Zloději snů III.

3. Křídla...

,,Dialo!" křikla se smíchem Sirius na bělovlasou dívku a na rudé tváře si položila dlaně, aby tolik nebyli vidět.

Dia se válela smíchy po posteli. ,,Ale je to pravda... Největší rozpětí z nich má Talir." vypravila ze sebe lapajíce po dechu.

,,Ale jak ty to zatraceně můžeš vědět?!" 

,,U Temnostrůjců to bohužel takhle funguje." pokrčila rameny a opět obě vyprskli smíchy.

,,Jestli tohle někdy řeknu Rhysovi to bude zase blbých poznámek a připomínek."

,,Tak to řekneme všem třem najednou. Dva z nich vyprsknou smíchy a ten třetí bude jako vždy mlčet." 

,,Jasně a co jim chceš asi tak říct? Počkej!" zarazila jí dřív než mohla otevřít pusu. ,,Neodpovídej, přesně vím co jim chceš říct." 

,,Přesně: ,Kluci roztáhněte křídla, aby jsme mohli porovnat kdo z vás je má větší...' a bude vymalováno." 

,,To víš že jo... Ještě se nám tu začnou hádat! Dost na tom, že tou částí těla přemýšlí." poklepala si na hlavu.

,,No Casiss určitě! Rhys občas a Talir... Pokud si dobře vzpomínám tak své milenky si umí skrývat lépe než ostatní. Měli by jsme jí najít a zeptat se." nad tou představou se znova začala smát jako blázen. Sirius složila hlavu do dlaní a začala se taky smát.

,,Něco vtipného čemu bych měl věnovat pozornost?" pronesl Rhys opírající se o zárubeň dveří. Obě dívky mu věnovali pohled a Dia hned stála na nohou. Položila Sirius ruku na rameno a něco jí zašeptala. Rhys přimhouřil oči když Sirius zrudla a jeho sestřenka se smíchem odcházela. Když se kolem něj prosmýkla zavřel dveře a znovu se podíval na Sirius, která ležela v posteli a dívala se do stropu. ,,Tak čemu jste se tak hrozně smáli?" položil korunu na stůl.

,,Nevím jestli ti to mám říkat..."

,,Mě přeci můžeš říct všechno." mrkl na ní a začal si rozepínat zbroj do které se stihl převléct... ani si nevzpomínala kdy to stihl.

,,Bavili jsme se o rozpětí křídel." odpověděla a Rhys se na ní v zrcadle podíval.

,,Aha, takže víš co se s tím pojí, že?" ďábelsky se usmál. Sirius znovu zrudla. ,,K jakému závěru jste se dobrali?"

,,Že Talir má největší rozpětí." odpověděla klidně. Rhys se prudce otočil a roztáhl křídla do plné velikosti.

,,Cože?"

,,Má." pokrčila rameny, nevěděla co se Rhys chystá udělat.

 Rhys si začal rozepínat opasek. ,,Chceš se přesvědčit?" zeptal se jí se smíchem. Zlodějka zavrtěla hlavou a Rhys ruce zvedl do vzduchu. ,,Tak to přede mnou už nikdy neříkej nebo se o tom budeme muset skutečně přesvědčit." znovu se otočil k zrcadlu a kožená zbroj se mu z ruky vypařila.

,,Dost na tom, že těmi "křídly" přemýšlíš!" protočila panenky. Docela se lekla když se Rhys najednou skláněl nad ní. V očích mu jiskřilo. ,,Už mlčím!" zvedla výmluvně ruce nad hlavu. Král spokojeně pokýval hlavou a křídla složil a přitiskl k tělu.

,,Hodná." mrkl a přemístil se. Sirius si vydechla, že to měla tak rychle z krku a lusknutím se převlékla do nočního úboru. To kouzlo pilovala dost dlouho, ale nakonec se ho naučila. Pak se zahrabala do černých přikrývek a podíval z okna. Listí stromů již dávno mělo barevný nádech  a většina už byla opadaná. Za chvíli bude na 100% zima. Bude to první zima, kterou bude trávit mimo domov. Byla ráda, že Rhys Stinným šelmám věnoval obrovské sídlo ve městě a teď tady měli jednu ze základen, kterou řídil Lucian. Dokonce i Daris s Kalliasem se sem měli na nějaký čas přestěhovat, ale nevěděla kdy a na jak dlouho. Slíbili, že jí napíšou dopis, ale ještě jí nic nepřišlo. Zbylo už jí jen čekat a proto zavřela oči a pokusila se usnout. Mrzelo jí, že Rhys dnes zmeškal večeři, ale doufala, že zítra stihnou oběd nebo alespoň večeři. Měl pro ní sice vyhrazený nějaký čas, ale čas od času ho odvolali kvůli potížím v království. Sirius věděla, že celé království chrání kouzlem... Od té doby co byl králem jeho moc ještě více narostla, byl teď prý stejně mocný jako První noční král! Sirius nikdy nechápala proč ona jakožto jeho dědička ovládá světlo a ne temnotu, ale to jak se s Rhysem doplňovali se jí docela zamlouvalo. ,,U Sinisty," Rhys se skácel do postele. ,,Já jsme tam unavenej, že bych usnul i na podlaze." zívl a protáhl se jako černý kocour, který se celý den vyhříval na slunci.

,,Posluž si." zamumlala. Rhys jí najednou začal lechtat. ,,Nech toho!" snažila se ho od sebe odstrčit. ,,Omlouvám se! Omlouvám se!" smála se, ale hned jak ho požádala přestal. 

,,Další tvoje slabina." namotal si pramen jejích vlasů na prsty. Sirius se k němu otočila a pohladila ho po potetovaném hrudníku a břiše dokud nezavadila o horní lem kalhot.

,,Tohle tetování jsem ještě neviděla." pronesla. V Rhysovi hrklo a rychle se podíval o kterém mluví. Samozřejmě, že objevila to nepatrné tetování ve výši podbřišku, které mu z části zakrývali kalhoty. ,,Co je to?"

,,To nic není." mávl rukou.

,,Ukaž!" vyzvala ho. Rhys chvíli váhal, ale pak nepatrně odhrnul horní lem kalhot, aby bylo tetování vidět celé. ,,Hvězda v březovém listu... Stejně jako na té dýce." podívala se mu do očí.

,,Ta dýka kdysi patřila mně." povzdechl si. ,,Lituji, že tě zranila." Sirius si při těch slovech promnula starou jizvu kterou jí způsobil ten vrah, kterého pak zabil Ferys.

,,Už jsem ti řekla, že za to nemůžeš a je mi skutečně jedno, že máš stejné tetování." vtiskla mu rychlí polibek na tvář.

Rhys se zakřenil a dal si ruku pod hlavu. ,,U mých bratrů by si ho neobjevila i kdyby si chtěla."

,,Jak to?"

,,Měli ho na tříslech." šibalsky pootevřel jedno oko jen, aby si mohl vychutnat její protočení očí. ,,Takže buď ráda, že máš mě a ne jednoho z nich."

,,Tobě se totiž nikdo nevyrovná." naposledy ho políbila na ústa. Když se její rty dotkli těch jeho Rhys spokojeně zavrněl. ,,Dobrou noc, lásko." pronesla a otočila se k němu zády. Rhys jí i přes to, že měli dohromady obrovskou postel přitáhl k sobě, otočil se na břicho a hlavu jí položil mezi lopatky. Roztáhl přitom křídlo, aby ho opět položil na Sirius jako peřinu a spokojeně vydechl když cítil jak dívka nedobrovolně zapředla.

,,Dobrou noc." dodal unaveně a okamžitě usnul. Skutečně byl tak vyčerpaný jak tvrdil! To u něj nebylo obvyklé.