Od začátku spolu✓ | OPRAVA

20

V obchodě

Stojím před obchodem a čekám, kdy se objeví Jenn, která ještě nakupuje. Po chvilce vyjde ze dveří s taškou v ruce a nemizícím úsměvem.
,,Takže rande, jo?" zašklebí se na mě.
,,Noo.. ano. Dneska v pět mě vyzvedne." úšklebek jí vrátím.
,,A kam jdete?"
,,Na kafe a pak do kina."
,,Na kafe?" udiveně se na mě koukne.
,,Ano na kafe." zasměju se. "Do naší kavárny."
"Páni, tolik kaváren ale zrovna ta naše je i jeho nejoblíbenější? Náhoda, co?" usměje se.
,,To teda.." úsměv jí oplatím.
,,A něco novýho s Darrenem?"
,,Vůbec. Nijak zvlášť se spolu nebavíme, vlastně vůbec. A nehodlám s tím začínat." řeknu pevným hlasem až mě samotnou to překvapí.

Společně s Jenn jdeme kolem parku, kde právě zahlédnu Darrena ale není sám.
,,My o vlku.." prohodí Jenn a pohledné na Darrena.
,,Kdo myslíš, že tam s ním je?" zeptám se, jelikož postava s Darrenem mi přijde velmi pochybná.
,,To vůbec netuším." odpoví Jenn a usilovně se spolu snažíme zahlédnout aspoň kousek obličeje záhadného člověka s kapucí.
,,Postavu má mužskou a oblečení je taky pánský." poznamenám.
,,Jo, to máš pravdu. A co to má v ruce?"
Zamhouřím na ruku dotyčné osoby a zahlédnu průhledný sáček s něčím bílým.
,,To si děláš srandu!" vydechne Jenn a její vytrěštěné oči těkají z ruky na sáček a zpátky.

Drogy? On s tím ještě nepřestal? To si vážně dělá prdel. Hajzl.

Chytnu Jennifer za rukáv a táhnu jí pryč.
,,Děje se něco?" zeptá se mě po chvíli.
,,Ty drogy musí brát už několik let.. Bral je už když jsme byli spolu."
,,Bože.. Takhle si zesrat život."
,,Necháme si to pro sebe, jasný? Ani Liamovi ani Viktorovi, ani muk!"
,,Beru na vědomí!" souhlasí Jenn a po krátkém rozloučení kousek za parkem jdu zpátky domů.

Doma mě samozřejmě vítají rodiče.
Máma sedí u stolu pod hromadou papírů a táta má dneska nejspíš volno, protože leží na gauči a kouká na sport.
Nákup vyložím z tažky, uklidím ho a ze seznamu odškrtám všechno, co v obchodě měli. Takže celý papír.

Pomalu se odeberu do svého pokoje.
Co mám asi tak dělat? Pomyslím si.
Na film budu koukat večer...
Po neustálém chození po pokoji si všimnu knihy na poličce.
Vždyť já ještě nedočetla tu knihu! Přesně v ten moment jsem si vzpomněla, jak mě Viktor vyrušil při čtení v knihovně. Musela jsem se nad tím usmát. Ihned popadnu knihu a zalezu do postele, kde se samozřejmě začtu na několik hodin.

,,Alex! Pojď na oběd!" křičí máma z kuchyně. Neochotně odložím knihu na postel tak, aby se nezavřela a odcházím z pokoje.
Do kuchyně mě táhne vůně kterou dobře znám.
Čína!
Usednu ke stolu a nandám si plný talíř kuřecího masa se zeleninou, oříšky a sójovou omáčkou. To celé na kopici rýže.
,,Dobrou chuť!" popřeju rodičům a pustím se do jídla. Tohle by jsem mohla jíst furt!
Zapiju to džusem a prázdný talíř odnesu do myčky.
,,Bylo to výborný mami, jako vždycky!" vřele se usměju a pak zase odejdu do pokoje, kde už na mě čeká posledních pár kapitol knížky.