Zloději snů III.

50. Zloděj knih

Sirius stála nad válečnými plány v královské válečné pracovně a zkoumala všechny možné taktické způsoby. Před sebou měla rozloženou jak klasickou mapu tak i tu speciální, kterou namalovala pro Rhyse už před velmi dlouhou dobou.  Byla na ní zakreslená všechna místa v Nočním království o kterých nikdo z venku nevěděl. Ohlédla se na dřevěnou mapu s rozestavěnými figurkami vojáků... Vypadalo to jako šachovnice.

,,Říkal jsem ti, aby si odpočívala, ne?" Rhys stál opřený o futra a hleděl na ní. Dívka mu nevěnovala pozornost a dál přemítala nad mapami, které ležely před ní. 

,,Teď mě chvíli nech být!" napomenula ho když jí dal ruce kolem pasu a políbil jí na krk. ,,Snažím se soustředit!" odstrčila ho a přešla k mapě, aby přesunula několik figurek se znamením Podzimního a Denního království.

,,Kdyby tě tu viděla Diala ukousne mi hlavu." opřel se o železný rám, který držel mapu pohromadě. ,,Víš přeci, že nesnáší když si celý den tady."

,,Celý den jsme byla se zloději a Lucianem."

,,Jak se vůbec Lucian má?" zeptal se a napil se ze sklenice, kterou si přičaroval.

,,Dobře, má rád svou práci i svojí novou přítelkyni." 

,,Lucian má přítelkyni?"

,,Partnerku." upřesnila. ,,Už pár týdnů, kdyby si za ním někdy zašel možná by si to i věděl." odsekla mu trochu ostřeji než chtěla, ale on si z toho nic nedělal a pil ze své sklenice.

,,Zajdu za ním." slíbil a podal jí přičarovanou sklenici vína.

,,Nechci." odmítla a dál přesouvala figurky. Sklenice cinkla o kovovou jak Rhysova ruka spadla. 

,,Cože?" 

,,Prostě ho nechci." odpověděla a vzhlédla k němu. ,,Omlouvám se, mrzí mě to." myslela, že na ní kouká jako z jara protože mu odsekla, ale pak jí to došlo. ,,Nepřestala jsem to pít, jen prostě nemám chuť na víno." vysvětlila a napila se z jeho sklenice. ,,Pěkně hnusný, víš to?" zasmála se když mu sklenku s jantarovou tekutinou vrazila zpět do ruky.

,,Zvykl jsem si, ale zdálo se mi to taky odporné." uznal a víno zmizelo. Sirius na něj mrkla a vzala do ruky figurku s křídly a korunou. Figurku krále! ,,Co to děláš?" sledoval jak se znamení na figurce rozzářilo.

,,Až budeš ve válce budu vědět kde se pohybuješ." postavila jí zase zpět na mapu. Figurka se přemístila přesně na vyrytý nápis Noční království. ,,Přesně." usmála se na něj a pomalu mířila ke dveřím.

,,Neměl bych to samé udělat taky?" zeptal se. Sirius se podívala přes rameno a věnovala mu svůj nejhezčí úsměv jako to dělávala vždy.

,,Ty si mě najdeš i bez toho, pokoj mi jen tak nedáš." po těch slovech zmizela. Rhys se za ní usmál a vydal se k sobě do pracovny, aby mohl pracovat. 
 Sirius zamířila zase za Lucianem k úkrytu Stinných šelem. Vzala to skrze čtvrť umělců a procházela se skrze své oblíbené uličky. Prosmýkla se kolem známého domu a mířila ke světle modrému když v tom z domu vyšla jí blýská osoba. Rychle se skryla za roh a sledovala Talira upravující si límec černého kabátce. ,,Copak tady děláš, Tale?" zamumlala si sama pro sebe a usmála se.

,,Už musím jít, ještě mám nějakou práci." pronesl tónem, který používal jen před svou rodinou.

,,S tím jsem počítala." ozval se nevinný ženský hlas. Ve dveřích se objevila dívka s dlouhými blond vlasy svázanými stužkou do vysokého copu. ,,Přijdeš večer?" zeptala se a nervózně si promnula ruce. Sirius jí sice viděla jen z profilu, ale poznala jednu z mladých trubadúrek. Jednou hrála u Fioli a Talir z ní nemohl spustit oči.

,,Ještě nevím, mám teď moc práce." natáhl si rukavice. Dívka se na něj usmála, přikývla a políbila ho na tvář. Sirius div nespadla brada. ,,Ahoj."

,,Ahoj." rozloučila se s ním trubadúrka. Talir se vydal jejím směrem. Neusmíval se, ale ona stejně viděla jak se mu spokojeně lesknou oči. Královna se opřela o zeď a čekala dokud se kolem ní Talir neprošel.

,,Co ty tady, Tale?" promluvila ke zvědovi, který se na ni otočil.

,,Jen se procházím." zalhal.

,,Aha."

,,A co tady děláš ty?"

,,Taky se jen procházím." pokrčila rameny a rukávem mu utřela červenou rtěnku z tváře. Talirovi tváře dostaly lehký narudlý nádech. On se červená!

,,Neřekneš jim to?"

,,Neboj se, taky bych se Rhysovi nechlubila kdybych si našla přítele." zasmála se a Talirovi dokonce zacukaly koutky. ,,Jak dlouho už s ní jsi?"

,,Asi měsíc."

,,Není na tebe moc mladá?" dloubla do něj loktem a pozdravila umělce, kteří na ní mávali. Byla ráda, že lidé si jí tak oblíbili i ona je měla ráda.

Zvěd se pousmál. ,,Je stejně stará jako ty, i když vypadá jakoby jí bylo 10 let." Pustil ji před sebou do zámku.

,,Co vy dva tady?" zeptal se Rhys a dokončil větu, kterou začal říkat gardistům. Všichni tři kývli a odešli plnit rozkazy. 

,,Potkali jsem se a šli jsme spolu domů." odpověděla Sirius. ,,Co tak koukáš? Poslal si ho snad, aby na mě dával pozor?" Rhys nic neřekl, ale zasmál se. ,,Půjdu malovat, mějte se." zamávala na ně a přemístila se pryč. 

,,Zlepšila se." uznal Talir. 

,,Taky bych řekl." přikývl Rhys.

* * *

Večer, když už měla dost malování a chtěla se nadýchat čerstvého vzduchu se po koupeli vydala do své oblíbené věže kde si tak často četla. Nemohla ale nikde najít svou knihu. Myslela, že jí nechala někde nahoře. Nečekala, že Rhys bude sedět v křesle naproti válendě s knihou v ruce.

,,Rhysi! Kolikrát jsem ti říkala, aby si mi nebral knihy!" okřikla ho když viděla co si čte. Král líně zvedl hlavu a složil křídla, které si protahoval.

,,Promiň, vypadala lákavě." pokrčil rameny a usmál se, aby jí dopálil ještě víc. Sirius chňapla po knize, ale Rhysova ruka vystřelila nahoru, aby jí nechytila. ,,Tak si jí vezmi." rozesmál se když se jeho partnerka znovu vrhla po knize. Přehodil si jí do spáru na levém křídle a zvedl ho dost vysoko, aby na něj nedosáhla a přerazila se přitom o jeho nohy, takže jí musel chytit. ,,Mohla si říct když ses chtěla pomazlit." rýpal do ní. Sirius se na něj udělala nepěknou grimasu, popadla svou knihu a odešla si číst nahoru na střechu. 

Si rozkošná, když se zlobíš.

A ty si otravnej, miláčku! Poslední slova co mu řekla a pak už bylo z její strany pouta bylo jen ticho. Rhysovi to z nějakého důvodu připadalo vtipné, ale i tak jí nechal chvíli zchladnout a po chvíli odpočinku se zase vrátil zpět k práci. 

No a vzhledem k tomu, že víc jich nemám vymyšlených tak si budete opět muset počkat.