože. A to si ten Owen nemůže tyhle debilní kecy odpustit?!" zavrčela.
,,On už je prostě takovej.. na to jsme zvyklí." mykl jsem rameny.
Na to už nic neřekla a s vážným výrazem kráčela ke dveřím, které vedly ven. Následoval jsem jí.

Když jsme vyšli ven, Viktor seděl na polorozpadlé lavičce a koukal do země. Došli jsme k němu a Sandra si hned sedla vedle něj a chytila ho za ruku. ,,Jason mi vše řekl a vážně je mi líto tvé přítelkyně. Owen je s prominutím vážně debilní, když říká takové věci." zamračila se.
Viktor na mě děkovně pohlédl, a tak jsem na něj souhlasně kývnul. ,,Jak to s ním můžete vydržet?" divila se.

Uchechtl jsem se. ,,Owen je prostě Owen." zase jsem nad tím mykl rameny.
,,To už jsi říkal." ironicky se usmála.
,,Ale prosimtě.. Musela by jsi ho poznat, víš?" řekl jsem v klidu.
Z hospody šel slyšet hlasitý smích a intenzivní hudba.
,,Znám ho pár hodin a stačí mi to." odsekla mi.
,,Možná, že si říká to stejný." odsekl jsem zase já.
,,Nechte se vy dva. Už aby jste se políbili a byl by pokoj." povzdechl si a zvedl se z lavičky. ,,Jdu dovnitř." oznámil nám a kráčel zpátky do hospody. Sandra se taky zvedla a mířila za ním. Usedl jsem na lavičku místo nich a nasával vzduch.
,,Až se milostivá uklidní, tak jí tu radost od samého začátku klidně splním." řekl jsem si pro sebe, ale nejspíš to šlo slyšet, protože se Viktor uchechtl a Sandra se hned otočila a mířila zpátky ke mně.

,,Tak aby bylo jasno, Jasone." zavrčela.
,,Nejsem z tebe ani trošku nervózní a už vůbec né vlhká. Takže od teď si dej bacha." sykla.
Najednou slečna nedostupné zboží.
,,Že ne?" ušklíbl jsem se a natáhl se po její ruce. Strhl jsem ji k sobě na lavičku a druhou rukou jí chytil kolem pasu. Viditelně stuhla, ale oči se jí samou něhou rozzářily.

,,Proč ti říkají 'táto'?" zarazila se a klidně si sedla vedle mě.
Zrovna teď to vytáhne? Dělá si ze mě ta holka srandu?"
Hlasitě jsem si povzdechl a zaklonil hlavu. Naskytl se mi tak pohled na první červánky.
,,Protože se o všechny moc starám. Jsem moc hodnej a moc milej k ostatním. Občas se mi to vůbec nevyplatí, ale stejně se pak znova o toho člověka starám a takhle je to pořád dokola." prohrábl jsem si vlasy.
,,Aha." řekla tiše s pochopením v hlase.
,,Taky dokážu lidi lehce přečíst." otočil jsem hlavu směrem k ní.
,,Ale tebe nedokážu pochopit." podíval jsem se hluboko do jejích očí.
Pousmála se. ,,Já se sama nedokážu pochopit, Jasone." dala si pramínek vlasů za ucho.
,,Jak to myslíš?" narovnal jsem se v sedu a trošku víc se k ní otočil čelem.
Mlčela.
,,Mě to můžeš říct." jemně jsem jí štípl do paže.
Znova se pousmála a hlasitě se nadechla.
,,Tam uvnitř u toho baru.. To byla něco jako druhá Sandra." odmlčela se.

,,Chovala jsem se, jako ženská, protože jsem se před tebou chtěla ukázat. Pak jsem si ale uvědomila, že jsi se chytil a že asi úplně nechci, aby to skončilo na záchodech v kabince. Toužila jsem po tobě, protože jsi neodolatelně úžasný a vtipný, jenomže já jsem pořád malá holka. Jsem malá Sandra, co si na sebe jakoby vezme o tři čísla větší podprdu, aby se cítila jako dáma. Chápeš? Zastírací manévr před tímhle." poukázala na svou osobu a pleskla se dlaní do stehen.

Páni, je zajímavé, jak se člověk dokáže otevřít někomu skoro neznámému. Ta holka v sobě něco má. Něco, co mě přitahuje. Přiznal jsem si sám sobě.

Chvíli jsme oba tupě zírali před sebe, než jsem dokázal říct něco dalšího.
,,Mě se líbí obě Sandry." usmál jsem se na ní.

Je to milá holka a nejspíš mi důvěřuje, což mě těší.

Otočila se ke mně čelem a hřejivě se usmála. Její zelené oči byly mokré, ale po tvářích jí slzy netekly. Zrzavé vlasy jako plamen svíčky měla pohozené na zádech a neposedný pramínek za uchem.
Pak mě napadlo.. Jestli na sebe něco zkusíme, může toho litovat.

,,Sandro?" vyslovil jsem to, jako kdyby jsem stál na kraji propasti.
,,Ano Jasone?" v očích se jí zajiskřilo.
,,Půjdeme na to pomalu, souhlasíš?" pousmál jsem se a propletl své prsty s jejímy.
,,Souhlasím." prohlédla si naše spojené dlaně.
,,A můžeš mi říkat San." vyplázla jazyk, zvedla se z lavičky a táhla mě za sebou do hospody.

,,Kde je Owen a Katty?" zarazil jsem se, když jsme se San usedli zpátky ke stolu a ti dva tam nebyli.
,,Šli na záchod.." odmlčela se Jenn a mykla rameny na znamení, že určo všichni víme, co tam spolu budou dělat.
,,Hele lidi, dnešek byl dobrej." pousmál se Viktor.
,,Ale podle hodin budu muset tuhle zrzku hodit domů, kvůli rodičům." zasmál se.
San protočila oči a stiskla mojí dlaň pod stolem.
,,Tak snad se zase brzo uvidíme, slečno." usmál se Tyler.
,,Nápodobně, slečno." zasmála se San.

,,Mějte se a někdy příště." rozloučila se San a spolu s Viktorem a semnou jsme odcházely hlavními dveřmi.

,,Páni, už je chladno." prohodila San a otřásla se zimou.
,,Jdu hned nastartovat auto, aby tam bylo teplo. Moc dlouho nezdržuj brácho." pozdravil se semnou a odcházel pryč.

Otočil jsem se na Sandru, která mi pohled oplatila a její líčka nabrala červenou barvu. Uchechtl jsem se.
,,Če-čemu se směješ?" zamračila se.
,,Heh, jseš roztomilá, když se červenáš." ušklíbl jsem se.
,,Tyy.." udělala krok blíž, až se ocitla pár centimetrů od mého obličeje.
Oči se jí rozšířily a dech se zrychlil.
,,Jseš to ty?" šeptnul jsem nejistě.
Usmála se na mě tím hezkým úsměvem, kterým odkryla i pár zubů.
,,To jsem rád." naklonil jsem se k ní a políbil jí na tvář.
Cítil jsem, jak zavřela oči. Jak jí tlouklo srdce a v jednu chvíli ani nedýchala.
,,Měj se." řekl jsem, když jsme se od sebe odtáhli.
,,Dobrou noc." usmála se, otočila se na patě a pak jako hořící plamen odcházel s největší elegantností.

Ta holka fakt ví, jak na chlapy.

Zdravím Vás moji milí!😝
Poslední dvě kapitoly jsem věnovala Jasonovi, protože jeho pohled je také důležitý, hlavně pro jeho myšlenkové pochody ohledně Sandry.😈😆
Doufám, že si to teď užíváte, protože já 100% ano!😄❤

Komm|Vote
Díky!:)💗