Dcera|Jean Snapeová

O tři sta devadesát jedna dní později

Jean

Byla již na čryřech Smrtijedských schůzkách.. Pokaždé dostala stejný trest, bič.. bolelo to, ale dalo se to.. Dnes si ji Pán Zla opět zavolal, po fiasku na ministerstvu.. Bylo to asi takhle: Harry řekl, že viděl jak má Voldemort Siruse. Udělala pravý opak jak řekl Pán Zla.. Vyvracela mu to jak to jen šlo. pak běžela za taťkou, Harryho a její kamarády chytla Umbridgeová.. běžela mu do říct a nenašla ho, pak se srazili venku u hradu, viděli jak letí na Testrálech.. ona stejně s nimi nemohla, jinak by musela být na straně Voldemorta a její kamarádi by to zjistili a musela by proti nim bojovat.. To nechtěla..Ale Voldemort se dozvěděl, že tam nebyla.. a to bylo zlé. . pro ni.. "Jean, jsi tak nadaná čarodějka.. ale neplníš úkoly.. a to je špatně., měla jsi na ministerstvu být.. ale nebyla.. zasloužíš si trest.." řekl ledově. Jean jen vydechla., dnes to nebyl bič, ale crucio.. Svalila se na zem v bolestech a křečích.. Jediná její útěcha byla, že za dvěmi dveřmi čeká taťka.. Ona byla v "mučící" místnosti, pak byla chodba, která vedla do knihovny a pak byli další dveře a tam na ní čekal, v salónku.. 

Severus

Byla tam už dlouho, přesněji bylo něco po dvanácté.. Rozhodl se, že projde chodbou a zaklepe na dveře, omluví se, že musí do Bradavic, nebo by jsi někdo mohl všimnout, že tam Jean není..dokonalá výmluva. Dal jí pět minut a pak otevřel dveře od salonku a chtěl vyjít na chodbu a pak zaklepat, ale to se nestalo.. to co uviděl, ho donutilo, se zastavit.. a změnit plány.. Nikdy to nezapomene.. Jeho jediná dcera.. Jeden Smrtijed jí přimáčkl ke zdi, a.. ani nechtěl myslet co se chystal udělat.. Jean měla rozthlou košili, a od klíční kosti až po břicho měla krvavý šrám.. někdo jí škrábl.. Sukni měla na jedné straně vykasanou až k boků a.. celkově vypadala.. příšerně.. "Pusťte!" řekla Jean a snažila se mu vykroutit. Tohle ho probralo z šoku.. Rychlými kroky došel až k ní.. Smrtijedovi uštědřil pěknou ránu, Jean si přitáhl k sobě, a zabalil do hábitu. "Crucio!" křik a namířil hůlkou na Smrtijeda.. nechal ho vydusit.. "Ještě jednou.. se dotkneš mé dcery.. a věř mi, že neskončím jen u crucia..ale rovnou u smrtící kletby.." řekl ledově Severus. "nevěděl jsem, že je to vaše dcera.." snažil se vymluvit Smrtijed. "Tvoje chyba.." zasyčel a poslal mu kletbu z hodně černé magie.. Byl plný vzteku! Ale to později, podíval se na svojí dceru.. Měla uplakané oči a roztrhané oblečení.. tiskla se k němu a plakala. Vzali ji do náruče.. a přemístil je do Bradavic. Vyčítal si to, kdyby se šel podívat dříve, nic by se nestalo.. zevnitř ho zžíral pocit.. nepříjemný.. jeho dcera stále plakala.. Když odcházela od Voldemorta., musela být slabá.. Byl to mladý Smrtijed.. Voldemort si často hrál.. třeba s mudli a pak je prostě vyhodil před dveře.. oni, když byl mrtvý, tak se těla zbavili.. a když ne.. mohli si s ním nebo s ní pohrát.. Většinou se všichni Smrtijedi rovnou přesunou do salónku.. a pak přemístí, ale Jean musela být vyčerpaná nebo slabá.. nevěděl přesně jak.. ale.. bál se o ni.. Tichým hradem, byl slyšet jen pláč Jean a tiché kroky.. Nezmohl se na nic.. "Severusi? Co se stalo?" slyšel za sebou hlas Minervy.. "Teď prosím ne.." řekl bezmocně a dál pokračoval v cestě Jean si ani nevšimla Minervi, ta ho dohnala.. "Čekala, jsem na nás.. je už půl jedné a vy stále nikde.. co se stalo?" zeptala se znovu, to už byli u jeho komnat.. Ignoroval její otázku a vešel dovnitř, nepostřehl, že ho Minerva následovala a posadila se v obýváku na pohovku. Jean nepřetržitě plakala.. odnesl jí do své ložnice a položil na postel.. stále ho svírala úzkost.. vidět ji takhle.. "Jean.." promluvil potichu, stále se ho držela.. a nechtěla se ho pustit.. "Jean.., omlouvám se.. měl jsem se tam jít podívat dřív.. promiň" řekl tiše.. Jean na něho upřela své oči., tu bolest, kterou v nich viděl, nezapomene.. "Nevěděl jsi to.. měla jsem mít více sil.." řekla a dál plakala.. Objal ji, "To bude dobré.. klid Jean, Ššš, .. už ti nikdo neublíží.." mluvil tiše do jejích vlasů.. Pak jí jemně políbil do vlasů.. "Ošetřím ti rány..." navrhl. Jean jen stroze kývla.. Posadila se na postel, zhrozil se, když to viděl.. měla od krku až po břicho dva škrábance..byli krvavé.. a pak na noze., od stehna až ke koleni, ta byla obzvlášť hluboká.. Namazal jí to mastí a promasíroval, aby se jí to lépe zahojilo.. stále popotahovala a z očí jí tekli slzy.. "Udělal ti ještě něco?" zeptal se. "Tohle nestačí?" zeptala se naštvaně.. Nezlobil se na ni.. prožila toho moc.. ani jí to neměl za zlé. "Jean.." řekl jen "Je mi to líto.." řekl smutně, a bylo a moc.. Vzlykla.. a pak ho praštila do hrudníku, nebolelo to.. neměla na to sílu. "Víš, jak jsem se bála!" křičela na něj, nechal jí ať se vypovídá... "Bála jsem se.. myslela jsem, že nepřijdeš... chtěla jsem utéct, ale .. poškrabal mě.. bolelo to.. Tak moc jsem se bála.." řekla o něco tišeji... bezmocně na ní koukala a chytl za zápěstí.. ucukla, myslel, že jí ublížil a tak jí pustil, odtáhla se.. Povzdechl si, musel jí držet za zápěstí.. akorát jí to připomněl.. "Zlato, já vím.. jak jsi se bála.. promiň.. měl jsem se tam jít podívat dřív.. měl jsem to tušit.." řekl a objal ji.. Přitiskla se k němu.. "Nevíš jak se cítím.. nevíš.." řekla tichounce a stále plakala, ničili ho, jak ji vidí.. byla zranitelná..a on zklamal.. měl se o ni postarat... nemělo se jí nic stát.. Místo toho jí někdo málem znásilnil.. tohle si nikdy v životě neodpustí.. "Jean, dojdu ti pro lektvary.." řekl a chystal se zvednout.. "Ne! Neopuštěj mě.." řekla potichu. "Jean, jdu jen do skřínky.. támhle.." ukázal na komodu za sebou. "Uvidíš na mě.. nikam nepůjdu.." slíbil jí.. a zvedl se. Vzal ze skřínky lektvary a pak ještě ze svojí skříně košili, posadil se zpět na postel. "Oblékni si tohle.." řekl a podal jí bílou košili, její oblečení bylo roztrhané.. Naředil jí lektvar a ona se zatím oblékla. Pak se zachumlala pod deku.. Podal jí lektvar proti cruciatu.. a pak na uklidnění..a bezestní spánek.. vypila je, a lehla si, stále ho pozorovala.. to bylo zničující.. její výraz.. její bezmoc a strach.. její jinak živé zelené oči, teď byli ustrašené a strach z nich jen plál.. "Zlato, slibuji, že už ti nikdo nikdy neublíží .. a nic takového už se nastane.." slíbil jí.. a pohladil jí po tváři.. zavřela oči.. "Děkuju.." zamumlala. "Spi, Jean.." řekl a odhrnul jí pramen vlasů z obličeje.. "Počkáš než usnu?" zeptala se potichu.. Kývl.. zavřela oči, stále si prohlížel její bledou tvář.. jindy veselou a krásnou. Teď byla vystrašená a bála se.. to ho ničilo.. její zoufalství.. Když klidně oddechovala, potichu vyšel z ložnice, do obýváku.. postřehl, že tam sedí Minerva. Koukala na něj a v očích se jí lekli slzy.. Musela slyšet jejich rozhovor.., ale to mu teď bylo úplně jedno.. sesunul se do křesla, byl unavený.. Chvíli bylo ticho.. zavřel oči a sbíral energii, měl by to jít oznámit Brumbálovi.. "Jdu za Albusem.." oznámil a zvedl se. "Půjdu s tebou" řekla Minerva a následovala ho. Stále ho skličovala lítost..  tohle se nemělo stát.. "Severusi., co se vlastně stalo?" zeptala se potichu Minerva.. "To co se stát nemělo.. " začal potichu.. Neobtěžoval si nasadit svojí ledovou masku.. " Po schůzi si ji zavolal Pán Zla, čekal jsem na ní o dvě místnosti dál.. Přešla by chodbu a mohli jsme se přemístit.. Ale to se nestalo.. " řekl a povzdechl si. ".. Zastavil jí Smrtijed.. Asi neměla dost sil.. Vždy tam někdo je, Smrtijedi ti nový, odklízí těla co Voldemort vyhodí, když jsou mrtvý odklidí tělo.. Když ne.. Můžou si s nimi pohrát.. Každý kdo jde od Voldemorta a je Smrtijed, jde rovnou do salónku, odkud se přemístí.. A hlavně je znají, Jean neznal.. Myslel si, že je mudla.. " řekl potichu.. Hodně ho to ničilo., její bolest ho ničila. "Co se jí stalo? " zeptala se smutně Minerva. "Podle toho co řekla, se snažila utéct, ale poškrábal jí.. " řekl, to bylo jediné její zranění "a crucio od Pána Zla.. " dodal, "Crucio? Je ještě mladá! A to nesnesitelná bolest! " řekla Minerva "Věř, že to vím moc dobře.. Dávám jí lektvar v pravidelných dávkách.. Necítí takovou bolest, ale.. Neúplně.. " řekl. Mohl se o tom si Minervou bavit, ona, on a Brumbál.. Tohle věděli, že je Jean Smrtijedka.. "Měl jsem se tam jít podívat" řekl polohlasně, ano měl.. "Severusi, nevěděl jsi to.. " řekl Minerva. "Měl jsem to tušit.. " odporoval jí.. "To nejde.. Nemohl jsi to tušit.. Mohlo se to stát a nemuselo.. " uklidňovala ho Minerva.. "Měl jsem to předpovídat... " řekl hořce.  "Ještě ty se ponoř do Jasnovidectví a je konec.. " řekla s pousmáním Minerva. "Tohle dokáží předpovědět jistě.. To se nestane.. Citrónové bonbóny.. " řekl a chrlič se rozestoupil. Nechali se vyvéct až před těžké dubové dveře. "Jsi dobrý otec.. A ona to vý., nedává ti nic za vinu a ty si nic nevyčítej.. " řekla Minerva.  "Omlouvám jí na zítra.. Teda dneska z výuky.. " řekl Minervě, jen kývla. Zaklepal a ozvalo se dále. Nechal Minervu jít první a  prošel sám pak zavřel dveře. "Minerva, Severusi.. Nečekal jsem, že přijdete.. " řekl Brumbál, Severus nečekal na vyzvání a sesunul se do křesla. Zavřel oči a mnul si kořen nosu., byl unavení a zoufalý.. "Co se stalo Severusi? "Zeptal se starostlivě Brumbál, otevřel oči a unaveně se na něj podíval, seděli naproti němu a oba na něj hleděli. Brumbál zvědavě a Minerva smutně. "Pán Zla, shání Smrtijedy.. Plánuje jak se dostat k Potterovi., po tom ministerstvu zuřil, nejvíce to odnesl Malfoy a všichni co tam byli.. Zatím nevím co plánuje..  Nebo jak se dostat k Potterovi, to se nezmínil.. " řekl pomalu a dál upřeně koukal do ohně. "Dobře, děkuji za informace.. Kde máš Jean? " položil otázku, kterou nechtěl slyšet. Ucitíl něco jako bodnutí dýkou.. "Byla u Voldemorta, dostala crucio protože nebyla na ministerstvu, aby jim je nahnala do pasti.. Pak.. Čekal jsem na ní do dvanácti, pozhodl jsem se jít zaklepat a říct, že ji budou hledat.. A tak dále a odejít.. Když jsem otevřel dveře salónku a vyšel na chodbu.. Stála tam přimáčklá ke zdi, škrábance po těle.. A prosila, aby jí Smrtijed pustil.. " odmlčel se ".. Vzal jsem ji a přemístil se.. Leží v mých komnatách.. " vysvětlil. Nechtěl už na to myslet.. Nechtěl cítit ten pocit.. "To je mi líto.. " řekl Albus. "Lítost jí nepomůže.. Jdu si lehnout.. " řekl rozhodně a zvedl se. "Dobrý nápad.. Vypadáš hrozně.. " podotkl Brumbál.. "Milé" odvětil ironicky. "Dobrou noc" rozloučil se a odešel..

Když došel do sklepení, zkontroloval Jean.. Spala, ale uplakané oči měla stále.. Se zoufalstvím se svalil na gauč. Vzal si lektvar pro bolesti hlavy.. Aby byl schopen, alespoň zítra učit a usnul..