FAME [JungKook]

3. kapitola

JungKook's pov, Soul, 4:30

Byl jsem tak hrozně unavený. Včera jsme skončili v půl jedenácté, dorazili domů a šli spát. Ani jsme pořádně nic nemohli večeřet, protože manažer řekl, že musíme všichni trochu ubrat na váze před comebackem. Nesnáším diety.

Kdybych neměl tak náročnou práci, tak by mě to sice taky štvalo, ale dokázal bych s tím žít. No když jsem celý den v jednom kole a večer se nemůžu ani pořádně najíst... přijde mi to jako týrání. Potřebuji něčím dobít energii, ale nemůžu, protože by to druhý den na váze hned šlo poznat.

„Copak je JungKookie." Vzal mě kolem ramen Hoseok, když jsme mířili do budovy BigHitu na další trénink.

„Jsem jen unavený." Zavrtěl jsem hlavou.

Byl jsem tak bez nálady, že jsem neměl chuť ani s nikým mluvit. Zbytečně bych na ně byl hnusný a to nechci.

„To přejde, až dáme strečink." Pocuchal mi vlasy, a pak zrychlil krok. Nechtěl jsem mu říkat, že je mi fakt na nic, a že to asi nepřejde. Je to zbytečné.

Oči mi pořád utíkaly k Jiminovi, který byl dnes vážně pobledlý. Všichni jsme se snažili navzájem nějak povzbuzovat, no bylo to k ničemu. Asi jsme na tom do jednoho stejně. Unavení, ztrhaní a vyčerpaní.

A to ještě není konec.

„Takže stop!" zaznělo sálem a my, udýchaní a zpocení jsme zcela zastavili svou činnost.

„Pro dnešek to usekneme. Chci vám říct pár věcí ohledně organizace, pak si dáte sprchu a za půl hodiny se sejdeme nahoře v nahrávací místnosti."

Ulevilo se mi, že na chvíli nemusíme dělat nic fyzicky náročného, no místo toho určitě budeme trénovat vokály a to je pro změnu zase náročné psychicky. Pokaždé, co odtamtud odcházím, tak mám pocit, že vlastně nevím, co tu dělám, protože mě trenér tak zkritizuje. Přijde mi pak, že ani neumím zpívat a to mám být lead vocal hned po Jiminovi.

„S tréninkem budeme pokračovat ještě čtyři dny. Teď do toho musíte jít naplno, pak bude comeback show, a pak turné. Všechny podrobnosti najdete tady v té složce, takže si to během těch čtyř dnů projděte. Teď rozchod."

Odešel jsem do sprchy a přál si to mít za sebou. Turné nebude taky žádná sranda, ale když vidím ty lidi, kteří nás mají rádi a jsou nadšení z toho, co děláme, vždy mě to dopije energií a dělám to radši. Není to tak hrozné jako dny předtím, než to vypukne.

Vocal practise jsem naštěstí nějak přežil a kupodivu jsme skončili už v osm večer, takže jsem se rozhodl ještě chvíli být na mobilu, než půjdu spát.

Kate Summers@KatieSumm: @BTS_twt Děkuji, příště budu lepší!

Na rtech se mi rozlil úsměv. Ona odpověděla! Ani jsem nedoufal, že tam tu zprávu, co jsem napsal, najde.

Měl jsem chuť jí napsat soukromou zprávu a něco se o ní dozvědět i jinak než přes videa a články, no nemohl jsem, protože máme společný twitter za skupinu a kluci by to viděli, o což fakt nestojím.

Zavřel jsem to proto a šel raději dolů do kuchyně, abych si vzal alespoň něco z pečiva. Mám takový hlad, že to do snídaně prostě nevydržím. Ať mě klidně za těch pár deka zítra zabijou.

„Co děláš?" potkal jsem v kuchyni Namjoona.

„Nic, byl jsem na twitteru." Položil jsem telefon na kuchyňskou linku, vzal si kousek celozrnné bulky, a pak se posadil ke stolu naproti němu.