Zloději snů III.

35. Mnoho práce

,,Tady si! Hledám tě všude kde se dá!" pronesl král když svou milovanou královnu opět našel v galerii jak si prohlíží jeho obraz. ,,Čekal jsem, že za mnou přijdeš." pohladil jí po ramenou. Sirius si o něj opřela hlavu, ale nespouštěla oči z obrazu, respektive z jeho jizev.

,,Měl si moc práce, nechtěla jsem tě rušit!" Byla to pravda! Velmi často pracoval ve své pracovně dlouho do noci a i přes den. Měl příliš mnoho papírování a už neměl čas se jí vůbec věnovat! Když v noci přišel a ona byla vzhůru milovali se, ale ráno když se probudila až dávno byl pryč! Teď když je za pár dní čekal Sněm králů měl práce více než dost! Dokonce i ona se psychicky připravovala na to jak se bude muset chovat a jak se bude chovat on!

,,Kdyby si přišla nechal bych to na zítra!"

,,Každý den toho máš víc a víc! Nevadí mi že pracuješ, je to tvá povinnost..."

,,Nechci, aby ses cítila odstrčená. Záleží mi na tobě víc než na kralování!" pohladil jí hřbetem ruky po tváři. Věděla že to je pravda. ,,Co tě tak zaujalo na tom obraze?" zeptal se po chvíli mlčení kdy se Sirius neměl k tomu, aby mu odpověděla na jeho předchozí argument. Rhys si zatím hrál s její rukou.

,,Stále přemýšlím nad tvými jizvami."

,,Mám jich mnoho." podotkl a vedl jí k válendě u jednoho ze sloupů.

,,Od Liliany." upřesnila a posadila se mu na klín. Rhys se možná tvářil naprosto nenuceně, ale přesto se mu svaly napjali když mu jemně přejela dlaní po kazajce v místě kde měl jizvy od nehtů. ,,Nikdy ses mi nesvěřil se svými nočními můrami... Možná ti dokážu pomoc, ale musíš mi to říct." nenaléhala na něj, ale jako už mnohokrát mu dala nabídku.

Temnostrůjce si povzdechl a objal jí křídly. ,,Když sem přijel na Půlnoční dvůr byl jsem Istryjec jak se patří. Jediné co mě zajímalo hned po boji byly ženy a pití. Poprvé jsme se s Talem a Casem opily v Zardiu a pak se mi někam ztratili. Po cestě zpět do zámku si mne odchytila Liliana!" zakroutil hlavou jakoby mu ty vzpomínky způsobovali bolest. ,,Nevím čím mě očarovala, ale několik měsíců jsem byl její oblíbený mazlíček ani nevím proč si mě vybrala, ale stalo se. Divostrůjcům se rány hojí velmi rychle, ale ty šrámy mi zůstali! Nevím jak to dokázala, možná měla nehty natřené nějakým lektvarem, ale vypadalo to jako její značka. Když jsem v zámku zjistil, že mi poškodila tetování znovu jsem si ho pomocí kouzla vytvořil, ale ten den jsem začínal cítit že je něco špatně. Když jsem získal svůj nárameník a pozici kapitána přestal jsem se s ní stýkat úplně. Hned na poprvé jsem poznal, že se ze mě snaží jen mámit informace o králi, gardě, strážích, zámku jednoduše o všem, byl jsem možná trochu zbrklý a hrdý ale ne hloupý. Lhal jsem jí o všem a ona mi na oplátku dala dost cenných informací.  Věř mi jsem skutečně velice rád, že je tam mrcha ve vězení." 

,,Tohle tě trápí?"

,,Trápí mě toho mnohem víc, ale už ti nikdy neublížím... Slibuju." 

,,Já ti věřím. Nemusíš mne o tom přesvědčovat," znovu se ohlédla na svůj obraz vedle kterého se o kus dál objevila Talirova podobizna. ,,Přestaň! Nechci, aby ses mi hrabal ve věcech." napomenul jej mírně a s lehkým náznakem humoru v hlase. Neměla mu za zlé, že se mu její obrazy líbí, ale měl by se příště zeptat než vleze do cizí pracovny. Ani ona bez dovolení nechodila do jeho pracovny.

,,Odpusť, jsem hrozně zvědavý..." zběžný polibek na ústa a pak se obrátil k otevřeným dveřím. Slyšel jak těžké bojové boty klapou o parkety a vzápětí se zjevil ve dveřích Talir. Poslušně zůstal stát na prahu a čekal. Rhys jeho přítomnost pochopil jako výzvu a proto naposledy políbil Sirius a pustil jí. ,,Mám ještě nějakou práci, uvidíme se později." přívětivě se na ni usmál a odešel s Talirem. Sirius slyšela, že o něčem diskutují, ale vůbec nerozuměla o čem mluví jejich hlasy se vzdalovali až příliš rychle než aby mohla alespoň odhadnout o co jde. Smířila se s tím, že má Rhys teď práci a tak raději zašla do sídla Stinných šelem kde se sešla s Darisem a společně vyrazili na procházku po městě. Vrátila se zase pozdě večer, ale Rhys jako obvykle neměl čas. Údajně nebyl ani na večeři a Sirius ho chtěla nechat pracovat. Potom co se trochu zahřála ve vaně už to nevydržela a vydala se do čtvrtého patra zámku kde měl Rhys pracovnu. Zaklepala na dveře a pak je otevřela. Pracovna byla sladěná do tmavých barev noci a byla obrovská. Závěsy byly v tmavě rudých barvách království, vedle krbu vysely erby gardy a království. Před dvěma velkými okny ze kterých bylo vidět na most stál velký stůl s mnoha knihami, papíry a jinými věcmi jako byl nůž na otevírání dopisů, sklenice s tmavě hnědou tekutinou a několik per. Rhys seděl za stolem a byl tak zabraný do psaní nebo podepisování, že si pravděpodobně ani nevšiml, že vešla. Sirius si pracovnu prohlédla. V knihovně u stěny byly uložené často používané knihy, nechyběla ani pohovka s křesly u kterých stál stolek s několika karafami a sklenicemi, v krbu plál oheň, v rohu u dveří stál ještě jeden stůl nad kterým vysel obraz zámku se zasněženým mostem, který nedávno malovala, na stolku pod ním stály vázy s černými růžemi a nechyběly ani mapy, další hromady lejster a papírů a další knihovna. Přesto to bylo útulné! ,,Děje se něco?" otázal se aniž by k ní vzhlédl. Sirius sledovala jak pero tančí po papíře a pod královýma rukama se tvořily věty složené s krasopisných písmen.

,,Nic, jen jsem tě chtěla vidět." opáčila. Sledovala jak se Rhys ladně zvedl a dopis předal Bramovi, který seděl na okenní římse. Nepotřeboval nic říkat pouze zaskřehotal a zmizel. Dravci byli extrémně rychlí a pro Brama to platilo dvojnásob!

,,Promiň,"usadil se zpět do křesla za stolem. ,,Ještě jsem neměl čas se odtud dostat." protřel si oči.

,,Moc pracuješ." posadila se na opačnou stranu stolu. Málem přitom shodila hromadu papírů a otevřenou knihu ve které byl založený již otevřený dopis. ,,Měl by sis odpočinout." 

,,Až bude po Sněmu králů už toho snad tolik mít nebudu i když bych se zítra rád vypařil."

,,Je přeci oslava Zimního slunovratu..."

,,No právě." podíval se stranou. Sirius přimhouřila oči a sledovala ho.

,,Co se děje?" zeptala se. 

Rhys k ní opět obrátil hlavu a prohrábl si černé vlasy. ,,Ale to nic... Pouze bych ti rád něco ukázal, zítra během oslavy." 

,,Tak dobře, ale teď už půjdeš spát." natáhla se k němu přes stůl a vzala ho za ruku.

,,Ještě musím napsat pár dopisů, promiň." zavrtěl hlavou. ,,Ty běž spát a já pak přijdu." slíbil jí s úsměvem. Sirius se moc nechtělo odejít bez něj, ale když opět začal cosi psát se skloněnou hlavou odešla.

 Ležela v posteli a už několik hodin koukala do tmy! Byla až tak zabraná do svých myšlenek, že neslyšela jeho příchod a všimla si ho až tehdy když přes ní položil křídlo. Cítila jak si o ní opřel hlavu.

,,Nemám náladu!" trhla sebou. Nechtěla na něj být zlá, ale byla smutná, že na ní už nemá tolik času a skutečně neměla náladu si s ním dnes hrát! ,,Rhysi, přestaň!" obořila se na něj a prudce se k němu otočila. Rhys roztáhl křídlo co to šlo a zakryl s ním svou i její hlavu.

,,Je všechno v pořádku, Jitřenko?"

,,Ano, omlouvám se." cítila se za to zle. ,,Jen mě mrzí, že už spolu netrávíme tolik času."

,,Napravím to, po tom proklatém sněmu se ti zase začnu věnovat jako dřív." slíbil jí a ztvrdil slib dlouhým opatrným polibkem. Sirius mu věnovala vřelý úsměv a přitiskla se k němu v pokusu uloupit si alespoň trochu jeho tepla. Nemusel ani nic říkat, aby mu uvěřila, ale on se jako obvykle rozhodl svému slibu dostát!