Zloději snů III.

44. Jizvy na zádech

Oba na sázku dočista zapomněli. Po tom incidentu kdy Sirius propadla ledem se teď hřála v Rhysově náruči a spala.Občas slyšela, že se v pokoji někdo objevil a vedl s Rhysem tlumený rozhovor, ale ani nevěděla o čem a ani kdo to byl. Hlasy se během jejího střídavého spánku měnily a ona občas měla pocit, že už se jí to jen zdá. Nikdy však necítila, že by jí Rhysandem pustil z obětí nebo jí přestalo zakrývat jeho křídlo. Kdykoliv se probudila ležel vedle ní a měl buď zavřené oči a podřimoval nebo otevřené a díval se do stropu. Probudila se až za několik hodin a nějak nevěděla jestli je den nebo noc!

,,Vidím,že už jsi vzhůru." pronesl Rhys a políbil jí na spánek. ,,Už mi to pomalu začalo dělat starosti." broukl.

,,Jak dlouho jsem spala?"

,,Od včerejšího odpoledne a dnes celý den. Zrovna skončil trénink."

,,To ses ode mě celou dobu nehnul na krok?"

,,Hnul,ale nerad. Kdykoliv jsem tě chtěl pustit vší silou ses mě chytila," zasmál se. ,,Chvíli tě tu hlídal Talir když jsem musel něco vyřídit, říkal že si kňučela jako zbitý pes."

,,Vážně?"

,,Ano,když se tě prý dotkl přestala si." znovu se tlumeně zasmál. Sirius si nevzpomínala na to co se jí zdálo, ale nic dobrého to očividně nebylo.

,,Stále jsem hrozně unavená." zívla.

,,Nejdřív se musíš najíst, zítra už to bude lepší." pohladil jí po čele a tvářích. ,,Horečku nemáš ani nejsi nemocná, rána se taky dobře hojí... Budeš v pořádku, tím jsem si jist."posadil se na posteli.

,,Kdo vůbec vyhrál sázku?"

,,Záleží na tom? Kvůli mé neschopnosti jsi málem zemřela." Stále si to vyčítal i když za to nemohl!

,,Může se to stát každému." mávla rukou. Rhys jí za tu ruku však chytil a dlouze se jí zadíval do očí.

,,Ale já o tebe nemohu přijít! Nemohu přijít o to jediné co mě drží nad vodou, pochop to, prosím." Ta slova jí zlomila srdce. Takhle zranitelného ho viděla jen párkrát a ta slova jí zasáhla velmi hluboko!

,,Já to chápu," přikývla na souhlas. Rhys se na ni upřímně usmál a podal jí misku s jídlem, ze kterého se kouřilo. Bylo to stejné jídlo jako měli k večeři první večer při příjezdu. Sirius velice chutnalo a dokonce za něj i Casisse chválila.

,,Case jsem požádal, aby ti ho dnes ráno uvařil. Měl radost že ti tolik chutná." usmál se při vzpomínce jak jeho bratrovi zasvítili oči když mu Sirius chválila kuchařský um! Zhltala ho ještě horké a pak se zase uvelebila na měkké matraci a deku si přitáhla až ke krku. ,,Spokojená?" obrátil se k ní od okna a srovnával v rukou papíry.

,,A moc." přikývla. ,,Jak to tedy bude s tou sázkou?"

,,Nikdo nevyhrál ani neprohrál, jestli tady chceš zůstat déle... Jako že já tu ještě zítra musím být určitě tak tu klidně můžeme zůstat. Vezmu tě se podívat na pláně, na lov i tě Casiss může učit dál v boji."

,,To nezní tak marně a omlouvám se, že jsem ti zkazila jednání."

,,Ale prosím tě... Děláš jako by mě to mělo nějak trápit, zítra si je ovšem lépe srovnám." mrkl na ní spiklenecky. ,,Jak na sebe štěkali byla skutečně otrava!" odfrkl si podrážděně ale najednou se zaposlouchal. Od Talira z pokoje bylo slyšet hraní pomalé melodie na housle. ,,Tohle miluju." zamumlal si pro sebe a zavřel oči.

,,Co?"

,,Vždy když nám všem scházeli síly nebo jsme byli na dně Talir začal hrát na housle a bylo nám hned líp, dodalo nám to odvahu."Smutná a pomalá melodie se střídala s rychlo a energickou. Jako by každý pohyb smyčce a každý akord přesně zapadal do melodie, jakoby válečník a špeh s duší houslisty vybíjel všechnu zlost i smutek v hudbě. Párkrát je po večer slyšela hrát! Jeho i Rhyse společně. Rhys hrál na klavír a Talir mu do toho hrál na housle! Ráda je poslouchala a milovala když jí Rhys učil hrát na klavír.