Dcera|Jean Snapeová

O tisíc třicet tři dní později

Jean

"Jsem rád, že jsme se tu všichni sešli .." začal Pán Zla. Nejraději by byla v Bradavicích. ležela ve vaně a užívala si pohody. Ale o tomhle se jí mohlo jen zdát. Koukala okolo sebe, byli tu všichni až na Malfoyovy společně s Lestrengrovými.. a Avery tu taky nebyl.. všichni byli povoláni do akce.. opět mučili mudli, zabíjeli, jak se jim jen zlíbilo.. Byla tu ona, taťka, několik z ministerstva.. a těch bylo poslední dobou požehnaně.. a pak už jen nový. Ale stále jich bylo víc a víc.. každý den přibyl někdo nový.. někdy více.. někdy méně., ale od minulého roku, přibylo o padesát smrtijedů! Padesát! Tohle bylo moc.. a válka se neodkladně blížila.. ať si to chtěla připustit nebo ne. 

"Náš plán se posouvá velice rychle.. do roka napadneme Bradavice." oznámil jim Voldemort, byl to maniak a ona to věděla, je toho schopný a má na to síly.. dokonce obry a skřety.. má sil až až.. akorát jí docela vrtalo hlavou.. Koho má Harry? O žádných skřetech neví a, že by za rok přibylo jeho povstalců o padesát kusů .. taky ne, Tohle rozhodně nebude dobré. "Má někdo nějaké informace?" zeptal se a na všechny se podíval. Nikdo nepromluvil, jen seděli, hlavu pěkně vysoko a bradu vzhůru, nitroobranu dokonalou.. Tak to bylo vždy, ani ona, Nebelvírka se srdcem na dlani, nevyčnívala z řady. 

"Severusi, Jean.. promluvíme si" řekl Voldemort a odcházel z místnosti, následovali ho, ale jí se ani za nic nechtělo. Už si přála být v Bradavicích.. povídat si s Hermionou. "Jak jistě víš, Draco má na konci roku zabít Brumbála.. ale.. řekněme, že do něj nevkládám tolik.. důvěry." začal Pán Zla, věděla to.. věděla, že má Malfoy zabít Albuse Brumbála.. ale on to nikdy neudělá. "Proto.. ty i Jean jste velice zdatní kouzelníci..Žádám vás, aby když zklame.. dokončili úkol za něj" pronesl Pán Zla a potěšeně se na ně usmál. Jí rozhodně do smíchu nebylo.. to tedy ne.. ona má zabít Brumbála? Nebo taťka.. to je jedno.. ale opět bude mít na rukou krev Snape.. je jedno jestli ona, nebo taťka. Malfoy to nedokáže.. ani omylem.. a ona taky ne.. takže to zbývá na taťku. Ale.. tohle nejde.. zabít jen tak někoho. A ještě Brumbála.. to ne.. nejde to. "Ano můj pane" řekl taťka a uklonil se,"Ano" řekla jen,  ona na to můj pane  zapomněla. Voldemort jen švihl hůlkou.. skousla si ret a sesunula se k zemi.. tohle zapomínání jí stojí draho..

Už odcházeli z ředitelny, tohle bylo taky stejně hrozné jako Pán Zla osobně.. Brumbál. Oni byli fakt stejní! Ale každý na jiné straně bariéry.. ale jinak jako kopie. Překvapilo jí, že to Brumbál ví, a také jí překvapilo, že jí řekl o té ruce.. je to pravda.. umírá.. a stárne. Ale vražda jako vražda. Se špatnou náladou došla až do sklepení.. tohle jí štvalo. Voldemort a válka. Taťka jí otevřel dveře, stála v tmavé místnosti.. nebylo tu rozsvíceno. Pálili jí oči, takže jí to vyhovovalo.. "Jean.. stojí ti to zato?" zeptal se jí v klidu taťka, věděla co myslí to, že mu neřekla pane. Nepromluvila.. pro její povahu to bylo dost, nesnášela když se musela někomu klanět.. a říkat můj pane.. to byl pro ní trest.. radši bič.. než aby se klonila hluboko, radši crucio než aby mu řekla můj pane. Taková byla její povaha, byla divoká a nezkrotná.. tohle bylo pro ní peklo. Stála uprostřed a koukala před sebe, nechtěla, nechtěla dál pokračovat.. chtěla zapomenout a žít v mudlovském světě.. a chodit do mudlovské školy, a aby jí učil pan Mils.. chtěla mít mamku co si se na ní smála a taťku se kterým si mohla hrát a smát. Aby vše byla tak jak bylo dřív.. bylo by to lepší. "Nepotkala by jsi Harryho,. ani Hermionu.." odpověděl taťka, to je pravda.. neměla by přátele.. ale má je jen za cenu toho, že nemá mamku. Koho by si vybrala? Harryho a Hermionu, přátele a Bradavice? Nebo mamku.. milující ho rodiče? Netušila, a to jí děsilo.. ona by si jí nevybrala? Byla by radši s Hermionou a Harrym, než se svojí mamkou? .. Jak jí tohle mohla udělat? Zavřela oči.. nechtěla se už na sebe nikdy podívat.. tohle se z ní stalo. Ucítila ruku na své tváři.. "proč to takhle bereš?" zeptal se potichu taťka, byla tma a ona jen cítila. "Mám je ráda.." zašeptala.. "Miluju Harryho a mám sestru, jako jsem si vždy přála.. ale za jakou cenu? Za svojí mamku.." zašeptala Jean a cítila slzy v její očích. "Jean.. takhle to nemůžeš brát. Miloval jsem Lily, a když jsem o ní přišel.. našla se Jean.. když zemřela Lily, také jsem si neříkal něco takového jako ty. Neřekl jsem si: Přišel jsem o Lily, ale našel Jean.. koho by jsem si vybral? Ne.. takhle ne.. je to minulost a minulostí to zůstane.." řekl jí tiše. Ano měl pravdu.. ale ona to nedokázala pochopit. "Kdyby.. kdyby jsem teď mohla vrátit jednu věc.. byla by to mamka.. chtěla by jsem aby věděla, že má tak skvělého manžela a dceru.. a taky ještě jednu dceru.. Líbila by se jí Hermiona.." uvažovala Jean. "Ano líbila.." přitakal taťka, otevřela oči a koukala na něj, sice byla tma.. ale jeho oči viděla.. pousmál se, a pak jí objal. Sykla bolestí. "Promiň" omluvil se jí, její záda.. "Jean.. příště.. řekni můj pane.. a ukloň se hluboko, ano?" zeptal se jí a šel pro masti a obvaz. "Ne, pokaždé to tak bude.." řekl Jean a pomalu se posadila na pohovku. "Proč?" zeptal se a mířil k ní.. rozsvítil lampu. Hermiona ležela stočená do klubíčka v křesle. Usmála se, byla tak roztomilá.. měla přístup do taťkovo komnat stejně jako ona sama. "Říkal jsem jí, že na nás nemá čekat.." řekl taťka s povzdechem a sedl si vedle ní. "Ale proč Jean?" zeptal se jí taťka na předešlou otázku. "Není to v souladu s mojí povahou.. tohle není moje chování.. nehodlám mu říkat můj pane.. radši bič a crucio.. ale nikdy mě nedonutí.. když já nechci" řekla tvrdohlavě. "Jean tohle nejde.. nic ti to neudělá.. a nebude to bolet.." řekl jí nechápavě. "Tati.. ale jí to prostě dělat nebudu!" odpověděla naštvaně. "Jean.. ale tohle nevydržíš věčně! Crucio není jen tak zakázaná kletba." řekl jí taky naštvaně. "Vím to!" odpověděla hlasitě. "Varuji tě.. jestli Hermionu vzbudíš nepřej si mě.." řekl a zvedl levé obočí. "Promiň" řekla tiše, nechtěla Hermionu budit. Jen kývl. 

"Nesnáším ho!Parchanta!" řekla naštvaně Jean.. už cítila jak se jí kletba jako by vrací.. tohle bylo pokaždé.. lektvar to sice utlumil.. ale pak to vracel v pravidelných intervalech, po malých dávkách. "Klid.." řekl taťka a převázal jí zápěstí.. měla tam krvavý šrám. "Nechápu to, jak může chtít, aby jsme zabili Brumbála? Je normální?! Ať si ho zabije sám! Je to Pán Zla, ať si poradí!" prskala naštvaně Jean. "Mluv ještě chvíli.." varoval jí, "proč?! Je to pravda!" odpověděla mu. "TO sice je.." přitakal, "..ale nechci, aby to Hermiona věděla" řekl taťka. Zarazila se, "proč?" zeptala se Jean. "Neřekl bych to ani tobě.. kdybys to nevěděla.." odpověděl jí v klidu. "Tati.. tohle nedělej.." varovala ho Jean, už nebyla naštvaná. "Zklameš její důvěru.. má tě ráda a bere tě jako svého pravého tátu.. Vciť se do její role.. zabiješ Brumbála.. a co? Ona si bude myslet, že doopravdy ano, že jsi to prostě chladnokrevně udělal a zabil jsi ho.. bude smutná a nebude to chápat.. zná tě takto.. a né jako vraha.. Tohle jí nemůžeš udělat.." řekla Jean a upřela na něj svoje oči. "Má pravdu.." zašeptala Hermiona. Otočila se na ní, i taťka koukala na ně medovýma očima. "Ty nespíš?" zeptala se Jean. "Ne.. probudila jsi mě ty, křičela jsi něco a pak taky něco o pravdě.." oznámila jí Hermiona narovnala se v křesle. "Jo.. Voldemort.." řekla Jean a kývla hlavou.. zdálo se jí jako by se svět točil okolo jeho.. ale možná to byla pravda.. Co se stane až zemře? Zastaví se svět? Země se přestane otáčet? "Jean, tak to rozhodně ne.. svět se bez něj obejde.. Bez jednoho pošahanýho maniaka!" řekl taťka naštvaně. "Proč to musíš udělat?" zeptala se Hermiona taťky. "Buď Malfoy nebo já" řekl taťka. "Je to padavka, nemá na to.." řekla Jean. "Nikdy nebyl zlý.. jen.. jeho otec si zvolil špatnou stranu.. Třeba tě vidí stejně jako ty jeho.." řekl taťka. Možná ano, možná ne.. ale ona nebyla zmiozelák.. Ne.. a nevysmívala se nikomu.. ale je pravda.. že jí doma učili, že se to nedělá.. třeba Malfoye ne? Co ano ví? A rozhodně se o něm nehodlá bavit. 

S Hermionou odešli za chvíli.. chtělo se jí spát.. hodně moc.. další únavný den. 

Další kapitola, není nic moc, ale dnes bude ještě jedna, omlouvám se za případné chyby.. Díky!