FAME [JungKook]

12. kapitola

Kate's pov, někde nad Čínou

Bylo mi divně. Byla jsem unavená a všechno jsem si představovala úplně jinak.

Po té bombě v novinách, kde naprosto rozmázli Harryho i mně, jsem byla pod útokem paparazzi snad všude. Měla jsem strach, jestli mě Modest nepřinutí dát věci mezi námi do pořádku. Rozhodně jsem o to totiž nestála a vůbec mě nezajímala nějaká smlouva, kterou mě na začátku toho všeho donutili podepsat.

Harry Styles u mě po tomhle naprosto skončil. Definitivně. Nejsem schopná ho nadále tolerovat ve své blízkosti. Už to zkrátka nepřekousnu.

Jenže... skupina musí, i přes mé nervové rozpoložení, pracovat dál. Vydali jsme desku a tu teď musíme propagovat v rámci World Tour.

Tak moc jsem se na tohle těšila. Chtěla jsem procestovat daleko více z celého světa, poznat lidi, kultury, fanoušky. Místo toho jsem několik koncertů po USA zažívala hrozná muka a deprese. Neměla jsem z ničeho radost a neustále se mi vracely události s Harrym. Bylo to jako bumerang.

Projeli jsme taky celou Evropu a prozkoumali spoustu zemí. Ve Francii ze mě konečně ten stres trochu opadl. Uvolnila jsem se a rozhodla si užít těch pár dní, které jsme tam měli strávit. Francouzsky jsem se učila na střední škole, miluju to a hrozně ráda tím jazykem mluvím. Francouzsky umím daleko lépe než korejsky. Korejština se mi sice taky o něco zlepšila, když jsem mluvila s JungKookem po telefonu nebo jsme si psali, no naučit se ji byl spíš takový hec. Milovala jsem k-pop a prostě jsem zatoužila občas rozumět, co říkají. Jinak k tomu žádnou jinou vazbu nemám a nebýt té hudby, tak se to ani neučím.

Během tour jsme měli malou pauzu doma, v Anglii, no pak jsme se vydali někam, kde jsme to doposud ještě nedobily. Do Asie.

Jako první bylo právě Japonsko, kde jsme měli pobýt delší dobu. Pak taky Vietnam a Thajsko. Korea tam sice nebyla, ale slíbila jsem si, že až tenhle mumraj jednou pomine, pojedu se tam podívat na výlet jen tak. Protože... k čemu vydělávám tolik peněz, když pak ani nemám šanci nějaké utratit?

No i tak, najednou jsem tady. Někde nad Čínou a naprosto natěšená, že se podívám někde, kde jsem ještě nebyla.

„To je hotové peklo." Dostala ze sebe Amber, když jsme viděly tu hordu fanoušků. Normálně by je ani nepustili do letištní haly, no tady to mají očividně ošéfované trošku jinak.

„Máme dost ochranky, nebála bych se." Mávla Bree rukou.

Byly jsme z toho vzrušené, že se na nás přišlo tolik lidí podívat a popravdě, fakt mi jejich zájem dělal dobře. No co se rozpoutalo, jakmile jsme vylezly... to bylo šílené.

Nejraději bych se zastavila u každého jednoho a dala jim podpis i se s nimi vyfotila, no to bych tu nejspíš skončila možná tak za pár dní. Vedoucí naší ochranky nás pak odtáhnul do dodávky, která nás odvezla do hotelu.

Měli jsme fakt pěkné pokoje. Prostorné a každá měla jeden sama pro sebe i s pohovkou a televizí. Balkón to sice nemělo, no za to byl z okna krásný výhled na řeku, která fakt nemám tušení, jak se jmenuje.

Měla jsem vážně solidní jet lag, takže jsem se osprchovala a zalezla do postele. Byla jsem tak rozdrkocená ze všeho toho cestování, že mi stejně nešlo hned usnout. Zapnula jsem proto kakao a rozhodla se napsat JungKookovi. Teď jsme ve stejném časovém pásmu, což znamená, že je u něj taky sedm večer. Možná by mohl mít čas a dělat mi chvíli společnost předtím, než vytuhnu.

KateS: Co děláš?

JJK: Odpočívám, co děláš ty? :D

KateS: Taky :DD

KateS: Máte hodně náročný program?

JJK: Ne, teď se to celkem dá. Nechci se radovat předčasně, ale možná budeme mít kolem prosince i volno. Abychom mohli jet za rodinami a odpočinout si.

KateS: Super! :)

JJK: Už jsi shlédla tu doramu, co jsem ti poslal? Jsem u pátého dílu a je to lepší a lepší :P

KateS: Mám za sebou tři a zatím se mi líbí ;)

JJK: Počkám na tebe, ať ti pak nespoileruju :D

KateS: To bys byl fakt milý, minule jsi mě u Descendants fakt naštval -_-

JJK: To bylo nechtěně!

KateS: Kdybys tu byl, tak dostaneš. Takhle mi pokazit překvapení, já se na těšila celou dobu a ty mi to pak vyžvaníš.

JJK: :( Promíííííň.

KateS: No jen, že jsi to ty :D

JJK: Jsi hodná.

KateS: Já vím, nejhodnější! To si pamatuj!

JJK: Na to se nedá zapomenout ;)

KateS: Máš nějaké plány na dnešní večer?

JJK: Půjdeme s Jiminem do posilovny, prohlásil, že to zanedbáváme. Sice se mi vůbec nechce, ale hyungové ho poslali do háje, takže se musím obětovat já.

KateS: Fakt? A nebude mít nějaké shirtless performance, že bych se mohla těšit?!

JJK: -_-

KateS: Bože vtipkuju :DDDDDD

KateS: Ale naposledy to fakt zabil a to už je docela dlouho.

JJK: -_-

KateS: Nebuď napučený.

JJK: -_-

KateS: JungKookieeee, nech toho nebo jdu spát.

JJK: Však běž -_-

KateS: Fajn, tak zlepším ti náladu, když napíšu, že bych takové vystoupení brala radši s tebou? :P

JJK: -_-

KateS: Bože s tebou to není jednoduchý.

JJK: Nech toho, víš, že bych se takhle nedokázal před lidmi svléknout.

KateS: Je to jen tričko.

JJK: Na to nemám odvahu.

KateS: No dobře, dělám si jen srandu. Víš to, že jo.

KateS: Kookie?

JJK: Já vím, taky si dělám srandu :)

KateS: Panebože, už sem si začínala myslet, že ses fakt urazil -_-

JJK: Měl jsem to v plánu, když jsi mi začala psát o Jiminovi, který mimochodem sedí vedle mě. No na nějak nejde být na tebe naštvaný :)

KateS: Jsi milý! :3

JJK: To jsi záměrně ignorovala poznámku, že vedle mě sedí? :D

KateS: Jo, protože si píšu s tebou, tak na co by mě to mělo zajímat? -_-

JJK: Není to pořád tvůj bias? ;)

KateS: To nepopírám, ale vidím ho spíš jako svého platonického idola než někoho, s kým bych si chtěla fakt povídat.

JJK: To zní zajímavě :DD

KateS: Dej pokoj.

JJK: Už jsem ticho. Když tak vidíš jeho, co jsem pak já?

KateS: Kámoš.

JJK: Taky jsi kamarádka ;)

KateS: Já vím! ♥

KateS: Musím už jít. Jsem vážně unavená a zítra mě čeká zkoušení. Napíšeme si?

JJK: Určitě. Hezky se vyspi, Kate.

KateS: Díky, ahoj ;)

JJK: Dobrou :)

Konverzace s ním mi zvedla náladu. Zároveň jsem se alespoň trochu uklidnila a stejně tak mi v hlavě přestaly kolovat všemožné myšlenky. Vypnula jsem telefon, pořádně se zakutala do deky, a pak usnula.

Prozradím asi jen to, že už se brzy setkají :)