Dcera|Jean Snapeová

O sedm tisíc dvě stě pět dní, před -Ten den

Severus

"Seví.. jdi vzbudit Jean.." zamumlala jeho manželka do polštáře. "Ona příjde sama.. už je šest.." odpověděl jí a zabalil se do deky. "Hm.." bylo mu odpovědí. 

Do deseti minut tu byla. "Štáfat, milášci!"  křičela nadšeně. Severus se jen převalil na břicho. "Dělééj!" křičela Jean a skákala na posteli. Severus si byl jistý, že ohluchl.. Jean mu křičela do ucha.. "Lůženko.. vstávej.. já jdu do štolky!" křičela nadšeně. Severus přestal předstírat spánek a otočil se na Jean. Její zelené oči zářili a vlasy měla do všech světových stran. V ruce měla velkého plyšáka, který lecos zažil.. Severus mu jednou utrhl ruku, omylem samozřejmě, a pak si s ním s Jean házeli a uhořel mu čumák, spadl do krbu. Ale žije.. "Tati.. ty ši, ale ošpala.." kroutila hlavou Jean. "Ospala jo? Já ti dám!" řekl a skočil po ní. Jean se smála a začala běhat po místnosti. "Počkej, ty strašidlo!" volal na ní a běžel jí chytit. Jean se jen stále smála a běhala po jejich ložnici.

 "Není nad rozcvičku, že Severusi?" zeptala se ho Jean s úsměvem a šla se obléci. "Přesně tak.." pokýval hlavou s úsměvem, měl v náručí lapenou Jean. Ta se jen smála. "Tak jdem.. " řekl a hodil si jí na rameno.. vyrazili na dlouhou pouť ranní rutiny, jeho dcery.. první je obléci.

"Já ši tohle, a tochle.. pak ši taky tochle.. a tohle!" ukazovala Jean na všechno co dostala pod ruku. "Ne.. to by jsi vypadala jako klaun.." zatrhl to. Modré punčochy a žluté tričko vážně ne.

Podíval se na svůj výsledek. Měla tmavě zelené tričko, odsouhlasil oranžové punčochy, šedou sukni, a černý svetr.. Jean prostě nemůže vypadat jednolitě.. pousmál se. "Tak.. teď věci do školky.." prohlásil a vzal její baťůžek. Naskládal jí do něj omalovánky, a papíry.. pak jí tam dal knížku, kterou chtěla.. "hotovo.." pokýval hlavou. Tohle bylo rychlé..

"Seví.. učesat.." připomněla mu Jean. Otočil se na malou Jean.. ano, učesat by vážně potřebovala.. ale to je vždycky horor.. má neskutečně husté vlasy.. a k tomu, ještě rozcuchané do všech stran.. a neskutečně objemné.. Povzdechl si, přisunul si židli a vzal si kartáč.."Koupila jsem vám knížku miláčci.." prohlásila jeho manželka a podala Jean knížku. Severus vykoukl z poza jejího ramene. "Podle toho jí můžeš učesat..není tam nic těžkého.." usmála se na ně. "Chci tohle, nebo tohle.. a tohle! Jo! tohle chci!" ukazovala Jean na každý druhý obrázek. Severus jen pokýval hlavou a dál rozčesával Jean vlasy.. Musel uznat, že mu tento styl života vyhovuje.. vracel se domů rád.. miloval Jean.. a Jean, musel se usmát. Bylo to jeho princezny.. 

Jean už šla do práce, každé úterý hodí dřív a on Jean vezme do školky.. stejně tak i v pondělí.. Většinou jí Jean vodila ráno a on jí vyzvedával. Bylo to jednoduché... přemístil se rovnou ke školce.. mávl hůlkou a jeho oblečení bylo mudlovské.. vyzvedl Jean a šli domů. Když jí tam vodila jeho manželka naložila jí do auta a odvezla jí tam, pak jela do práce.. měli zajetý systém, který náramně, fungoval.. 

Jean snídala a on jen popíjel kávu, snídal až v Bradavicích.. u toho listoval knížkou, kterou Jean koupila.. Byli to návody na účesy.. byli ohodnocené zátěžovou zkouškou.. od nejlehčího k nejtěžšímu. Vybral si, nebo se spíše cítil, na Holandský cop.. nevypadala to složitě.. podle obrázku, a zátěžová byla jen dvě hvězdičky.. to by mohl zvládnout. "Zlatíčko, drž knížku.." řekl Jean a podal jí návody. Jean mu držela knížku a on začal se splétáním..

Po deseti necelý minutách bylo hotovo, sám byl překvapen jak to vypadalo.. a bylo to krásné! Musel se pochválit.. Jean měla husté a černé vlasy, které jí sahali až k pasu. Účes náramně držel. "A tati? Dámfe tam i kyšičky?" zeptala se Jean a otočila se na něj. "Kytičky?" zopakoval po ní. Jean jen kývla. "Ty jako mám mamka.." odpověděla s úsměvem. "Jo tyhle.. no jo.. jestli víš, kde jsou.." pokýval hlavou. Jean se jen usmála, vzala ho za ruku a vedla do koupelny.. pak ukázala na hořejší krabičku na komodě. Sundal jí, byli v ní malé kvítka na sponce.. různých barev. Přidřepl si k Jean, jaké by jsi chtěla.. zlato?" zeptal se a ukázal jí krabičku. "Všechny barfy.." usmála se na něj. Severus se na ní otočil.. A vlastně proč ne? Usmál se a kývl. Jean jen radostně vypískla a otočila se zády. Severus jí do copu vkládal malá barevná kvítka.. .. Její účes po dozdobení, hrál všemi barvami.. na jejích černých vlasech to jen zářilo. Byla jako sluníčko..