Zloději snů III.

8. Obraz a klavír

Sirius se probudila ráno bez toho, aby Rhys v noci předvedl nějaký ze svých výstupů. Vlastně se v pokoji ani neukázal.  Zlodějka si říkala, že možná měl zase nějakou práci a proto se chtěla jít podívat jak dopadl její noční výtvor. Otevřela dveře do své pracovny a ruka jí ztuhla na klice. Rhys stál naproti obrazu a se zájmem si ho prohlížel.

,,Co tady děláš?" vypravila ze sebe. Moc dobře věděla co na obrazu je a proto se jí dost těžko dýchalo.

,,Skutečně zajímavé." pronesl zamyšleně. Sirius ho obešla a opřela se o stůl potřísněný barvou. ,,Ale nějak si nepamatuj, že bych měl až tak modré oči." otočil se na ní. Sirius přelétla pohledem obraz a pak jeho. ,,A taky si nevzpomínám, že bych ti včera takhle pózoval. To jsem přišel až tak opilej?" zadumal nahlas a zakřenil se na ní. Sirius se začervenala a pohled upírala na své boty.

,,Pokud si vzpomínám," konečně našla nějaká slova. ,,Tak si nepřišel vůbec." vytkla mu trochu dotčeně. Skutečně jí mrzelo, že se na ní vykašlal.

,,Promiň, ale nemohl jsme najít cestu do pokoje a když jsem se pokusil přenést..." odmlčel se a provinile si prohrábl vlasy. ,,Vrátil jsem se až před chvílí." výmluvně se na ní zadíval. Sirius popadla deku, kterou z obrazu shodil a znovu ho zakryla. ,,Proč si ho zakryla? Líbí se mi." 

,,Protože na něm si ty..." protočila očima.

,,A skutečně tam vypadám jako já, možná i lépe." pokoušel se jí přesvědčit, ale Sirius byla dost neústupná. ,,Co ho dát do té galerie?"

Královna ho počastovala rychlím pohledem a předstírala, že přerovnává barvy. ,,Chceš se s ním vytahovat jako s křídly?"

,,Do té galerie má přístup povolen jen má rodina, která si v mém domě může dělat co se jí zamane." To byl možná důvod proč včera Casissovi neřekl ani slovo když rozbil dvě sochy v chodbě. ,,Nenech se prosit... Máš talent." 

,,Tak dobře, alespoň s tebou můžu mluvit aniž by si mi odmlouval." kývla.

,,Výborně." pronesl Rhys a obraz za ním zmizel. Sirius doufala, že to skutečně bylo do galerie a ne někam jinam. ,,Tak se tam půjdeme podívat, chceš?" zeptal se . Sirius přikývla a následovala ho na střechu. Skutečně vedle skleníku na střeše na druhém konci než byla ta jeho oblíbená odpočinková místnost byla galerie s pevně zavřenými dveřmi z mahagonu. Stačilo, aby se na ně Rhys jen úsečně podíval a dveře se otevřeli. Na mramorové podlaze se lesklo slunce prosvítající skrze prosklenou střechu. Na mahagonových stěnách vyseli obrazy se zlatými a stříbrnými rámy. Povětšinou na nich byli členové královské rodiny: Králové se stříbrnými korunami, jejich děti a královny, výjevy co udělali a hned vedle Siriusina obrazu vysel i ten co se jí jednou tak hrozně zalíbil před tím obchodem kde jí Rhys koupil ty zatraceně drahé barvy. 

Sirius stála naproti tomu překrásnému obraz a rychle se ohlédla na Rhyse, který si s rukama v kapsách prohlížel obrazy na jednom ze sloupů. ,,Takže to ty si ho koupil..."

,,Věděl jsem že se ti líbí a tak jsem ho koupil." odtušil a postavil se vedle ní. ,,Už se nedivím, že máš s Talirem tak dobrý vztah hned od začátku... Oba máte cit pro umění i když jste vyrůstali, aby ste zabíjeli a bojovali. Fascinující." pozastavil se nad tím na okamžik. Sirius nevěděla co mu na to má říct a jen pokrčila rameny. Pak jí ale napadlo co mu má odpovědět.

,,Ty si neměl s Talirem od začátku tak dobrý vztah?"

,,Chvíli mně i Casovi trvalo než se s námi začal bavit, ale nakonec jsme se s ním spřátelili a pak se z nás stala ta nejhrůznější a nejsilnější trojice ve všech táborech. I můj otec z nás tří měl strach. Pán noci, Temnotepec a Temnostrůjce... Smrtelná kombinace, nemyslíš?" zasmál se.

,,Tři nejmocnější stvoření ve všech Sedmi královstvích... Kdo by se jich nebál!" podotkla se smíchem. 

Rhys vypadla jakoby jí zase chtěl říct něco velmi důležitého, ale pak se jeho maska změnila na jeho sarkastické a vždy klidné JÁ. ,,Před tou večeří mám pro tebe ještě jedno překvapení." hodil hlavou směrem ke dveřím. Sirius ho tedy následovala do sálu ve kterém byla jen když trénovali s Casissem boj v celém zámku. Shodili přitom několik obrazů, soch, květin a sluhové z nich byli úplně na nervy. Casiss dostal pohlavek a pořádně vynadáno a když jedna ze starších služek jménem Cynthia postřehla, že se mu Rhys směje i on schytal pohlavek. To byl jeden z důvodů proč se Sirius tak líbilo, že Rhys vychází nejen se svými poddanými, ale také se sluhy! Teď ho však mile pozdravila a pak poslušně ze sálu odešla. Rhys se posadil ke černému klavíru, který zabíral dost velkou část místnosti a ukázal na místo vedle sebe.

,,Já si s tou hrou na klavír dělala legraci."

,,Ale já ne." usmál se a přelétl modrýma očima klávesy. ,,Ber na mě prosím ohledy," požádal. ,,Dlouho jsem nehrál." Když Sirius přikývla na souhlas začal hrát. 

  Sirius možná čekala všechno, ale rozhodně ne to co slyšela. Rhys i na to jak se choval a jak vypadal hrál naprosto dokonale. Nikdy by jí nenapadlo, že někdo takový jako on byl mohl tak dokonale hrát. Překvapovali jí, on i Talir, který hrál na housle. Byla škoda, že jejich trojici nedoplňoval i Casiss, který skutečně hrál jen těm dvěma a všem okolo na nervy! Když Rhys dohrál sundal ruce z kláves a otočil se k ní. ,,Tak co?"

,,To bylo..." chvíli hledala správné slovo.  ,,Dokonalé." vydechla a políbila ho na tvář. Rhys se usmál.

,,Budu ti hrát častěji, jestli chceš?"

,,Děkuji." kývla. Vzpomněla si co jí včera v divadle řekl Talir a proto řekla: ,,Možná by si mě zase mohl začít učit."

,,Ani nevíš jak rád." odpověděl a dal se opět do hraní. Tentokrát vzal více bojovnější a rychlejší melodii než hrál před tím.

Potřebuju v budoucnu zabít nějakou postavu... Nějaké návrhy? Asner ani Lodric se nepočítají, protože jeden z nich je mrtví už teď :D a jestli sem někdo napíše Casiss tak končím s touhle knihou a bude ze mě nájemný vrah! 😂👌

Dneska mám dobrou náladu tak tady je ještě jedna.