FAME [JungKook]

15. kapitola

JungKook's pov, Tokio

Plížil jsem se do společného apartmá jako duch. Měl jsem ještě třičtvrtě hodiny na to, abych si zdřímnul. Pak nás určitě bude budit manažer, abychom vstali a připravili se na dnešní program.

Už jsem byl u své postele, když se rozsvítila lampa a Hoseok se posadil na posteli.

„Kdes byl?" zavrčel rozespale. No i tak z toho šel docela strach. U něj se často nestává, že ho něco naštve.

„Na záchodě." Vymluvil jsem se.

„To ti tak sežeru, nebyl jsi tu od včerejšího odpoledne." Poškrábal se ve vlasech a věnoval mi další rozzuřený pohled.

„S Kate." Povzdychl jsem si a posadil se na svou postel, čelem k němu. Asi nemá cenu mu nějak lhát, určitě by mi to neuvěřil a naštval by se ještě víc.

„Celou noc?" vyhrkl zhrozeně.

„Nic se nestalo. Nech toho..." protočil jsem očima a svléknul si svou mikinu. Až pak mi došlo, že mám na sobě pořád ještě její tričko, které mi dala. Byl na ní nápis jedné britské skupiny, kterou ani neznám.

„A co to máš na sobě?" samozřejmě mu to neušlo.

„Tričko." Odvětil jsem nevrle. To jsem u výslechu nebo co? Jsem zpět ještě před budíčkem, tak nevím, proč tak vyvádí.

„Přestaň se ke mně chovat takhle. Ty odsud odejdeš, aby sis mohl zašukat, nikomu nic neřekneš a ještě jsi ke mně takový?" křiknul a ani bych se nedivil, kdyby to probudilo ostatní v pokojích.

„Co to do tebe vjelo?! S Kate jsme kamarádi, je tady a chtěl jsem s ní prostě na chvíli být. Tak promiň, že žiju!" postavil jsem se. Spánek už asi nebude a hádat se s ním taky nehodlám.

„Kryl jsem ti zadek, abys věděl." Hodil po mě polštář.

„Manažer věděl, že jsem pryč."

„No přišel nás tu večer kontrolovat, ty blbče." Na to jsem se u dveří zastavil. Jestli se dozvěděl, že tu ještě nejsem, tak jsem synem smrti. Ne... já už jsem rovnou po smrti.

„Aha..."

„Hodně mi dlužíš a Namjoonovi taky." Oznámil mi napučeně.

Povzdychl jsem si a změnil směr chůze - zpátky k němu. Zamračeně mě sledoval, když jsem si sedal na jeho postel a už už chtěl poznamenat určitě něco peprného, když jsem ho tentokrát předběhl.

„Díky, brácho." Jemně jsem do něj drkl.

„Měl jsi to aspoň někomu říct." Zavrtěl hlavou, no docela to s ním pohnulo a už nebyl tak naštvaný. Mám na něm rád, že mu to dlouho nevydrží. Není jako Yoongi. Toho, když vytočím, je schopný mi to dávat sežrat ještě několik dní po tom. Je to docela flegmatik, dokud si z něj někdo nezačne dělat srandu, což samozřejmě já dělám rád.

„Příště řeknu. Přespání nejdřív nebylo v plánu." Přiznal jsem bez mučení.

„No a... tak jaká je?" zatvářil se zvídavě.

„Kate?" ujistil jsem se, že mluví o ní a on hned přitakal.

„Je vážně moc milá. Trochu jsem se bál, že to nebude tak dobré, jako přes chat, ale řekl bych, že to bylo daleko lepší. Už dlouho jsem nepoznal nikoho tak uvolněného a spontánního. Líbí se mi to na ní." Vylezl jsem na postel vedle něj, když mi udělal místo.

„Hodně jsme si povídali, pak koukali na film, a pak hráli i nějaké hry."

„To zní dobře." Usmál se.

Jen jsem na to pokýval hlavou a v hlavě mi problesklo pár momentů, které jsem si nejvíc užil. Tak rád bych to někdy zopakoval.

„Stalo se mezi vámi něco?" nasadil lišácký úsměv.

„Ne..." uchichtl jsem se a strčil do něj. Bože, jde fakt občas vidět, jak pracovně vytížení jsme, že potom s námi, při každé volné chvíli, pěkně cloumají hormony. Pak se to projevuje na perverzních připomínkách, komentářích a pornu, které si někteří schovávají v laptopech. Což o to...  jsme všichni kluci, no někdy bych to nerozebíral až tak moc dopodrobna.

„Nekecej, byl jsi tam přes noc." Štípnul mě do ruky, na což jsem se po něm ohnal.

„Panebože, to jako nemůžu přes noc u někoho být, aniž bych s ním měl sex? Nejsem ty." Zatahal jsem ho za vlasy a on hned odstrčil mou ruku.

„Já bych toho určitě využil, taková příležitost nepřichází jen tak." Zamrkal.

„Dej si pohov. Kate je kámoška, jasný?" podíval jsem se mu vážně do očí, abych tomu, co říkám, dodal váhu.

„Kamarád, taky rád a kamarádka musí dát." Řekl a začal se hrozně smát.

Jen jsem nad tím pokroutil hlavou a vstal z jeho postele. Tady tím mluvením jsme zabili dvacet minut, kterých jsem ještě mohl prospat.

„Běž si radši něco pustit." Odbyl jsem ho.

„Hm, to bych mohl." Zatvářil se zamyšleně.

„Ale na sluchátka!" zvedl jsem prst, a pak padnul do postele. Rozhodně to nehodlám poslouchat. Ne teď, když mám před sebou tak dlouhý den.

Tady se opět projevilo, jak se s mými hyungy nedá o takových věcech pořádně mluvit. Jediný, u koho bych to možná zkusil, je Jin. Ten se v těchhle směrech docela krotí. No ten zbytek...

Za největšího perverze bych považoval právě Hoseoka. Happy virus, happy virus, no kdyby to šlo, šířil by ten svůj virus na všech kontinentech. Druhý je Taehyung, který je občas jak z jiné planety, no v tomhle směru jeho chutě nikdy nepochopím. Kdybych byl holka a on by mi řekl, jak se mu to líbí, nejspíš bych utekl.

Ostatní jsou docela normální, řekl bych. Prostě kluci, kteří mají svoje chutě a když už tu není nikdo, kdo by je uspokojil, alespoň si to vybuřují v těch svých poznámkách.

Bože, kdyby tak Kate věděla, co za úchyly to se mnou bydlí... chtěla by se semnou vůbec přátelit? Hm, lepší bude, když se nic nedozví.

Ležel jsem v posteli, dokud se z chodby nezačaly ozývat nějaké zvuky. Manager-nim přišel a všechny začal budit. Nechal nám donést i snídani, ve které jsem se jen poňafral, protože jsem se opravdu dobře najedl u Kate.

Rychle jsme se museli převléknout, umýt, a pak šup do práce.

Vůbec se mi nechtělo.

Když jsme v dodávce odjížděli do studia, kde byl rozhovor, pohledem jsem zamířil k Tokyo Green Palace hotel. Tyčil se majestátně jako jedna z nejvyšších budov v centru.

Někde v něm byla, což mi na chvíli vykouzlilo úsměv na tváři. Pořád jsme ještě ve stejném městě, ve stejném státě, ve stejném časovém pásmu. No za chvíli bude ona kdo ví kde a já zase v Koreji. Proto mi úsměv zase rychle zvadnul. Bůh ví, kdy se my dva znovu uvidíme. Možná do té doby i ztratíme kontakt. Přestaneme si psát a nic dalšího se nestane.

I když, co dalšího by se mohlo stát?

----

Asi jste si stihli všimnout, že jsem zveřejnila nový příběh. Bude mít jen sedm dílů - pro každého člena jeden a budu ji přidávat pravidělně každou neděli odpoledne, takže zítra už se můžete těšit na první díl!