Zloději snů III.

55. Tohle už někdo přehání!

Sirius: 

,,Tohle tě bude mrzet." dívala jsem se na Asnera. Prohlížel se v zrcadle, které mělo rám ze zlatých rozkvetlých květin. Zatímco my jsme doma vše měli s hvězdami, temnotou nebo měsícem zde byly rozkvetlé květiny.

,,Uvidíme. Nevím jestli je tak chytrej, aby věděl kde tě mám hledat." odpověděl ledabyle a prohrábl si vlasy. Jizvy, které měl přes celý obličej už se mu zahojily, ale očividně mu magie Divostrůjců pomáhala aby nevypadal tak šeredně. 

,,No blbej jak ty teda není." zamumlala jsem si pro sebe a poposedla v křesle. Po tom souboji u nás doma jsem měla náladu momentálně na to ho vidět trpět a ne se prohlížet v zrcadle. Musím uznat, že bych raději byla ve vězení než tady s ním. ,,Už ses dokochal, princezno?" zamrkala jsem na něj.

,,Si dost drzá! Nanaučil tě Rhysandem držet hubu?" Jasně, že jsem drzá, co si čekal? Že se před tebou budu klepat strach jen proto že si pro mě poslal vrahy, které jsem zřídla svou nově objevenou schopností? ,,Podle toho co jsem slyšel si tě rozmazluje. Sedáš mu na klíně při slyšení a neustále se kolem něj točíš." Žárlí! On fakt žárlí!

,,Jo, protože jsem manželé." odpověděla jsem prostě. Jeho pohled sklouzl k mým rukám, které ovšem byly svázány za zády. ,,To sis toho ještě nevšim? Ani ti to neřekl tvůj nový pán?"

,,Fakt mě provokuješ!"

,,Mám na to stejný názor." ušklíbla jsem se a vyhnula se facce. Mít teď drápy taky mu na obličeji nechám křížem úplně stejné jizvy jako můj milovaný partner. ,,Ale s tím, že si idiot nic nenaděláš." znovu jsem se vyhnula facce. Tréninky mi skutečně zlepšily reflex, nakonec se to vyplatilo, protože on vypadal že netrénoval. ,,Zase vedle." posmívala jsem se mu. Dveře do pokoje se rozrazily.

,,Pane! Máme problém..." řekl zadýchaný voják v zeleném. Vrazil mi když jsem to nečekala. Tvář mě pálila neskutečným způsobem, ale já bych mu vrazila větší... Nebýt těch pout z Temné oceli, která potlačovala magii. 

,,Nikdo ti nedovolil jít dovnitř!" zařval na něj Asner a srazil ho poryvem větru. Voják narazil zády do zdi naproti a ozvalo se křupnutí. Nechtěla jsem vědět co to bylo! ,,Nuže, vypadá to, že tvůj manžel nakonec není tak blbej... Tak uvidíme jak bude chtít bojovat když bude mít jeho oblíbená hračka pod krkem nůž." surově mě zvedl a táhl mě na chodbu. Vojákovo bezvládné tělo se opíralo o zeď, nepohnul se ani když do něj Asner kopl. ,,Zbavte se ho!" přikázal dvěma dalším vojákům. ,,Řekněte Haybersovi, že neuposlechl rozkazy." Takže tohle všechno jsou Haybersovi vojáci. No ovšem! Jsou cítit po slané vodě, ne po jarní louce ani květinách jako Fehay a členové jeho dvora. Vážně si myslí, že tím vyvolají konflikt mezi Rhysem a Fehayem? Rhys to v afektu vzteku nepozná?

 Vyšli jsem ven před hlavní dveře. Nádvoří bylo celkem dlouhé a po obvodu čekalo dost vojáků. ,,Buď poslušná holka a mlč až si budou povídat muži." řekl mi Asner a upřeně sledoval bránu. Čekal kdy Rhys přijde.

,,Se kterým mužem se přesně bude Rhys bavit, abych věděla komu nemám skákat do řeči?" 

,,Ty malá svině!" napřáhl ruku, aby mě znova uhodil. Ve chvíli, ale dopadl černý stín přímo před bránu předstíraje, že se přemístil. Přesto jsem i na tu dálku viděla v temném dýku jak skládal křídla. Postavil se a já o krok ustoupila. Plála z něj temnota, kterou jsem ještě nikdy neviděla a děsila mě. Kráčel od brány klidným krokem a v patách se mu jako zdivočelí pes táhl temnota, noc a smrt. Na hlavě mu zářila koruna přesně jako v mé vizi. Děsil mě jak on tak i jeho moc. Vojáci se ho marně pokoušeli dostat. Hned jak se k němu přiblížili chytali se nejčastěji za krk nebo za hlavu a umírali na místě. Musel jim drtit mysl nebo používat svou moc, aby je okamžitě usmrtil. Cítila jsem jak Asner vedle mě ztuhl... Podcenil jeho moc i zlost! Zastavil se několik kroků od dvou schodů vedoucích k nám a ke dveřím do domu. Nebyl ozbrojený, ale on sám byl dostatečnou zbraní, aby zde srovnal vše se zemí. Ani jednou se nepodíval na mě, hleděl pouze na Asnera, který mi pod krkem držel nůž. ,,Bratránku."

,,Co tady děláš s mojí ženou?" zeptal se ledabyle. 

,,Říkal jsem si, že bych si s tebou rád promluvil když budeš poslouchat." 

,,Pusť jí."

,,Hned jak jí pustím pokusíš se mě zabít."

,,Ne, já tě zabiju." zavrtěl hlavou a udělal krok odpředu. Asner couvl i se mnou a po mém krku ztékal stružka krve. Rhys jí pozoroval a pak se mi podíval do očí. Zahořelo v nich, ale už se nepohnul. ,,Jestli si mi přišel říct, abych se vzdal tak se ani nenamáhej... Nedám mu své království ani žádné jiné." 

,,Ani výměnou za její život?" Rhys se zarazil. ,,Chceš jí přeci živou? Nebo ti na ní nezáleží?" Sykla jsem bolestí když mi nůž přitlačil na krk víc. 

,,Zadrž!" vykřikl Rhys. Právě mu nahrál do karet. Dal najevo až příliš svou náklonnost ke mně. Díval se mi do očí. Pochopila jsem co po mně chce. 

,,Věděl jsem, že sis svou hračku až příliš zamiloval. Haybers říkal, že svou zbraň si chráníš dost dobře." ušklíbl se na něj. ,,Haybers ti nabízí obchod! Vzdáš se své koruny a království a on tě na oplátku nechá žít."

,,A má rodina?"

,,Řekl tebe... Pokud přežije ona, ti tvoji dva pochybní bastardi které nazíváš bratry, ta děvka tvá sestřenice nebo tvůj bratr..."

,,Můj bratr nežije!" odpověděl. Má pravdu. Všechny zločince kromě Hyeny a Krokodýla popravil. ,,Nechal jsem ho zabít za to co udělal!" Tenkrát mu to bylo líto. Svého bratra nenáviděl ale když viděl jak se s ním Hyena loučí... Vrátil se a dlouho nad tím přemýšlel. Možná ho nechal popravit, ale den před tím se mu omluvil a teď mu každý týden na hrob, který nechal udělat na tom útesu kde se zase po dlouhé době setkali nosil kytku. Asner znejistěl a to byla moje chvíle. Vši silou jsem ho praštila loktem do břicha. Odstrčil mě od sebe a já spadla ze schodů. Byla to tvrdá rána! Ležela jsem na zemi před Rhysem a slyšela jsem jak Asner nadává. Dokonce i hlas někoho známého, ale bylo to až příliš vzdálené a mě zvonilo v uších. Bolest ustupovala a já se po pár okamžicích dokázala sama zvednou ze země. Se svázanýma rukama za zády to byla skutečná výzva. Tohle byly ty nejhorší hodiny mého života!

Tak protože jedna osoba je velice nedočkavé stvoření tak tady máte za odměnu ještě jednu...