Dcera|Jean Snapeová

O čtyři sta devět dní později

Jean

Ráno nestíhali.. taťka jim musel pomáhat balit, jinak by to nikdy v životě nestihli, pak je odvezl a nádraží, a rozloučil se s nimi. Tam už to bylo jen na nich, našli si kupé a posadili se, byli tu o pět minut dřív něž se vlak rozjede, docela to stihly.. Harry a Ron si k nim přisedli na poslední chvíli.. Stejně jako Ginny a Nevil. Lenka se tam pak zastavila a rozdala jim Jinotaj, probíhalo to jako vždy, Harry a Ron uvědomovali Hermionu, a jí, o tom co se stalo o Vánocích a oni to neví.. Hermiona poslouchala a bavila se s nimi, a ona si listovala Jinotajem., nic se nezměnilo., vše je stejné.. Vystupovali jako poslední, Harry někam zmizel, ale.. pak se záhadně objevil.. nekomentovala to, a vzala si své věci, byli skoro poslední, za nimi šla jen Lenka a Nevil. Jediné, co bylo jiné.. a nikdy dřív se to nestalo.. tak tu čekal její taťka. "Nazdar" pozdravila ho, jen těžce vydechl "Ahoj Jean" odpověděl jí, věděla jak nemá rád, když ho zdravý nazdar, jí to naopak přišlo uvolněné a.. milé.. "Dobrý den, profesore Snape" pozdravili sborově Harry, Ron a Hermiona. Taťka jen kývl, netušila co tu dělal, ale nic jí do toho nebylo.. Zastavil se Filch, "Co jako chcete?" zeptala se nepříjemně, chtěla pokračovat v cestě a on tu stojí jako ignorant. "Prohledávání zavazadel.." vysvětlil a začal otevírat jejich kufry. "A jako proč?" zeptala se znovu. "Myslíte, že pašuji něco nezákonného?" zeptala se ostře. "Pro bezpečí ostatních.." chtěl pokračovat školník ".. na to nešahejte., je to velice cenná přísada do lektvarů.. když se jí holou rukou dotknete.. zleze vám z ní kůže" navázala na něj Jean a změřila si ho pohledem, nesnášela jeho i tu bonzovací kočku! Zhluboka dýchala., nesnášela když se jí někdo, kdokoliv hrabal ve věcech, a obzvlášť tenhle špinavec! Několikrát jí obvinil, z něčeho co neudělala., a to mu jen tak neprojde, pomstí se mu.. přeci jen je Snapeová., zle se ušklíbla. "Proč takové věci nosíte do školy?" zeptal se. "Proč asi! Je to přísada do lektvaru" zdůvodnila znovu, prohrabal všechny její přísady a pomůcky. "Můžete přestat na to šahat?! Nechci, aby se to rozbilo!" řekla naštvaně, když né příliš opatrně položil čirou lahvičku zpět do jejího kufru. Pak zavřel kapsu a začal se jí hrabat v oblečení.. "Když už se mi musíte hrabat ve věcech, dělejte to alespoň opatrně, přeci jen jsou to moje věci" řekla a dál pozorovala jak se na ní zamračil. Ať se mračí jak chce! Pomyslela si. Otevřel další boční kapsu. "Co to je?" zeptal se a ukázal jí injekční stříkačku, jen protočila oči. "Tímto je do těla dostává lék.." řekla jako malému dítěti. "Mohla by to být i zbraň" řekl svojí myšlenku školník. "Tati.." řekla zoufale, rozhlédla se. "Profesore Snape.." řekla a prosila ho pohledem, mluvil s profesorem Kratiknotem, podíval se na ní a pak na Filche, omluvil se kolegovy a přešel k ní. "Ano?" zeptal se, "Vysvětlete prosím.., že to není zbraň, ale věc která se používá na vpichování léku do organismu. Léčební pomůcka." řekla a otočila se na taťku. Věděl, že to používá i na lektvary, když chcete dát jen pár kapek.. Sám je vlastnil. "Ano pane Filchi, je to pro učební metody. Slečně Snapeové jsem zavazadlo kontroloval" řekl Taťka. Nekontroloval., ale pomáchal balit, a ona tam nemá nic nezákonného.. nebo zbraň cokoliv.. Filch kývl a konečně zaklapl její zavazadlo.. Harry, Ron a Hermiona to vytrpěli stejně jako ona, akorát nevezli žádné přísady do lektvarů.. Nikdy nevíte kdy se vám budou hodit.. proto je měla., Hlavně ty pohotové.. bezoá, a několik protijedů.. 

Konečně usedli ke stolu ve Velké síni, najedli se, což uvítala už měla hlad, a Ron.. ten víc než hlad.. "Nechápu co jsem mu udělal.. on mě nemá rád a já jeho taky ne.. nesnáším ho.. Nic proto tobě Jean" slyšela jak řekl Harry, je jasné, že se mluví o jejím taťkovi. "Harry! Nemůžeš vyhrát válku s učitelem, a neřekl, že tě nemá rád!" namítla Hermiona, ona ta stála no taťkovo straně., aby taky ne.. on ní hrozný.., jen.. jen někdy., na Nebelvíry. "Vím, že nemůžu, ale.. malé popíchnutí by snad nevadilo, né? a bude zábava.." řekl Harry. Ona je nevěřícně zakroutila hlavou., ale pousmála se,.

S bezstarostnou hlavou ulehla do postele s nebesy., a propadla říši snů.. 

Dneska kratší., ale bohužel.. škola:.