Dcera|Jean Snapeová

O tisíc tři sta devadesát osm dní později

Jean

"Vstáváme.." začal taťka. "Už?" zeptala se rozespale Jean a převalila se na posteli, Hermiona něco zabručela.. ale i přesto, že má postel dva metry od ní jí neslyšela. "Jean.. Mio.. vstáváme.." začal taťka znovu. Roztáhl jim závěsy.. "Ne! Světlo né!" zasténali obě. "Proč?" zeptal se a otevřel jim okno. "Nezapomínej.. jsme netopýrovo dcery.." začala Jean a schovala hlavu pod peřinu. "Kdyby mi vadilo slunce, nejedema do Španělska.. no ták.. vstávejte.." začal znovu, podle kroků, Jean usoudila, že jde probudit Harryho. "Pane Pottere.." začal taťka pobaveně.. pousmála se, "..normálně spíte na zemi?" zeptal se taťka. "No.. jo.. teda ne.." začal Harry rozespale.. Začala se smát.. stejně tak i Hermiona. Přišlo jí to vtipné i za Harryho, jeho obávaný profesor ho přišel vzbudit.. tohle se mu musí jen zdát.. Znovu se začala smát a házet sebou. "Jean.. vidím, že se dobře bavíš.. takže vstávej.. jinak to nestihneme.." řekl, "..no jo, ale já jsem se do toho zamotala.." řekla vesele a snažila se osvobodit z deky. Hermiona se jí vesele smála. Něčí ruce.. asi taťkovo jí začali vymotávat.. když znovu koukala do světla stál nad ní a v ruce deku.. "Fajn, první problém vyřešen.. jdeme snídat.." řekl a hodil jí deku, ale ona se do ní zase zachumlala. "Jean.. dělej!" zavolala na ní, a šel do své ložnice. Sice nechtěla ale i tak vylezla a oblékla se. Přeci jen na Kanáry chce jet..

"Tati! Ať mi to Hermiona dá!" řekla Jean. "Hádáte se jak malé děti.." řekl taťka a dělal jim vejce k snídani. "Ale je já to měla první!" oplatila jí Hermiona. "No a co! Ale já to chci taky! Máš to díl!" odpověděla jí Jean. Taťka před ně dal talíře a podíval se na něj, pak na časopis co měla Hermiona v ruce. "Vy se hádáte kvůli časopisu?" zeptal se udiveně. "Jo!" řekli obě najednou. "Proč?" zeptal se a sedl si, začal pomalu jíst. "Máš tam být ty!" řekla Jean.. ale nebyla už tak naštvaná.. protože Hermioně časopis sebrala. "Hele!" zavolala na ní Hermiona a snažila se jí ho ukořistit zpět. "Počkejte! Jak tam mám být já? Jean.. dej to sem!" vložil se do toho taťka.

Harry

Vyjeveně koukal jak se tři -někteří skoro dospělý- lidé perou o jeden časopis. "Okamžitě to sem dej!" volal na Jean Snape. "ani omylem!" volala na Jean Hermiona a běžela k ní. "Ne dám vám to!" volala a rychle listovala v časopise. "Jean.. když mi ho dáš.. prohlídneme si ho najednou obě.." začala vyjednávat Hermiona. "Ne! Tatí.. nech toho.. Mio chytej!" zavolala Jean a hodila časopis Hermiona. Ta ho jakž takž chytla., Snape se otočil na ní. "Dej to sem.." řekl a šel k ní.. "Ne! První my.." řekla Hermiona a chtěla hodit časopis Jean. NEtrefila se, a časopis přistál v Harryho rukách. Otevřel se mu na straně sedmnáct..Snape? Ano byl tam vyfocený Snape.. Jako kdyby se zastavil čas.. všichni tři, Snape Jean a Hermiona stáli naproti jemu.. chvíli se nic nedělo, ale Jean se rozběhla k němu. Povalila by ho, kdyby jí nechitili Snape a Hermiona, každý za jednu ruku. "Tak co?" zeptala se Hermiona nadšeně. "No.. tady píšou.." začal Harry po chvíli.. "Isabela.. píše. Moc ráda Sevíčku! Moc ráda.. Pak je tu její fotka.." začal Harry a u slova Sevíčku se začal smát. "Jean! Hermiono! Jestli zjistím, že je to další inzerát.." začal nebezpečně. "No.." začala Hermiona, Harry měl důkaz v rukou .. byl to inzerát.. a ozvalo se hodně lidí. "..no, řekněme, že se to nedozvíš.." řekla Jeana vytrhla z rukou Harrymu časopis. "Kolikrát jsem říkal.. že to nemáte dělat?" zeptal se rezignovaně.. Harry se divil, že ani nevyšiloval. "Hodněkrát.." pokývala hlavou Hermiona. "No.. přesně.. asi tak.. možná tisíckrát.." dodala Jean, byli klidné.. Snape si sedl na pohovku a vzal si od Jean časopis. Bral to docela dobře.. usoudil Harry. Chvíli bylo ticho.. obě dívky.. se snažili pykat za své činy.. ale i tak se usmívaly.

"Cože?" zeptal se do ticha taťka.. "Postarší sameček z Bradavic.. Kdo to vymyslel?" zeptal se. A otočil se na ně. Jean a Hermiona se začali smát na celé kolo.. stejně tak i Harry, tohle prostě nešlo vydržet. Taťka si povzdechl.. a četl dál. Jean šla až k němu a sedla si z levé strany.. Hermiona udělala to samé a sedla si vedle taťky z pravé strany. "Jako tati víš.. mi jsme nechtěly.." začala Hermiona a zamrkala na něj. "...nebo chtěly.." dodala Jean a lísala se k němu. "No přesně.." přitakala Hermiona, a pohladila ho po ruce, "my jsme nechtěli, aby jsi byl jako sám.. tak jsme napsali inzerát.." začala Jean. "..tohle už je šestej a tobě se ani jeden nelíbí.." dodala Hermiona. "Proč asi?" zeptal se, "Věty typu: Noci bez tebe jsou moc dlouhé.. Nechci zestárnout sám.. Vášně mám na rozdávání.. Hledám společnici pro můj byt.. Postarší sameček z Bradavic.. Se mi fakt nelíbí.." řekl, Jean a Hermiona se na něj usmívaly. "Ale musíš uznat, že je to vtipný.." začala Jean. "Jo.. to jo.." přitakal, ale neznělo to tak rezignovaně, teď mluvil docela pobaveně. "Když ti si nikoho nehledáš.." obvinila ho Hermiona. "Jo.. to je pravda.. mi se tady snažíme.. po nocích tohle vymýšlíme! Víš jak je těžký vymyslet něco jako . Nebo postarší sameček z Bradavic?.." zeptala se Jean. "Hele Jean.. pro tebe moc ne.. jsi romantik sám.." dodala Hermiona a usmála se na ní. "Já oceňuji vaší snahu.. ale já si nikoho hledat nechci.. mě to tahle vyhovuje.." řekl taťka. "Tak jo.. ale nestěžij si, jó?" zeptala se Hermiona. "No co?" zeptal se pobaveně.. "Já nevím.. na to že už jsme k nezkrocení.. to je jasná výzva, že si přeješ někoho kdo bude vyhovávat tvoje dcery.. někoho jako manželku.." začala Jean. "Ale já vás mám rád.. A nevím kdo pár let na zpět vyšiloval.." otočil se na Jean. Uculila se na něj. "Ale teď to vidím jinak.. nechceš se dát dohromady s Medaline? Víš ta na tebe jistě čeká.." začala Hermiona. "Ani omylem! V životě jsem jí neviděl! A neříkali jste, že je to moje dcera?" zeptal se, "jo.. to jsme říkali.. a je to i pravda.." přitakala Jean. "Počkat.." ozval se Harry a sedl si před ně do křesla. "Vy máte další dceru? Jako třetí?" zeptal se vyjeveně. Všichni se usmáli. "Jo.. a jmenuje se Medaline a není drzá jako mi.." začala Jean. ".. je fakt super.. vzdělává se a žije v Africe.. je stejně stará jako mi.." pokračovala Hermiona. "..má stejný oči jako taťka.. takový medový.. a taky má dredy" řekla Jean a zazubila se na Harryho. Ten na ně koukal jak na zjevení.. "Vše co řekli je pravda.. ale není to moje vlastní dcera.. vlastně.. ani nevlastní.. Jean je moje vlastní dcera, Hermiona nevlastní a Medaline.. je adoptovaná.." zakončil to taťka. "Já to nechápu.." přiznal se Harry. "Není to adopce jako adopce.. prakticky se o ní nestarám.." řekl taťka, "Hele Harry, mi s Hermionou jsme jeho dcery.. Medaline je adoptovaná.. ale né jako si myslíš ty.. Taťka jí posílá příspěvky na vzdělávání... aby mohla chodit do školy.. říká se tomu adopce, ale je to jen podpora.. víš?" objasnila mu to Jean. Harry jen zakroutil hlavou. "Já sám jsem tomu nemohl uvěřit.." řekl taťka a obě se objal. "Zlatíčka.. slibte, že už nikdy, opakuji nikdy nenapíšete inzerát.. ne žádný co se bude týkat mě.. a mého života celkově.." začal taťka a na obě se podíval. "Dobře" řekly obě, a usmály se na něj. "Ale dočti si to celý.. ten konec se nám povedl.." řekla Jean vesele. "Asi tady.. přečtu to.." řekla Hermiona. "Noci bez tebe jsou dlouhé.. Můj pohár vášně přetéká.. samota se mě do týká.. Ach bože! Po mém boku by jsi zářila, jako slunce dne.. Jednotkou dotyku je něha, budeš mou milovanou.., potřebuji tě vedle sebe, nemůžu být bez tebe!" zakončila ho Hermiona, její herecký přednes byl úžasný! !Bože Mio, to bylo skvělý!" řekla Jean a naklonila se k ní a pevně jí objala."Díky.. moc díky.." řekla vesele Hermiona. "Tati.." řekla Jean a rovnou ho taky objala. "Nebylo to krásné? Bylo voď?" dožadovala se odpovědi Jean. "Bylo moc hezké.. jste vážně moc šikovné.." řekl a obě je objal. Spokojeně se usmály. "Já myslím.. že by jsme si měli hejbnout.. měli jsme už dávno vyrazit.." řekla taťka a pustil je. "Máme studenou snídani.." řekla mrzutě Jean. "Tak nic.. dáme si něco jinýho.." řekl taťka a nechal talíře zmizel. "Věci jsem vám už nanosil do auta.. vemte si hůlky.. a vše co budete v nejbližších hodinách potřebovat.. jdu obědnat jídlo a vyrážíme!" řekl taťka. Obě se zvedli. "Harry jedem!" řekla nadšeně Jean a vzala ho za ruku. "Jasně" řekl a pousmál se na ní. Naklonila se k němu a jemně se otřela o jeho rty.. "Tak co? Nebude to až tak zlé, ne?" zašeptala. "Ne asi ne.." řekl Harry a políbil jí.

Severus

"Kde zase jsou?" zeptal se, když dával poslední věci do auta. "Ocucávaj se v předsíni.." řekla vesele Hermiona a sedla si na místo spolujezdce. "Ach bože.." řekl s povzdechem a šel pro ně, musí už vyrazit.. jinak tam nikdy nedojedou. Vešel do předsíně, opřel se o rám dveří a čekal.. nevšimli si ho. Jean se tiskla na Pottera, a ten jí rukou pročesával vlasy. Když uznal, že si oba užili až až toho druhého ozval se. "Doufám, že moc netuším.." začal pobaveně. Potter se pokusil od sebe Jean odstrčit, ale ta se nenechala. Pomalu a loudavě se odtrhla od jeho rtů. Jen protočil oči. "Tati.. moc dobře víš, že rušíš.." začala Jean a otočila se na něj. Pousmál se, "..máš pravdu vím to moc dobře.." přitakal a pousmál se na ní. "Tak nás jistě omluvíš.. mi tady s Harrym něco dořešíme.." řekla Jean a usmála se na něj. "Jistě.. něco nepochybně důležitého.." řekl sarkasticky a ušklíbl se. "Víš co by mě zajímalo?" zeptala se Jean a vzala si věci a vyšla ven, stejně tak i Potter. "Ne.." zakroutil hlavou a zamkl dveře.. umístil na dům ochranná kouzla a šel si sednout do auta.. "Jestli tě taky takto schválně někdo vyrušoval.." začala Jean, "..ale jistě.. a pokaždé jsi to byla ty" řekl. Musel se usmát.. "To rozhodně ne.." řekla Jean. "Ne? Hm.. tak to si nevzpomínám kdo měl poznámky typu: Ploč nedoštaně maminka pušinku jako já? Tati a mami, jestli pak víte kolik bakterií jste si teď předali? Nevzpomínáš si Jean?" zeptal si pobaveně.. on si na to pamatoval dost živě.. Hermiona se smála, stejně tak i Potter. "No.. dobře tedy.. ale nedělala jsem to vědomě.." obhajovala se, "Já vím.. ale já jsem potřeboval již jet.." pokračoval, a zařadil se do levého pruhu. ".. místo toho se tam ocucáváte.." dodala Hermiona. "Co asi děláš ty s Ronem?" zeptal se Potter. "No.. Hermiono?" zeptala se Jean a vítězně se na ní usmála. Taťka se pousmál, a Hermiona se zasnila. 

Ahoj! Jak to asi dopadne? Jsem velice zvědavá jak Harry bude nadšení z dovolené se Severusem Snapem, Jean a Hermiony.

--Díky za hlasy a komentáře! Neskutečně mě to těší!!