Dcera|Jean Snapeová

O tisíc čtyři sta dvacet tři dní později

Jean

První den nepřítomnosti taťky se jeli vážně projet na lodi,
"Jean! Zatoč! Dělej!" Křičela na ní Hermiona, Jean prudce vybrala zatáčku. "Super! Miluju to tu!" Začala Jean, voda stříkala od jejich levého boku lodi jak rychle vybrala zatáčku. "No jasně. Já nechci umřít.." odpověděla Mia. "Ale no ták.." chlácholila jí Jean. Jezdili na člunu poprvé.. a bylo to skvělý! To musela uznat. 

"Jdem se koukat!" Prohlásila z minuty na minutu a skočila do vody. Ošplíchla i Harryho s Hermionou. Vyplavala na hladinu.. bylo jí jedno, že její košile je mokrá.. měla stejně pod ní plavky. "Jean.. nedochází mi jak někdo jako váš táta může mít za dceru tebe.. ale postupem času stráveného ve Španělsku chápu.." prohlásil Harry a skočil za ní do vody. "Jak malý děti.." řekla Hermiona vážným hlasem, ale pak si přetáhla přes hlavu šaty a v plavkách skočila do vody. 

Pak si dali oběd a šli tančit.. nakonec se rozhodli, že by si mohl najít nějakou zábavu.. našli si práci. Ano učili děti Anglicky.. byli to super.. a né jen děti, docela hodně lidí se přihlásilo o zlepšení angličtiny, možná proto, že si Jean v jedné restauraci stoupla na židli a přednesla svůj nacvičený monolog.. Její španělština byla docela špatná.. ale asi jí všichni rozuměli.. protože druhý den přišlo dvacet lidí.. učili malé i velké děti.. stejně tak i dospělé.. moc jí to bavilo, i Hermionu a Harryho, dokonce si vydělali i nějaké peníze.. což byl úspěch. 

Její španělština na to byla skvěle.. oni učili Španěly anglicky a oni je vlastně španělsky.. takže už toho zvládala docela hodně...

Všichni šli společně z oběda, chtěli jí dnes plavat.. "Já si myslím, že by jsme měli jet autobusem.." navrhla Hermiona, "já myslím, že auto by bylo lepší.." prohlásila Jean. "Nemáš řidičák.. a jsem zvědavá kdo tě vyseká z vězení ve španělsku, když tu není táta.." namítla Hermiona. "No to je pravda Jean.. pojedem autobusem..." přidal se na Hermiony stranu Harry, "tak jo.." kývla rezignovaně Jean. "¿Tu nombre es Jean?" zeptal se starý pán, který seděl na lavičce, vrátila se o krok dozadu, (Vy se jmenujete Jean?). "Sí.." kývla, (Ano). Pán se usmál.. Jean ho neznala.. ale on jí ano. "Todavía eres joven ... pero tienes otro pelo ..." prohlásil, (Jste stále mladá.. ale máte jiné vlasy.. ) rozuměla mu, mluvil pomalu.. "¿Otro pelo?" zeptala se,  nechápala to, asi si jí spletl.. ale přeci jí oslovil.. a asi jí i zná. Byl to starý muž.. s šedými vlasy.. "Tu nombre es Jean, Snape?" zeptal se, (Jmenujete se Jean, Snapeová?). Tohle jí ohromilo.. takže jí zná.. "Sí.." kývla, (ano).. Ale ona toho muže nikdy neviděla.. nemůže ho znát.. Pak jí to došlo, její mamka! Ano!, proto ty vlasy! "Soy su hija .." začala Jean (Já jsem její dcera..), pán sijí změřil pohledem.. a pak kývl. "Ella murió ... y estoy aquí con mi papá." pokračovala.. sice to bylo docela nenavazující věta.. ale alespoň se domluvila, od odjezdu taťky se začala španělsky učit. (Ona zemřela, já jsem tu s taťkou..) "Lo siento .." zasmušil se pán. (Je mi to líto..) Jean jen kývla.. Ella no tenía esto para mí.." teď mu úplně nerozuměla co řekl, otočila se na Hermionu, "..Nechal asi u něj.. něco.." řekla Hermiona, Jean se zvědavě podívala na starého pána. Ten se zvedl a popošel pár kroků.. vešel do krámku, všichni ho následovali.. byli tu starožitné věci, gramofonové desky.. obrazy.. plátna.. hrnečky.. vázy.. všechno.. židle, stoly.. Zmizel jim z dohledu za několika regály.. "Esto es ... es un cassette ... antes de hacerlo ..." odpověděl, něco s kazetou.. vzala si ji od něj. (Tohle, je to kazeta.. dříve jsem je dělal.. --volně přeloženo). "Gracias.." poděkovala a otáčela jí v ruce. "Por favor " odpověděl starý pán a usmál se. (prosím). Jean mu dala do ruky peníze, ale pán je nechtěl. "Ella pagó ..." odpověděl, (Zaplatila to..). Rozuměla mu, ale peníze si od něj zpět nevzala. "No pago una cinta, pago por dármela." odpověděla, (Neplatím za kazetu.. platím vám, že jste mi to dal.." namítla a usmála se. "Gracias.." kývl, Jean také kývla. "Yo gracias.." odpověděla a odcházela z krámku, za Harrym a Hermionou. 

"Jestli to chápu.. nerozuměla jsem mu vše.. ale moje mamka si nechala kazetu.. u něj..." začala Jean. Seděli doma, byla stále vyvedená z míry tím co se dnes stalo.  "Né tak docela, ona si jí tam nechala udělat.. bylo tam na ceduli napsáno, nepřeložila jsem to doslova.. ale dělali tam videa.. nebo tak  něco.. takže tohle.." ukázala na kazetu, "..si od něj nechala udělat.." dodal Harry. "Pustíme to.. až přijede taťka.." kývla Jean. Musí to vidět.. netušila co tam je.. ale vidět to musí všichni.. 

Ahoj další kapitola je tu! Nic moc.. vím, ale i tak bych byla ráda za komentář od vás.. zpětná vazba. Díky.. 
Příští kapitola vyjde ještě dnes.. já v to doufám!
Děkuji za hlasy u minulých kapitol a též děkuji za hlasy u této kapitoly.

Omlouvám se za chyby💚

Jste skvělý čtenáři!!
Vaše -Jean, Ja.