Od začátku spolu✓ | OPRAVA

53

Na venek si hraješ na hodného kluka, ale víš moc dobře, že uvnitř jsi stejný Bad Boy jako dřív. A Grace si tě pamatuje, proto se snaží, aby jsi jí podlehl! Křičelo mé podvědomí.
Už se schylovalo k něčemu velkému, když v tu chvíli se rozrazily dveře od záchodu a v nich stála Jennifer s Liamem za zády. Její tvář byla rudá vzteky a přesně tak naštvaná také byla.
,,To si ze mě děláš prdel!" zařvala na Grace a propálila jí nenávistným pohledem. Oblékl jsem si tričko a celý překvapený vyšel ven z kabinky.
Co se to tu právě dělo? Ptal jsem se sám sebe mezi tím, co se Jenn pustila do Grace.
,,Co jsi si jako myslela?!" řvala na ní.
,,No co asi, že-"
,,Vždycky jsi záviděla Alex, už od prváku, ale že se budeš chovat takhle?!"
,,Ale prosimtě, co by jsem -"
,,Po tom, co tě praštila, jsi si už nic nedovolila, což?!" řvala z plných plic.
Grace se najednou v obličeji úplně změnila. Byla vystrašená a hlavně šlo vidět, že se stydí za to, co udělala.
,,A když je Alex bezmocná, začneš dělat... tohle?!" rukou ukázala na její pohozené tričko na zemi.
,,Jestli tě ještě jednou uvidím, něco takového udělat.. ať už s Viktorem, nebo s někým jiným, nepřej si mě." pohrozila jí a pak se otočila ke mně.
,,Co jsi si jako myslel?!" znova zařvala.
,,Jennifer, prosím už neřvi nebo-"
,,Ticho!" zamračila se na Liama a ten radši poslechl.
,,Nepomáhala jsem ti proto, aby jsi se nakonec vyspal s touhle špínou." řekla už bez jakéhokoli vzteku v hlase. Byla klidná jako voda, daleko od vodopádu.
Omluvně jsem na ní hleděl a nevěděl, co říct.
Zachoval jsem se jako kretén.. Vím to. Promiň. Chtěl jsem jí to říct, ale nešlo to.
Grace si oblékla tričko, upravila se a beze slova odešla pryč. Ani po mě nekoukla, prostě nic.
Liam chytil Jennifer za ruku a odešli spolu ven z koupelny. Nechali mě stát u zrcadla a potápět se ve vlastních myšlenkách o tom, jak jsem hrozný a nevychovaný.
Pravda. Doufám v to, že budu hodný člověk, ale Alexina ztráta mě zasáhla až tak hluboko, že se dostalo ven moje staré já. To, které je černé jako uhel a snad nikdo ho nedokáže vyčistit. Nikdo.
Jak jsem se mohl chovat takhle?
Vždyť jsme se spolu malém vyspali!
Jsem takový debil! Kretén prostě!
Zuřivě jsem praštil pěstí do porcelánového umyvadla.
Nikdy se nedokážu změnit. Vždycky budu takový hlupák.

• • •

Když jsem vyšel z umýváren, Liam ani Jennifer už tam nebyli, a tak jsem si vzal své věci a nepřítomně odešel domů.

Na verandě u našeho domu stála Sandra a vedla ne zrovna příjemný rozhovor. Nervózně chodila sem a tam, chytala se za hlavu nebo nezvykle nahlas řvala do telefonu.
,,Nic z toho jsi neříkal!" zvýšila hlas.
S kým asi telefonuje?
,,Prosím, já vím, že jsem se zachovala hloupě.." naléhala na neznámou osobu.
Že by měla problém ve vztahu?
,,Prosím! Vždyť to má cenu."
Hmm, mám jí vyrušit nebo...
,,Jasone prosím, jenom mě poslouchej..." oči se jí zvětšily, když oddálila zářící telefon od ucha.
Jason? Típnul jí to?
Vyšel jsem dřevěné schody a přistoupil k ní.
,,Ahoj, všechno v pořádku?" zeptal jsem se zvědavě.
,,A-ahoj, ty jsi mě teda vystrašil." vykulila na mě oči a zasmála se.
,,Jdeš dovnitř?" ukázala na dveře.
,,Jo, jasně." úsměv jsem jí oplatil a následoval jí do domu, kde byla malá Emma, Anita i Markus s mámou.

Když jsem vešel do kuchyně, všichni jako obvykle seděli u stolu a probírali ty 'strašně důležité' věci.
,,Kde je táta?" zeptal jsem se, ale věnoval se spíše rybízovému džusu na kuchyňské lince.
,,Musel na policii, kvůli nějakým záležitostem.." odmlčela se máma, a pak na mě pohlédla tím obličejem, jako, že je všechno v pořádku.
Ti houževnatí blbci nám ještě nedali pokoj? Děláte si ze mě prdel?
Prázdnou skleničku jsem pohodil do dřezu a beze slova odešel do pokoje.
Znovu nepřítomně jsem skočil do postele a čuměl do stropu.
Musím se už podívat za Alex..
Dneska je pondělí! Můžu tam vlastně hned!
Ale.. Nemůžu jít za Alex s pocitem, že jsem se malém vyspal s jinou holkou.

Asi po hodině jsem pořád ležel na postely s hlavou zabořenou v polštáři a přemýšlel jsem o vzniku světa, když mě najednou napadlo, že mám dneska tréning.
Vyskočil jsem z postele, popadl batoh a hodil do něj čistej ručník, kopačky a dres. Beze slova jsem i s mobilem a kličky od bytu vyšel ven, kde jsem nasedl do auta a jel přímo na hřiště.

Kluci už tam byli, a tak jsem se jenom převlékl a vyběhl na hřiště za ostatními.
Fotbal a knížky, to je to jediný, u čeho dokážu přijít na jiný myšlenky.
,,Viktore!" zařval na mě Jason.
,,Nazdar chlape!" pozdravil jsem ho.
,,Tak co? Jak to dáváš?" poplácal mě po zádech.
Otočil jsem se na něj s otazníkem v obličeji.
,,Co to meleš?" zasmál jsem se.
,,Myslím tvýho tátu.." povytáhl obočí.
,,Co je s ním?" nechápavě jsem se ho ptal.
Co to má krucinál bejt?
,,Kámo, neříkej, že nic nevíš." vykulil na mě oči.
Stále nechápavě jsem na něj hleděl a on si pouze dlouze povzdechl.
,,No přece tvůj táta a ty drogy.."
,,To už je dlouho." uchechtl jsem se.
,,Já myslím, že tohle je čerství.." vytáhl kus papíru z kapsy a ukázal mi ho.