Zloději snů III.

51. První vítězství

Několik týdnů se absolutně nic nedělo. Všechno bylo v pořádku, žádný z vladařů nehlásil žádné útoky na jejich území. Přesto byl Rhys jako na jehlách. Poslední dobou byl docela rázný a pěkně vzteklý když někdo neudělal přesně to co chtěl. Jednou dokonce zvýšil hlas na Sirius, ale velmi rychle toho litoval. Hned jak si uvědomil, že to přehnal se jí omlouval. Královna to přijala i bez vysvětlení proč to udělal. Věděla jak jsou pro něj ty dny náročné. V noci skoro vůbec nespí a každý den čeká na zprávu kdy bude muset sebrat vojsko a jít do války s Haybersem. Nakonec se ale přeci jen dočkal! Zpráva přišla z Ranního království od Diase. Modré ostrovy k jeho království byly nejblíž, takže přesně jak Rhys předpokládal tam Haybers zaútočil. Sirius byla přímo v centru dění, takže i když se to Rhys pokoušel skrývat a tvrdit, že se nic neděje věděla přesně co se stalo. Jeden z korouhví Hayberse prorazila Diasovu obranu a údajně zabila jeho bratrance, který jí velel. Nakonec ovšem odrazila pomoc ze Severu v podobě Istryjeckých vojáků, kterým velel Cas. Generál se pak vrátil sám a s Rhysem a Talirem se dohadovali o dalším kroku. Všichni vládci už měli informace o útoku na Ranní království a začínali se už skutečně strojit do boje. Rhysovi ještě ten den přišlo několik zpráv o tom, že jsou připraveni na boj. I když z nich nebyl Rhysandem nejstarší rozhodně byl chytrý a dokázal výtečně velet v bojích, lépe než oni. On se totiž nebál velet v přední linii jako ostatní králové a vždy věděl, že se on i jeho skupina vrátí zpět. Stejně jako když šel do dalšího boje. Tentokrát zaútočili na Podzimní království!

,,Už chápu souvislosti. Podívej!" řekla Diale Sirius a ta se podívala na mapu. „Útočí na království, které jsou nejblíž. Jestli je ovládne bude mít dobrou pozici pro útok na Noční království...Bohužel sem se dostane jen když si podmaní Jarní království a on to ví." vysvětlila jí a sledovala figurku krále, která stále byla na jednom místě a vykazovala jasné známky toho, že je Rhys naživu a v pořádku. ,,Jak dlouho může trvat boj o Duhové pobřeží?"

,,Už by měli být brzy zpět..." jen co to dořekla dostali jasnou odpověď na její otázku. Obě se rozeběhli dolů. Dia skočila kolem krku Averittovi, kterého málem povalila. Sirius se rozhlížela a hledala mezi vojáky jejich krále.

,,Tady jsme." pronesl Rhys za jejími zády. Sirius se otočila a objala.Bylo jí úplně jedno, že je špinavý a celý od krve. ,,Taky se mi stýskalo." políbil jí do vlasů.

,,Čí je to krev?"

,,Neboj se, moje není." ujistil jí s úsměvem a zatřásl křídly.

,,Co to máš na křídle?" nečekala na odpověď a dotkla se krvácejícího šrámu na křídle kousek od spáru. Král napnul všechny svaly v těle a pevně stiskl čelist.

,,Šípy z morušínu." odpověděl a hodil hlavou směrem k jednomu z vojáků s toulcem na zádech. ,,Je to jen škrábnutí."

,,To je mi jedno. Jestli byl hrot otrávený můžeš o křídlo přijít."Při těch slovech sebou trhl jakoby ho vyděsila. ,,Ošetřím ti to."

,,Dobře,ale nejdřív se potřebuju umýt."

,,S tím sem taky počítala." Vzala ho za ruku.

Musel to být asi tvrdý boj. Jeho oděv byl pokrytý krví a byl rozdrásaný, ale jemu se nic nestalo až na pár škrábanců a modřin, které se rychle hojily. Sirius seděla v křesle vedle Rhyse a ošetřovala mu ránu na křídle a ještě pár dalších,které byly i vcelku hluboké.

,,Přestaň se vrtět!" napomenula ho a dál mu čistila ránu na žebrech.Šrám na křídle měl již řádně ošetřený a ona se věnovala poslednímu na žebrech, který byl nejhlubší. ,,Jak se ti to povedlo?"

,,Přemístil jsem se tomu šípu rovnou do rány a nestihl se ve vzduchu vyhnout."bolestně se zasmál a trhl sebou. ,,Líbí se mi jak se na to soustředíš."

,,Taky si mi ošetřoval rány."

,,Ale já byl jemnější... Au!" znovu ucukl když se obvaz dotkl okraje rány.

,,Řekla jsem ti, aby si toho nechal. A teď drž." její tón byl jemnější stejně jako dotek.

,,Děkuju."Rhys se na ni usmál a přetáhl si přes hlavu bílou košili.Sirius na jeho úsměv ani na poděkování nijak nezareagovala,místo toho se zvedla ale Rhysandem jí chytil za ruku. ,,Ani nechceš vědět jak to proběhlo?"

,,A to je divné?"

,,Nepodobá se ti to."

Zareagovala na jeho nevyslovenou výzvu odpovědí. ,,Nejsem nadšená z toho, že velíš v první linii."

,,Jsem velitel a král, co bych to byl za vladaře kdybych nešel se svými vojáky do boje?" nechápavě zavrtěl hlavou a přivřel oči.

,,Především si můj snoubenec, Rhysandeme! Myslíš, že stojím o to tě vidět mrtvého?!" Oslovila ho celým jeho jménem. Skutečně je naštvaná. Uvědomil si Rhys a donutil jí, aby si opět sedla.

,,Být tady pro tebe je ta nejdůležitější věc na světě, ale nemusíš se o mě bát. Prošel jsem mnoha bitvami a boji a i když je Haybersova armáda dobře vycvičená nedokáže mě ani mé jednotky porazit." ujišťoval jí mírným hlasem a nechal jí, aby si hrála s jeho stříbrným prstenem.

,,Já vím." usmála se a pozorněji si prohlédla prsten. ,,To znamení..." bylo tam vyryté souhvězdí.

,,Velkého psa- Sirius." dokončil a sledoval její výraz. Nikdy dřív si ho nevšimla. Král si prsten sundal a podal jí ho. Uvnitř bylo vyryté její jméno.

,,Ale proč?" zeptala se.

,,Podívej se pozorněji." Poslechla ho a najednou se tam objevil temný nápis. Jitřenka, která mi vždy bude svítit na cestu. ,,Nosím ho pro štěstí."

,,Nikdy dřív si ho nenosil." Nikdy dřív si u něj takového prstenu nevšimla. Poprvé to bylo když jí načapal na chodbě, pár dní po té co jí požádal o ruku.

Opět si ho nasadil. ,,Začal jsem když ses stala oficiálně princeznou.Nesundávám ho, proto si všichni myslí, že jsme manželé."

,,Předpokládám je to nějaká královská taktika?"

,,Jen se mi líbí, že si to všichni myslí." Sebestřednej parchant. Usmála se na něj. ,,Dneska jsem díky tomu přežil...Vážně mi to nosí štěstí."

,,Jak to vůbec proběhlo?"

,,Mysleli si, že překvapili podzimní vojáky když zaútočili od jihovýchodu,ale mé jednotky jim vpadli přímo do zad všechny jsme povraždily.Samozřejmě měli ještě jednu korouhev jen pár mil od nás, ale s tím počítal Talir a když jsme tam přišly byli všichni mrtví."dopověděl zkrácenou verzi toho příběhu a vynechal ty zajímavější scény, ale vypadalo to, že se moc o těch jatkách bavit nechce. Sirius ho proto nechala být a nevyptávala se. ,,I když mě to zase dobylo sílu."

,,Hele válečníku, to že ti nic není a přišel si zpět jako vítěz neznamená, že za to dostaneš svou vytouženou odměnu."

Rhys se ďábelsky pousmál. ,,Zase chceš, abych si před tebou klekl?"ani nečekal na odpověď a udělal to.

,,Naposledy si přede mnou klečel když si mě žádal o ruku."

,,Požádám tě klidně i tisíckrát když mi pokaždé odpovíš stejně."Sirius měla pocit, že viděla hořící plamen temnoty.

Zavrtěla hlavou. ,,Si neodbytný."

,,Proto si se do mě zamilovala." Měl pravdu! Kdyby za ní tenkrát nechodil každý den nikdy by se do něj zamilovala. Nakonec za jeho neodbytnost přeci jen byla ráda. Navíc, kdo by mohl odmítnout dokonalému králi a svému partnerovi? Ona to občas dokázala, ale to bylo skutečně jen občas.

Mí drazí přátelé, znovu vám přináším další kapitolu.... Bohužel jsem se právě dozvěděla šokující zprávu! Dvůr trnů a růží bude zfilmován.... Třeba to nakonec bude dobrý (jsem hrozný skeptik), ale zatím s tím naprosto nesouhlasím. Proč? -Schválně kdo to uhodne dostane ode mě věnovanou kapitolu!