Zloději snů III.

27. Návštěva z Neazaru

,,Tak jak si užíváš pozici královny?" konečně se na něco zeptal zatím co procházeli kolem stájí a psince do zahrad. Kolem zámku vedla ještě jedna cesta do zahrady, která byla delší než ta skrze zámek. Sirius na sobě již měla nový černý kabát s kožichem a i korunu vyměnila za čelenku, která jí na hlavu seděla více. Daris také vyměnil zlodějskou zbroj za civilní kabát s kožichem a kožené rukavice. 

,,Ujde to." odpověděla a podrbala za ušima velkého černého psa, kterého zrovna přiváděli lovci. Casiss si občas rád vyjel na lov, raději chodil sice lovit s Talirem a Rhysem když si vzaly luky nebo kuše, ale když ani jeden neměl čas vzal koně, lovce a psy. ,,Není to jako doma, ale už jsem si zvykla." zamávala Casissovi, který zrovna seskočil ze svého vždy vzteklého ryzáka a pohladil po hlavě její vlče, které trénovali na lov. Amer už byl o něco větší něž když ho před měsícem dostala, ale stále nebyl dospělí ani dost velký. ,,A co ty? Co tady děláš?"

,,Řekl jsem si, že na chvíli potřebuju vypadnout z Měsíčního doupěte někam ven." pokrčil rameny. ,,Lucian se nezmínil?"

,,Lišák se zmínil," přikývla. ,,Ale taky říkal, že přijedete oba!" přivřela oči a podívala se zpět na Darise, který se zastavil a rukavicí shazoval sníh z keře.

,,To je právě důvod proč sem odjel." přiznal s povzdechem.

,,Co se stalo?"

,,Já a Kallias jsem se nepohodly... Zase!" pokrčil výmluvně rameny jakoby to byla jeho chyba. Posadil se na lavičku z bílého mramoru, kterou jakoby sníh úplně přehlédl. Sirius se posadila vedle něj a vzala ho za ruku. ,,Měl jsem ho poslouchat a omluvit se mu, byla to přeci jen má chyb!"

,,Co jste si udělali?"

,,Pohádali jsme se kvůli takové prkotině..." protočil očima. ,,Od té doby co se město díky skvělým obchodním manévrům tvého krále rozrostlo rozrostly se i naše řady zlodějů a spojenců a Měsíční doupě už je dost málo místa a tak mně a Kalliasovi Haylern nabídl vést výcvikový tábor. Nedokázali jsme se shodnout ani na té nejbizarnější věci jako je výcvikový plán!" odvyprávěl jí celý důvod jejich hádky a zajel si rukama do kudrnatých vlasů. 

,,To zas přejde, má tě přeci rád." pohladil ho po rameni.

,,Jak vy to s Rhysem děláte? Jak to, že dokážete mezi lidmi působit tak propojeně?"

Zlodějka se na něj vřele usmála. ,,Nebudeme přeci terčem pro klevety, ne? Když už se hádáme tak v soukromí, aby to nikdo nemohl roznášet. To ale do každého vztahu patří. Nic si z toho nedělej." pokoušela se ho uklidnit. Viděla jak je z toho nešťastný! Byla na tom stejně když jí Rhys lhal. ,,Třeba ti pár dní v tomhle studeném horském vzduchu pomůže, ale zítra musím s Rhysem pryč."

,,Nemusíš se bát, zabavím se sám." ujišťoval jí s křečovitým úsměškem. ,,A jak se daří tobě?"

,,Tak co ti budu povídat." rozhodila rukama.

,,Prý jste se zasnoubili?"

,,To ano." nervózně si pohrávala s prstenem na své pravé ruce.

Daris se usmál. ,,A?"

,,Jako král je fantastický a jako snoubenec," odmlčela se a podívala se na zámek. Nemusela nic říkat, aby Daris pochopil co tím myslí. ,,I když na sebe poslední dobou nemáme moc času."

,,Vsadím se, že Rhys se snaží seč může, aby se ti věnoval."

,,Jak to víš?"

,,Protože tě znám." mrkl na ní spiklenecky jako tenkrát když jí načapal po večerce na cvičišti, ale slíbil, že to nikomu neřekne. ,,Nikdy by ses nepřiblížila k nikomu komu nevěříš ani na 30 stop ledaže by si ho chtěla zabít a nikdy by si nesdílela postel nebo nepřijala nabídku k sňatku od někoho koho nemiluješ!"

,,Znáš mě dokonale, bratře." přikývla. ,,Už budu muset jít nebo tě mám doprovodit?"

,,To nemusíš. Cestu si do sídla najdu sám." políbil jí na tvář. Darise doprovodila k bráně a pak se přemístila do zámku a přímo ke dveřím Talirova pokoje. Chvíli váhala, ale pak nakonec zaklepala.

,,Dál!" zavolal zevnitř zvěd a Sirius vešla. Nikdy u Tala v pokoji nebyla, ale musela uznat, že to tam vypadá prakticky jako v Rhysově starém pokoji. Černá a stříbrná doplněná tmavým nábytkem a perfektně uklizeno. ,,Tebe bych tu nečekal." pronesl Talir. Vystoupil ze stínu a přetahoval si přes hlavu košili. Byl stejně zjizvený jako Rhys, takže jí pohled na bledé jizvy nepřekvapil. ,,Stalo se něco?" fialové oči mu jen blýskaly jako měsíc v úplňku.

,,Slyšela jsem o tom, že se někomu líbíš."

,,A komu?" upravoval si límec kabátce.

,,Ilie."

Talirovi ztuhly ruce na límci a otočil se k ní. ,,Ta kněžka je přímo šílená!" pronesl a když to řekl tím svým nevýrazným tónem znělo to tak legračně, že se Sirius zažala nahlas smát. ,,Nemám o ní zájem." zavrtěl hlavou.

,,Takže se chystáš za nějakou svojí holkou?" 

,,Lituji, Výsosti. O ničem takovém nevím." odpověděl se nepatrným úsměvem.

,,Až to budeš chtít někomu říct," pronesla a otevřela dveře. ,,Jsem tu pro tebe." mrkla a odešla. Talir se pro sebe usmál a řekl: ,,Budeš první kdo to bude vědět, slibuju." Skutečně měl Sirius rád. Ostatně jako všechny ze svého nejužšího kruhu. Dokonce i Luciana i Garetta měl docela rád. Garett od něj občas odlákal pozornost když ho Casiss popichoval a Lucian... To už byla hold liška ryšavá a mazaná!