Zloději snů III.

12. Uzdravování

Rhys se skutečně vrátil až před úsvitem. Co dělal celou noc nikdo,dokonce ani Talir nevěděl. Na Zimním dvoře se rozloučili a každý se přenesl někam jinam. Jediné co věděli bylo, že se vrátil až velmi brzy ráno a bez jakýchkoliv škrábanců a modřin. Nebyli na něm žádné známky boje, ale tvářil se spokojeně. Když se Sirius probudila seděl v křesle s knihou a četl si. Myslela si, že je tak zaujatý knihou, že jí nevnímá, ale hned jak se posadila vzhlédl od stránek.

,,Prý už si spala klidněji." nadhodil když se s ní přivítal.

,,Jedna z léčitelek mi dala nějaký odvar z Povijnice." promnula si oči,které již získali nějakou ztracenou barvu i lesk.

,,Ach, jistě," pronesl Rhys. ,,Měsíční květiny jsou opravdovým zázrakem Půlnočního dvora. Dokáží ukolíbat ke spánku i zahnat otravu, navíc jsou překrásné." poznamenal. Sirius si vzpomněla na květy na stromech, které vídala pokaždé ve dne zavřené. Takže to byly ty záhadné květiny nad kterými se pozastavila hned první den a říkala si proč asi nejsou rozkvetlé. ,,Stejně jako ty. Jsi pro mne pokladem stejně jako jsou ty květy pokladem pro Půlnoční dvůr." pohladil jí něžně po tváři a znovu odložil své masky, aby mohla opět vidět jeho pravé JÁ!

,,Tyhle lichotky na mě nezabírají stejně jako tenkrát!" pokárala ho a odstrčila od sebe se smíchem. ,,Takže si je nech!"

Rhys jí bleskově držel za zápěstí. ,,A komu jinému lichotit když ne tobě?" políbil jí na dlaň kde měla znamení gardy. Sirius ucítila láskyplný otřes z jeho strany pouta.

,,Jak to dopadlo na Zimním dvoře?" zeptala se místo odpovědi na jeho řečnickou otázku.

Rhys se znovu protáhl jako černý kocour. ,,Celkem dobře, Paneter není hloupí a dokáže ocenit mocného spojence jako je naše království... Přesto o tebe projevil zájem, stejně jako to jistě budou dělat ostatní vládci." odpověděl a majetnici jí políbil na tvář.

,,O mě?"

,,Si Nevěsta noci!" odpověděl nevzrušeně. ,,Je to jakoby si na sobě měla terč, vědí že jsem nebezpečný a taky začínají tušit,že kdyby mi tě sebrali zranilo by mě to nejvíc, ale netroufnou si to udělat... Co kdyby se jim to náhodu nepovedlo a Temný pán by se jim pomstil zabitím všech z jejich dvora?" mluvil o takových věcech stejně jakoby se bavili o počasí. ,,Přesto je fascinuje tvá moc a chtějí jí získat, aby mohli ovládnout tebe a tu moc s tebou." další polibek na tvář. Sirius ho chytila za ramena a silně odstrčila. Zahleděla se mu do očí a pokusila se mu dostat do hlavy.

,,A co ty? Taky se mě pokoušíš zkrotit, aby si mou moc ovládal?"

Rhys jí položil ruku na tvář. ,,Tvá moc by mi byla malou útěchou kdyby si mne za to nenáviděla. Já chci tebe! O moc ani o nic jiného mi nikdy nešlo. Přeci mě znáš!" mluvil tak vlídně,tak mile... tak nesobecky až jí to málem vehnalo slzy do očí. ,,Lituji, že jsem ti neřekl co znamená být mou nevěstou."sklonil hlavu a zatvářil se zasmušile. ,,Půjdou po tobě jen aby mě zlomili a přiměli trpět, odpusť mi to."

Sirius vzala jeho tvář do dlaní a zářivě se na něj usmála. ,,Věděla jsem co to obnáší už když jsem za tebou jela. I kdyby mě od tebe odvedli nikdy by mě nepřiměly tě nenávidět, Rhysandeme."ujistila ho. ,,Nemohla jsem tě nenávidět ani když si mi tenkrát lhal, ať jsem se snažila sebe víc... Nedokázala jsem to!"

,,Slyším ve tvém hlase zklamání?"

,,Spíš zvláštní pocit, že jsi pro mě něco víc než jen přítel a snoubenec." zamyslela se zkoumala Rhysův obličej. Hledala v něm alespoň něco co by jí řeklo, že on v ní taky vidí něco víc, ale jeho tvář byla jako vytesané ze žuly a oči chladné jako ledová kra.

,,Ty jsi pro mě vždy na prvním místě." odtušil. To už ani lež nedokážu rozeznat nebo ho něco trápí?Nedokázala rozpoznat co z těch dvou věcí je pravděpodobnější byť se snažila jak mohla. ,,Být tebou ještě bych odpočíval, brzy vyrazím na Podzimní dvůr a konečně bych tě měl rád po svém boku."

,,Z politických důvodů?"

,,Ale i mých osobních, mám rád tvou společnost." Proč by s ní jinak sdílel pokoj a trávil s ní svůj volný čas?

,,A taky mě rád provokuješ před cizími lidmi." odtušila mu sice příkře, ale s úsměvem. ,,Ta tvoje komunikace skrze telepatii mi skutečně leze na nervy!"

,,Konečně už zase mluvíš jako moje překrásná zlodějka... Jsem rád, že už se uzdravuješ." 

,,A konečně mám i pocit, že má magie začíná znovu nabírat na síle." zvedla ruku kolem které úmyslně zažehla plamen. ,,Ale i ta tvoje moc je silnější než bývala kdysi nebo se mi to jen zdá?"

Rhys kolem sebe opět nechal vybuchnout noc. Sirius si na to pokoušela zvyknout, ale pokaždé jí to fascinovalo. Bez sebemenšího náznaku soustředění dokázal se svou mocí cokoliv. ,,To je pravda! Mám pocit jako bych... já nevím... zdědil moc po tvém předkovi tím, že jsem se stal králem." pokrčil rameny. Sirius si najednou vzpomněla co jí řekl tenkrát u té sochy na hlavním náměstím, kterému se říkalo i Měsíční náměstí: ,,Všimla sis, že se máš stejný výraz jako on?" Dívku si to sice dřív neuvědomila, ale řekl to velmi zvláštně zabarveným hlasem. Bylo to jakoby si toho všiml a proto řekl: ,,Příště sebou vezmeme Dialu... Bude ráda když bude mít koho učit jíst jídla ostatních království." pousmál se nad představou jak je jeho mladší sestřenice nadšená.

,,Nesdílíš s ní snad tuto zálibu?"

,,Upřímně," líně se usmál. ,,Já nemám úplně zálibu ve sladkém jako ona. Ovoce je něco jiného než třeba její oblíbený Krvavý ledový pohár s borůvkovou šťávou."

,,Jakému jídlu preferuješ ty když ne sladkému?" přimhouřila oči.

,,Víš přeci, že zbožňuji maso!"

,,Nic jiného taky jako istryjci nejíte, co?" rýpla do něj. 

Rhys se na ni zakřenil. ,,Jednou tě tam vezmu a budeš se moci přesvědčit, samozřejmě se budeš muset obejít bez Dii."

,,Proč?"

,,Když tam byla posledně udělala něco kvůli čemu začali její slovní přestřelky s Casissem." odpověděl. Sirius pochopila.

,,A mě tam taky necháš samotnou?" zeptala se ho lstivě a ještě stále mu mnula ruku za kterou ho držela. Král jí pohladil po tváři.

,,Tam nebudeš moct nosit rukavice."

,,Proč?"

Temnostrůjce zvedl její ruku s tetováním. ,,Aby viděli komu patříš!" políbil jí na tvář. Sirius zavřela oči. Chvíli mlčela, ale pak otevřela oči, aby se ještě na něco zeptala, ale Rhys už tam nebyl! Přenesl se pryč aniž by jí něco řekl!

 ,,Tohle nesnáším!" zamumlala si pod vousy a zamračila se na tetování ve své dlani. Cítila mírné škubnutí za pouto, aby poznala že Rhys vnímá.