Dcera|Jean Snapeová

O sedm tisíc pět set osmdesát dní, před -Ten den-

Severus

"Severusi.. Seví.." začala Jean vesele. "Hm.." zabručel jen a nahmatal jí, pak Jean stál k sobě. Ještě nechtěl vstávat. "Severusi!" smála se. "Vstávej.." řekla a vymotala se z jeho obětí a sedla si. "No ták.. ještě chvíli.." žadonil. "Ne.." zašeptala a jemně ho políbila. Usmál se, tohle probuzení miloval.. "dneska jdeme na večeři.." oznámila Jean. "..k Melerovým.." usmála se proti jeho rtům. "Ne.." vydechl zklamaně. Nesnáší vázanky, nesnáší obleky.. "Ale no ták, Seví.. jen hodinku a pak jdeme domů.." zamrkala párkrát. Severus se podíval do jejích smaragdových očí. "Musím?" zeptal se nakonec. Jean jen s úsměvem pokývala hlavou. Severus se svalil do peřin. Nesnášel tyhle večeře a odpolední čaje. Nejraději by byl doma.. a dělal cokoliv, hlavně né čaje a obědy! Večeře!

Jean byla dole a dělala snídani, on si zatím dal sprchu.. nechtělo se mu na žádnou večeři, ale bude muset.. Jean samotnou jít nenechá.. už jen protože je těhotná. A byl džentlmen.. 

Šel po schodech dolů. Zrovna přemýšlel nad tím.. jestli by nebylo dobré dát nad schody obraz co je na chodbě.. tady by více vynikl..  a slyšel jak Jean pláče. Rychle sešel i poslední schody a přiběhl do kuchyně. Byla opřená o linku a hlavu měla sklopenou k zemi. Její slzy dopadali na kuchyňskou linku. "Jean..stalo se něco?" zeptal se polekaně. Otočila se na něj, v očích beznaděj a smutek. "Co pak se stalo zlato?" zeptal se starostlivě a vzal její obličej do dlaní. Popotáhla a zvedla k němu pohled. "Do-došli su-sušen-ky.." řekla smutně a pohled upřela na prázdné balení čokoládových sušenek. Severus na ní vyjeveně koukal. Myslel, že jí něco bolí.. ona.. ona pláče kvůli sušenkám? ..zeptal se sám sebe. Nerozuměl tomu. "Ty pláčeš kvůli sušenkám?" zeptal se opatrně. Jean jen zničeně pokývala hlavou. Severus se začal smát. Tak tohle byl dobrý vtip... pomyslel si. Jean se na něj nasupeně podívala a hodila po něm prázdnou krabici od sušenek. "Au!" zavyl bolestí Severus. Jean se na něj zamračila. "Ne-nechápu, čemu se jako smě-ješ!" řekla a plakala. Severus na ní koukal, došlo mu, že to vtip nebyl. Na to nemusel být génius. Ona vážně plakala kvůli tomu, že jim došli sušenky?.. Netušil, že těhotenství je až tak náročné.. pro oba manžele. Jako pozoroval, že byla přecitlivělá.. a plakala kvůli hloupostem..  asi tak poslední měsíc to bylo kritické.. Jean přišla z obchodu, byla nakoupit pečivo. Sedla si na pohovku a kontrolovala lístek. Severus si sedl vedle ní a popíjel kávu. Jean se do očí najednou začali hrnout slzy. Překvapeně se na ní podíval. Bál se jestli jí něco nebolí. Pak začala vzlykat. Položil hrneček na stůl a otočil se na ní. "Miláčku.. co pak se ti stalo?" Zeptal se a objal jí kolem ramen. "Kou-kou-kej.." řekla a dala mu do ruky účtenku. Vzal jí do ruky a pečlivě si jí prohlížel. Zjistil, že se prodavač okradl o jednu libru.. necelou libru. ".. vi-vidíš t-to?.." vzlykla Jean a její slzy dopadali na jeho ruku. "Ano.. Jean, prodavač se se okradl o jednu necelou libru, špatně ti vrátil.." řekl jako by nic. "A teď-bu-bude mí-t hla-d.. je-to moje vinna-na on-on zkra-chuje.." plakala. Severus se na ní nechápavě podíval. "Jean.. to určitě ne.. nezkrachuje.. je to jen jedna libra.." uklidňoval jí. Nechápal co se stalo.. tohle se normálně stává a není důvod kvůli tomu plakat. Jean ještě chvíli plakala a pak se na něj podívala. "Myslíš?" Zeptala se a koukala na něj zelenýma očima. Severus přemýšlel.. třeba je to tím těhotenstvím..uvažoval. Tohle bylo před měsícem. Překvapeně na ní koukal. Ten den i teď. Když plakala, kvůli tomu, že se prodavač okradl a špatně jí vrátil. Našel si knihu, musel pro ní až do městské knihovny.. ale dočetl se. Že ženy v těhotenství bývají citlivější. Je to způsobené hormony.. a milionem dalších věcí. Ale jeho žena se nezbláznila, může za to těhotenství. Takže jí omlouvám jen tento fakt, že brečí kvůli sušenkám.. a hodila po něm krabici. Jean, ale plakala dál. "Jean klid.. sušenky se zase koupí.." řekl chlácholivě. "To to jo.." řekla a otřela si slzy. "Ale teď budeš zraněný.." začala znovu. Potlačil úsměv a šel až k ní. "Nepopírám, že to nebolelo.. ale nic mi není.." ujistil jí pohladil Jean po dlouhých vlasech. Jean se jen usmála. Severus vzal její obličej do dlaní a palcem jí setřel slzu. Pak se na ní usmál. "..promiň.. já já nevím.. prostě nevím co se stalo.." řekla omluvně. "Nic se nestalo.." řekl a naklonil se k ní. Přitiskla se k němu i když jí bříško nedovolovalo. Pootočil jí na bok.. a chytl za temeno hlavy.. měl nejlepší přístup k jejím rtům.