FAME [JungKook]

33. kapitola

JungKook's pov, Soul

Potichu jsem se přikradl do pokoje a ani mě nepřekvapily zatažené závěsy a naprosté ticho. Tady se ještě spinká. 

Dneska jsem musel vstávat už ve čtyři, protože v pět jsme měli meeting a trénink, no jak rychle jsme začali, tak jsme i skončili. Bylo teprve deset a já už se vracel za Kate do penzionu.

Chtěl jsem ji dnes překvapit. Dáme si snídani, a pak ji vezmu do Lotte Worldu.

Za těch pár dní, co je tady, jsme toho stihli opravdu hodně. Naplánoval jsem nám nějaké výlety po městě – památky i obchody. Teď nastala ta část, kdy se budeme prostě poflakovat, chodit na rande a jen si užívat společného času. Ona alespoň, podle jejích slov, nasaje atmosféru města.

Pro sebe jsem se usmál, položil tašku ke dveřím, a pak si opatrně lehl do postele, kde leželo malé klubíčku, zabalené v dece a mělo ještě půl noc. Odstranil jsem jí peřinu z obličeje a i pár vlasů, které se jí tam zatoulaly.

„Kate..." šeptl jsem. Nahnul jsem se nad ní. Probuzení si nesmím nechat ujít.

„Vstávej." Dodal jsem.

„Uhm... kolik je." Zamumlala sotva slyšitelně. Kdybych nebyl tak blízko, ani bych to neslyšel.

„Bude deset." Neodolal jsem a políbil ji na ten její malý nosík. Vybízel mě k tomu a stejně tak i ostatní části jejího obličeje.

„Nech toho, nejsem umytá." Snažila se slabě protestovat. To bylo fakt to poslední, co mě teď trápilo. Pořád moc pěkně voněla a teplo, které měla pod peřinou mě donutilo, abych se tam zpátky nasáčkoval taky.

„Dobré ráno." Popřál jsem jí, když na mě zpod řas vykoukly dvě zorničky.

„Dobré." Zněla roztomile ochraptěle.

„Co tu děláš tak brzy?" začala si mnout oči.

„Překvápko." Uculil jsem se, když na mě znovu zaostřila.

„To teda..." úsměv mi konečně opětovala, a pak se protáhla.

Jelikož nebylo kam spěchat, zůstal jsem ještě chvíli v posteli s ní. Vysvětloval jsem jí, co teď děláme, a proč jsem se vrátil tak brzy. Je docela příjemná změna pozorovat, že jí to fakt zajímá. S kluky toho sdílíme hodně, no většinou o práci mluvit nechceme, pokud to není nutné, protože jí máme plno. Nechci to sice nějak rozebírat, ale dělá mi dobře pocit, že ji tím nenudím. Není to nic, co by se jí týkalo, no ona mi stejně naslouchá.

Ach Kate...

Před polednem jsme vyrazili do Lotte Worldu. Kvůli pozdní snídani jsme naplánovali, že si dáme i pozdní oběd. Chtěl jsem si vzít taxi, no nakonec jsme zvolili metro, které vedlo až přímo před park.

Jiskry, které se jí pak rozzářily v očích, když uviděla ty atrakce před sebou, byly fakt k nezaplacení. Počasí nám docela přálo, takže jsme se rozhodli vzít útokem venkovní atrakce a stánky.

Sice nejdřív váhala, ale dostal jsem jí na Gyro spin, a pak i French Revolution, což je taková vylepšená horská dráha. Vždycky jsem kluky musel hodně přemlouvat, ať se mnou jdou, no tady moje přesvědčovací schopnosti působí očividně daleko líp, než na ně.

Po třech hodinách chůze jsme se rozhodli najíst. Poznal jsem, že ji rozbolela noha. Sice to na sobě nedala znát a pořád říkala, že je v pořádku, no měla bolesti.