FAME [JungKook]

23. kapitola

JungKook's pov, Čína, Shangai

Pro jednou jsme se zase objevili v Číně. Docela jsem si to užíval, protože kvůli Yoongimu, který teď vydal svůj mixtape, toho jako skupina nemáme moc. Občas nás někam povolají, no on teď většinou propaguje svou vlastní hudbu, takže s námi nemůže a jít někde bez něj... není to zkrátka ono.

Tohle období bylo fajn. Byl jsem šťastný, že jsme si to s Kate všechno vyjasnili, nebyl jsem předřený a vyčerpaný jako jindy a dokonce jsem míval i pár dní volno. To jsme, před odjezdem do Číny, trávili s hyungy společně. Chodili jsme nakupovat, jíst do restaurací, anebo jsme se jen poflakovali kolem.

Chyběly mi takové chvíle s nimi. Bavit se jako přátele a pro jednou prostě nepracovat.

V Číně jsme absolvovali greet and meet s fanoušky v Shangai. Moje čínština není moc dobrá, líp jsem na tom s japonštinou, řekl bych, no byla to legrace a užil jsem si to.

Měli jsme pár dní, abychom mohli projít město, poznat památky, vyzkoušet nové jídlo. Není to sice poprvé, co tady jsme, ale v rámci turné zkrátka není čas na nějakou zábavu.

„Mluvil jsi s Kate?" zeptal se zvědavě Taehyung, když jsme seděli na pokoji s donáškovým jídlem a cpali se.

„Jo, párkrát, proč?" zamumlal jsem.

„Jen tak, jak se má?"

Nechápavě jsem se na něj zatvářil. A to ho od kdy zajímá?

„Dobře, docela." Polknul jsem jídlo v puse.

„O čem si spolu pořád povídáte?"

„Tak různě." Pokrčil jsem rameny.

„Jako třeba..." nedokončil a čekal, že to udělám já.

„Nevím... jaký měla den, jaký jsem ho měl já, probíráme seriály, hudbu... různě. Proč tě to prosím tě zajímá?" zabručel jsem.

„Zajímavé." Řekl jen, a pak si do pusy strčil další kus masa. Hlasitě ho přežvýkával a u toho mě sledoval.

„Je ti dobře?" fakt nerozumím, co dělá.

„Uhm... úplně." Polknul to a já se nechutně zašklebil.

Chvíli jsme oba mlčeli a já byl rád, že nemá zase žádné blbé řeči. Když jsem dojedl jídlo, sbalil jsem plastový obal, ve kterém to bylo, a pak ho vyhodil do koše. Byl jsem odpočatý po dnešním dni, tak akorát lehnout do postele a představovat si pěkné věci před spánkem. Snít... jak dlouho jsem už o ničem nesnil.

„Jaká vlastně je?" tak on si nedá pokoj.

„Normální." Odsekl jsem.

„Ještě pořád chodí s tím kudrnatým blbečkem?"

„Ne, vždyť víš o tom článku, sám jsi mi ho ukazoval." Převrátil jsem očima.

„Tak já nevím, co se holkám honí v hlavě. Třeba mu to odpustila."

Pravda je, že jsem s Kate o tomhle moc nemluvil. Řekla mi, co se stalo, vyslechl jsem ji, a pak téma Harry Styles bylo smeteno ze stolu. Upřímně, nepřekáželo mi to, sice ho neznám, ale nesnáším ho za to, co se jí snažil udělat.

„Neodpustila."

Slyšel jsem, jak se znovu nadechuje a už to nevydržel. Posadil jsem se znovu na posteli a probodl ho pohledem.

„Hele co je ti? Proč se na ni pořád ptáš?!"

„Jsem zvědavý." Pokrčil nevinně rameny a vůbec nic si nedělal z toho, jak mě nasral svými dotěrnými otázkami.