JungKook's pov, Japonské moře
„Jaké jsou přesně plány v Tokiu?" zajímalo Jina. Všichni do jednoho jsme se podívali na Namjoona, který vycítil náš pohled a zvedl oči od mobilu.
„Proč se jako díváte na mě?" vykulil oči.
„Protože jsi leader?" zkusil to Jimin.
„Zeptejte se manažera a mě nechte žít." Odbyl nás a hlavu sklonil zase zpátky.
Mně to popravdě bylo docela jedno. Někdy jsem i radši, když to nevím. Prostě se nechám smýkat od jednoho místa k druhému a nejednou... je konec a my máme padla.
Zacinkal mi mobil, takže jsem ho hned odemknul a pousmál se nad známým jménem. Říkal jsem si, kdy mi odepíše. My vzlétali už v pět hodin ráno. Napsal jsem ji hned u snídaně v letadle, no ona nejspíš musela ještě spát, protože odpověděla až teď.
„Kate?" drknul do mě Hoseok.
„Jo." Pokýval jsem hlavou.
„Jedou teď koncerty?" zajímal se dál.
„Jo a neruš." Odbyl jsem ho a začal psát. Potřeboval jsem se soustředit a někdy si pořádně najít na internetu správný překlad. Sice u ní nějaký ostych trochu už pominul a občas jsem v angličtině napsal fakt kravinu nebo překlep, no chtěl jsem, aby se to dělo minimálně.
V periferním vidění jsem si všiml, jak se uchichtl a zavrtěl hlavou. Nijak jsem to ale neřešil a plně se ponořil do psaní.
KateS: S tou snídaní máš recht, mně tu donesli nějakou hrůzu. Mám strach to jíst.
JJK: A kde prosím tě jsi? :D
KateS: v Japonsku.
JJK:??!!
Vykulil jsem oči. Ona je v Japonsku a já... já tam jedu!!!
KateS: V Tokiu v hotelu. Objednala jsem si snídani, ale donesli mi očividně nějakou jejich tradiční baštu. S jídlem tu asi nebudu kámoš -_-
JJK: Ty jsi v Japonsku? V Tokiu? V jakém jsi hotelu?!
Byl jsem úplně na nervy, že jí tak dlouho trvá, než mi odepíše. Chtěl jsem to vědět hned.
KateS: Tokyo Green Palace
JJK: Za půl hodiny tam budeme přistávat.
KateS: Co?
JJK: Za půl hodiny budeme přistávat v Japonsku.
KateS: To znamená, že tu budeš?
JJK: JO!!!!
KateS: A já jsem tu taky, takže...
JJK: Se určitě musíme vidět!
KateS: Já nevím, Kookie. Určitě budete mít náročný program.
JJK: To možná jo, ale dochází ti, že tohle je naše jediná šance?
KateS: Pravda.
JJK: Určitě bude nějaká volná chvíle. Musí být.
JJK: Jsme ubytovaní v Toshi Center Hotel.
Hned jsem najel na mapu a zadal tam oba dva hotely. Jen jsem se modlil, ať to není daleko od sebe. Cestování by nám to určitě neusnadnilo.
JJK: Můžu za tebou dojít pěšky.
KateS: Vážně?!
JJK: Si piš, jaký máte přesně program?
ČTEŠ
FAME [JungKook]
Fanfiction"Když láska hory přenáší." Každý je na jiném kontinentu a v jiném časovém pásmu. Co mají společné je vášeň pro práci, kterou dělají. On je k-pop idol, ona hvězda Britské pop music. Co když se najdou a zamilujou? Co s tím svět udělá? Sláva přináš...