43. kapitola

786 62 4
                                    

Kate's pov.

Odešla jsem do koupelny, kde jsem se taky zamknula, aby se náhodou nestalo, že tu někdo vletí. Vlezla jsem si rychle do sprchy, a pak přešla ke krátké skin care. Zpoza dveří jsem slyšela, jak tam s nimi JungKook něco řeší. Přišlo mi to směšné. Všichni do jednoho byli dost v náladě. Jediný Jimin se mi zdál trošku při smyslech. Hrozně se tam něčemu smáli a skrz to jsem uslyšela Kookieho hlas. Snažil se znít autoritativně, ale zní spíš srandovně, jen co je pravda.

Převlékla jsem se do pyžama, které jsem si vzala sebou, a pak vylezla ven.

„Hele kluci, já jsem fakt ráda, že jste tady, ale šla bych už i spát a nemáme tu pro vás místo, kde byste mohli přespat taky." Opřela jsem se o futra vedoucí do obýváku a pohledem shlédla tu bandu. Byl tam hrozný nepořádek. Všude prázdné lahve nebo plastové flašky, jídlo, chipsy na zemi. Hm, asi budu mít co uklízet zítra ráno.

„Je to fakt, měli bychom jít." Ozval se Jimin.

Sotva to ale dořekl, začali se všichni do jednoho překřikovat.

Protočila jsem nad tím očima a raději vzala několik chlebíčků a zákusků ze stolu, abych je sklidila do lednice. Zítra už by s takovou nebylo poživatelné.

Když jsem přišla zpátky, málem jsem vrazila do Yoongiho, Jina a Jimina, kteří si oblékali bundy.

„My tři jedeme, zbytek tu chce spát." Řekl Yoongi.

„A kde? Na zemi?" uchichtla jsem se. Opravdu tu nebyl další pokoj, kde by mohli přespat. Kdyby jo, ani by mi nevadilo, že jsou tady, jenže s takovou...

„To už je jejich problém." Pokrčili do jednoho rameny.

„Já ty skřety asi zabiju. Proto jsem nechtěl, aby tak chlastali." Začal nadávat JungKook.

Povzdychla jsem si a vyprovodila ty tři ke dveřím. Slušně jsem se rozloučila a poděkovala za pěkný večer. Bavila jsem se, to popřít nemůžu. Nikdy bych si ani nemyslela, že si budeme takto rozumět.

„Nebuď naštvaný, prostě... roztáhneme gauč, dáme tu ty dvě deky, co jsme koupili a necháme je tu spát." Vzala jsem ho za ruku. Nemá cenu se tím trápit. Zítra budou mít slušnou kocovinu, uvaříme jim čaj a vyprovodíme domů, zase v tom nevidím velkou vědu.

„Chtěl jsem s tebou být sám." Zabručel.

„Já taky, ale to budeme ještě spoustu dalších nocí, hm?" dala jsem mu pusinku na tvář a docílila tím, že se na mě pěkně usmál.

„Tak jo, roztáhnu ten gauč." Mou ruku pustil a vydal se tam. Já mezitím vytáhla ty dvě deky, které jsem koupila teprve nedávno do výbavy bytu. Člověk nikdy neví, no a teď přicházejí vhod velmi brzo.

„To se jako máme naskládat všichni na jeden gauč?" Hoseok jako jediný protestoval. Taehyung se do něj svalil, ani sám nevěděl jak a stejně tak Namjoon. Vcelku roztomile se přitulili k sobě tím způsobem, že i když ten gauč nebyl nějak extra velký, zbylo tam dost místa na spaní pro Hoseoka.

„Měl jsi možnost jet s ostatními domů." Pokrčila jsem rameny.

„A nemůžete mě vzít k vám? Máte obrovskou postel a já budu hodný." Nečekala jsem to, když mě ze sedu vzal kolem pasu a hlavu přitiskl někam k mému klínu.

Všechny jsem si je sice svým způsobem oblíbila, no stejně tak zkrátka nesnesu, když se mě někdo takhle dotýká. Snažila jsem se ale zachovat klid a oddělat jemně jeho ruce.

FAME [JungKook]Kde žijí příběhy. Začni objevovat