Zloději snů III.

24. Zase zpět doma

Týden byl pryč a přišel čas, aby se oba zase vrátili zpět na Půlnoční dvůr. Hned jak jí tam Rhys příští ráno přenesl docela překvapeně se podívala na Talira, Casisse a Dialu. Stáli na nádvoří a hluboce se jí uklonili.

,,Upřímně, řečeno," pronesl Casiss když se narovnal. ,,Teď nebudu vědět kdo z vás dvou ke mě jde když máte teď stejný pach." flirtovně na Sirius mrkl. Královna si všimla, že Rhys na něj zavrčel jako pes, kterému seberete kost. ,,Copak, Rhysi? Že by nám pouto trochu drhlo?" chtěl svého přítele trochu poškádlit, ale to už se mu Rhys vrhl po krku. Cas se praštil hlavou o dláždění.

,,Tohle bude na dýl." řekla Dia a nabídla své přítelkyni rámě. ,,Půjdeme se spolu projít. Tale, zlatíčko, postaráš se o ně?"

,,Chůvu jim dělám pořád, tak nevidím důvod proč by ne." pokrčil rameny. ,,Sirius!" zavolal na dívky než odešli. Sirius se otočila a Talir jí pevně objal. ,,Jsem rád, že tě Rhys přijal do naší rodiny." upřímně se na ni usmál. Měl překrásný úsměv! ,,Počítám s tebou dnes na to divadlo."

,,Zase si jí chceš ukrást?" zavolal Lucian od brány. ,,Dnes jsem jí chtěl ven vytáhnout já." hvízdl a políbil Sirius na tvář.

,,Dej bacha, aby to neviděl Rhys." varovala ho se smíchem Diala. Lucian své oči upřel na dvojice, která se stále rvala. 

,,Pochybuju, že ten si toho všimne... Má očividně lepší věci na práci a vůbec," podíval se na Talira, který nad tím jen kroutil hlavou. ,,Co se stalo?"

,,Řekl Sirius něco co neměl... To je hold ten partnerský ochranitelský instinkt." odtušila Dia a sledovala svého přítele a bratrance jak se rvou jako malý kluci.

,,Spíš žárlivý." pokrčil nezúčastněně rameny Talir a Lucian se začal smát.

,,Mimochodem, mám ti vzkázat od Kalliase a Darise, že přijedou za pár dní." zavolala za ní když ve společnosti Diali odcházela.

,,Díky." zavolala na něj a pak se opět vrátila k chválení šatů své nejlepší přítelkyně.

* * *

Sirius se po dopolední stráveném s Dialou a odpoledni s Lucianem v ulicích zase jako zlodějka vrátila spokojeně domů do zámku. Lucian se s ní rozloučil před bráno a vrátil se zpět do sídla Stinných šelem. Královna byla značně překvapena, že ti dva se už neperou na nádvoří a všude byl relativně klid. V sektoru gardy ještě stále probíhaly poslední dozvuky výcviku, Rhys občas dohlížel na jejich výcvik... Bylo to převážně když ho omrzelo kralování a on se potřeboval rozptýlit. Sirius zrovna malovala zasněžený most a zámek když se Rhys objevil v její pracovně.

,,Co je?" zeptala se aniž by se na něj otočila. Neodpověděl jí a proto byla nucena přestat malovat a podívat se na něj. ,,Tak co je? Proč se na mě tak koukáš?"

,,Připadáš mi jako když ti bylo 17."

,,Když jsem se poznali bylo mi 18." opravila ho a vzala bílou barvu, která byla za ním. ,,Navíc je to jen rok."

,,Zase si na mě zlá." podotkl a objal jí okolo pasu. ,,Co jsem provedl?" políbil jí na krk.

,,Dýcháš moc nahlas a rušíš mě při malování." široce se na něj usmála a poklepala mu štětcem na korunu.

,,To bylo podlé. Ber na mě ohledy, celý den namáhavě pracuji a navíc jsem se dneska kvůli tobě popral s Casissem."

,,Porval ses s ním, protože si žárlivej." upřesnila. Hrozně jí bavilo ho opravovat, protože jeho to tak hrozně štvalo. I když to znamenalo, že jí to pak vrátí! ,,A neříkej, že ne... Znám vás až moc dobře, pane králi." obdařila ho povedenou grimasou.

,,A já vás, královno... Možná by jste měla ten štětec odložit, aby jste si obraz nezničila." podotkl. Sirius ho poslechla a položila ho na stojan.

,,A proč?" nemusela se ani ptát, aby pochopila že jí zvedne do náruče. ,,Tohle se dělá? Že se nestydíte, Výsosti!" zavrtěla s úsměvem hlavou když jí nesl do pokoje.

,,S nevěstou určitě."

,,Snoubenkou." znovu ho opravila. Rhys se na ní trochu zachmuřil, ale hned se mu na tváři opět objevil úsměv.

,,Proč ti dělá takovou radost mě ve všem opravovat?" 

,,Protože děláš chyby a líbí se mi jak se přitom tváříš." pevně jej objala kolem krku, aby ho náhodou nenapadlo jí pustit. Stáli na balkóně a ona mu moc nevěřila, že neroztáhne křídla a zase se nevznese do vzduchu. ,,Ne! Opovaž se!" 

Rhys se rozesmál. ,,Dokážeš bez mé pomoci chytit několik nebezpečných zločinců, ale když přijde řeč na létání tak panikaříš."

,,Bojím se výšek, každý se něčeho bojí." přimhouřila na něj oči. Když hrdě vypnul hruď dodala: ,,Možná až na tebe... Očividně!" 

,,Ty si říkáš o problémy." okomentoval to Rhys a vrátil se zpět do pokoje. Stejně jako všude po Půlnočním dvoře i na balkóně ležel sníh. Takže nebylo divu, že se Sirius i Lucianovi dnes po těch střechách tolik klouzalo. ,,Už si měla ten kožich?" zeptal se a pustil jí na zem.

,,Ještě jsem neměla možnost si ho zkusit." 

,,Nerad bych, aby si umrzla. Co zítra?" lehl si na postel a položil si hlavu na ruce. Sirius stála nad stolem s jídlem a vybírala si, který kousek ovoce si ukradne. Vždy dávala ovoci větší přednost než sladkému a Rhys pro ní nechal shánět to nejlepší ovoce ze všech koutů království i dokonce z jiných zemí. Pro jednu svou přítelkyni v jejich oblíbené restauraci už nechal dovážet to nejlepší koření a Dia na něm vyžebrala pokaždé nějaké sladkosti. Casiss si z ní začal dělat legraci, že by jí Rhys mohl za sladkost učit nějaké povely jako psa.

,,Máš něco v plánu?" zeptala se a strčila si do úst kousek manga. Rhys se otočil na záda a otevřel pusu. ,,Ještě tě budu krmit." zakroutila hlavou, ale do úst mu strčila hrozen.

,,Vlastně jsme se chystali k Filoie, myslel jsem, že půjdeš se mnou?" zatvářil se nedůvěřivě, ale když mu dala další hrozen usmál se.

,,Stále platí, že nerada piju a tančím... Navíc pak musíme na Ranní dvůr, neměl by ses opíjet." 

,,No nemusím se opít..." namítl. Sirius mu vtiskla dlouhý polibek na ústa. Rhys jí jednou rukou zajel do vlasů, ale když v tom si Sirius vzpomněla co slíbila Talirovi. ,,Promiň, lásko, už musím jít." zvedla se a dotkla se svých rtů. ,,Zase si mi prokousl ret! No podívej se na tu krev!" Rhys se na ní spokojeně zakřenil a podepřel si hlavu. ,,A rozluč se s tím, že ti ještě někdy dám pusu!"

,,No moment!" prudce se posadil. ,,Kam jdeš?" sledoval jak si obléká kabát. ,,Špatná skříň, ten je můj!" málem vyprskl smíchy když viděl jak vypadá. Rukávy jí byli dlouhé a kabát jí sahal až ke kolenům. Sirius se vykašlala na převlékání jen luskla a kabát se zmenšil do její velikosti. ,,Tak kam jdeš?"

,,S Talirem do divadla a už teď jdu pozdě." běžela ke dveřím. 

,,Doufám, že mi vrátíš ten kabát." zavolal za ní a znovu si lehl. ,,Já jí tam měl ještě nechat." promnul si oči a povzdechl si. Asi by si měl zvyknout, že jeho rodina mu jí prostě neustále bude krást!