FAME [JungKook]

9. kapitola

JungKook's pov, Soul

Sledoval jsem na tabletu záznam ze křtu nového alba Hell Cats. Vypadalo to na opravdovou slávu. Byla tam spousta lidí a známých západních celebrit. Dokonce se tam objevila i Amber, která jede své koncertní turné.

Musím uznat, že to Kate hrozně slušelo. Vypadali vedle sebe s Harrym jako ten dokonalý pár, kterým každý chce být. Pasovali k sobě.

„Už zase ji stalkuješ?" nahlídl mi Taehyung přes rameno.

„Nestalkuji." Protočil jsem otráveně očima.

„Ale jo, pořád si jen pouštíš záznamy z jejich interview a taky si začal poslouchat jejich hudbu." Zašklebil se.

„Kate je kamarádka." Povzdychl jsem si, ale jinak už to nekomentoval. Nemá cenu mu něco vyvracet, stejně si bude myslet svoje tak, jako ostatní.

Rád jsem si s Kate psal, ale víc v tom nebylo. Po půl roce, kdy jsem ani nečekal, že bychom to přes internet tak dlouho vydrželi, se z ní zkrátka stal člověk, kterému jsem fakt mohl říct všechno. Uměla mě povzbudit, ale uměla mě i politovat, co jsem v posledních náročných dnech vážně potřeboval. Zkrátka sdílet s někým své vyčerpání.

Mluvili jsme spolu několikrát, ale na hovory jsem moc nemíval čas. Zdá se mi to vcelku zvláštní, že člověk, kterého jsem viděl jednou, mi takto dokázal přirůst k srdci. A myslím, že i když si jen píšeme a občas si zavoláme, tak můžu říct, že ji znám. Naučil jsem se o ní hned několik věcí.

Kate je hrozně nesobecký člověk. Je strašně přejícná, což na ní moc obdivuju, a pak to taky miluju, protože mám pocit, že lidé kolem takoví nejsou. Řeknou pár pozitivních slov, pak se otočí zády a hned vás pomluví. Kate má upřímnou radost, když ji mám i já a naopak je schopná poslouchat mé stěžování si klidně hodinu. Poté do mě napucuje tolik pozitivních slov, že se cítím na chvíli fakt dobře.

Jenže pak se rozloučíme a ono to skončí. Radost je zase pryč.

Co Jimin zkolaboval a my se o něj tak moc báli, jsem byl docela v depresi. Přišel jsem si hrozně vyčerpaný a měl strach, že se mi to stane taky. Nebo komukoli jinému z hyungů. Už jsem nikdy nechtěl zažít ten pocit, kdy vidím jednoho ze svých nejlepších přátel, jak se kácí k zemi. Úplně unavený, nereagujíc na nic a na nikoho.

A předtím to byla hlavně ona, kdo mi pomohl se přes to dostat. Za to jsem jejím dlužníkem. Nemusela poslouchat mé problémy, mohla mě klidně odbýt a říct, že má svých starostí dost, což je určitě pravda. Ale ona to neudělala.

Od té doby jsem k ní byl o dost otevřenější. Získala si tím mou důvěru, a čím jsme si pak povídali víc, tím jsem si i já získal její. Najednou pro nás bylo normální, když jsme si psali věci na rovinu. Co nás štve, na co nadáváme, co máme rádi a co zbožňujeme.

Hodně se mi ulevilo, že jsem měl najednou člověka, kterému se můžu tak otevřeně svěřit.

Ona si mě zkrátka jako kamaráda naprosto získala.

„Takže mám volné pole působení?" zeptal se a vytrhl mě tak z mého zamyšlení.

„Hele dej si odchod, jasný? Ona přítele má." Zamračil jsem se.

„Toho kudrnáče? Kdybych o ni projevil zájem já, určitě by ho pustila k vodě." Prohrábnul si ofinu.

„Tím bych si nebyl tak jistý, viděl jsi, že je docela namakaný, a pak taky vysoký? Po tom holky jednou." Prošel kolem Yoongi.

„Vysoký jsem dost a svaly... taky nějaké mám." Ohradil se Taehyung.

„Nebýt tvojí výšky, tak si pěkné tintítko. To už by JungKookie měl co ukázat." Setřel ho. Protočil jsem očima nad poznámkou o svém těle a raději to nijak nekomentoval.

„Ona je moc pěkná. Rozhodně bych se za ni nestyděl a kluci by mi ji záviděli." Vytrhl mi z ruky tablet, najel na google a začal hledat její fotky.

„Panebože." Zamumlal jsem spíš pro sebe. Yoongi se posadil na opěrátko gauče a hleděl mu z výšky zpoza ramene.

„Odkdy se ti líbí neasiatky?" rýpnul jsem si.

„Nejsem rasista!" chytil se uraženě za srdce a kliknul na jednu z fotek.

„Uuuh a má i pěkný tělo." Zahvízdal, což mě přinutilo ho praštit do hlavy.

Nejdřív jsem se na to nechtěl dívat, ale pak mi to samozřejmě nedalo. U toho byl popisek, že si zrovna užívá s rodinou na pláži v Miami. Měla na sobě plavky a vypadala vážně dobře, to musím uznat. Líbilo se mi, že není ten typ, u kterého by se člověk musel bát, aby se při jednom doteku nezlomila.

Měla pěknou postavu s normálními ženskými tvary. Možná byla o něco více vyvinutější v horní části, což určitě bylo to, co Taehyunga tak zaujalo, no rozhodně se neměla za co stydět. Holky tady by za její dekolt daly bůh, ví co.

„Trojky?"

„Nebál bych se říct, že čtyřky." Nahnul se přes Yoongiho Namjoon a zkušeně shlédl foto.

„Hej to stačí." Vytrhl jsem tablet z Taeho rukou.

„Co je?" všichni tři se na mě naštvaně podívali.

„Běžte se koukat na svých mobilech a tabletech, já měl něco rozdívané." Hnal jsem je. Trochu jsem schovával to, že mi zkrátka nebylo příjemné se dívat na její fotky. Je to moje kamarádka, nechci se koukat na její obrázky v bikinách.

„Nebuď cíťa." Zatvářil se Yoongi otráveně, ale naštěstí se všichni rozešli po svých.

Dal jsem si sluchátka a rozhodl se poslechnout si rozhovor, který jsem tam původně měl puštěný. Stála na červeném koberci, vedle ní Harry a moderátorka je zpovídala.

Dneska jsme měli volný den a já ho uvítal snad víc, než kdy jindy. Zítra už nám má začínat zase rozvrh. Jsme pozváni na jednu show do Japonska a musíme nacvičit special performance. Určitě to bude pěkný záhul, a tak jsem dnes chtěl jen vypnout a nic nedělat.

Jin uvařil za pomocí Namjoona skvělé jídlo, které jsme si dali k večeři, a pak si každý hleděl svého. Já se rozhodl, že si zapařím hry na xboxu. Přidal se pak ke mně Hoseok a i Jimin.

Když jsme se střídali, napsal jsem několikrát Kate, ale neodepsala. U ní je odpoledne, takže pravděpodobně pracuje. Sice mi to bylo líto, ale rozuměl jsem tomu víc, než čemukoliv jinému. Když práce zavelí...

Z rozjímání mě vyrušil dupot po schodech. Hned na to se přihnal do místnosti Taehyung a byl celý uřícený.

„Mluvil jsi dnes s Kate?" zeptal se.

„Ne, párkrát jsem jí napsal, ale asi má práci, protože neodpovídá." Odpověděl jsem bez zájmu.

„Tak asi vím proč..." podal mi svůj mobil, na kterém měl otevřenou nějakou stránku.

Lidi, přeji vám všem jen to nejlepší do nového roku! Ať se vám vyplní všechny plány, které máte a prožijete opět úspěšný rok. A pak taky... ať se v tom našem alternativním vesmíru v podobě představ a fan fikci potkáváme nadále :).