Zloději snů III.

30. Temný jako noc

Vrátili se domů. Rhys se omluvil Diasovi, že Sirius není dobře a Diala nijak neprotestovala, že by se měla vrátit domů. Na chodbě se sní rozloučili a odešli společně do pokoje. Rhys pro tentokrát nechal papírování na jindy a zamkl za sebou dveře, aby je zase nemohl někdo otravovat jak to měl poslední dobou v oblibě Casiss. Sirius se rozhlédla jakoby se chtěla vyhnout Rhysovu pohledu. Tomuto samozřejmě neuniklo.

,,Copak? Je něco špatně nebo..."

,,Proč si mi to řekl? Mohl si to držet v tajnosti!" otočila se k němu. Rhys moc dobře věděl o čem mluví a úsměv mu z tváře zmizel.

,,Nechtěl jsem ti lhát... Už ne!" prohrábl si černé vlasy, které mu padaly do očí. ,,U tebe mi to nikdy nedělalo radost a bolelo mě kdykoliv jsem ti musel zalhat. Proto jsem se rozhodl ti to říct i za cenu toho že mě budeš nenávidět, ale dál lhát už jsem ti prostě nemohl." přiznal se poraženě. Sirius teď připadal až podivně zranitelný. Sirius znala všelijaké vyprávění o Divostrůjcích a taky věděla, že nikdo z nich nemá lidské srdce... Přesto Rhys teď vypadal jako člověk! Až do chvíli než zase zvedl hlavu.

,,Víš ,že tě nedokážu nenávidět! Chvíli jsem na tebe byla naštvaná a zlomená tím co si mi řekl, ale když ses objevil ve dveřích uvědomila jsem si, že si byl celé ty tři týdny to po čem sem nejvíc toužila."

Král se mimoděk usmál. ,,Já se o tebe neskutečně bál! Nemohl jsem pracovat, jíst ani spát... Celé hodiny jsem se tě pokoušel najít a marně! Dokonce ani Cas s Talem tě nemohli nikde najít." Sirius se usmála a objala ho.

,,Nakonec přeci..." stoupla si na špičky, aby ho mohla políbit na tvář. Rhys se nepřestal usmívat a v očích mu zase běhaly malé ohníčky. Zahleděl se z okna kde pomalu začínalo svítat.

,,Znáš příběh o Boji dne a noci?" zeptal se zničehonic.

,,Samozřejmě." přikývla. ,,Den a noc jsou dva bratři, kteří spolu soupeřili od narození! Když dospěli dlouho mezi sebou vedli hádku kdo bude vládnout, nakonec hádka přerostla v nekonečnou válku! Stále mezi sebou soupeří a snaží se jeden druhého zničit, aby mohli vládnout sami... Zřejmě tuto válku povedou navždy, dokud se navzájem nezničí nebo jeden z nich neustoupí. " dopověděla zkrácenou verzi příběhu a také se zahleděla z okna na střechy pocukrované sněhem a pomalu vycházející slunce, které tentokrát začalo nabírat moc, aby porazila tmu a měsíc.

,,Teď mi to slunce připomínáš ty. Málem bych si tě spletl s nevěstou dne." poznamenal a pohledem znovu přelétl její šaty. Sirius se také podívala na žlutou sukni, která jí spadala až na zem. Úbor nočního království laděný do různých odstínů tmavě modré, šedé, stříbrné a černé jí seděl mnohem více, takže pouze luskla a žluté šaty byly ty tam. Místo toho na sobě měla tmavě modrý oděv odhalující paže a břicho a volné kalhoty, které byly u kotníků průsvitné. Na hlavě měla opět svou oblíbenou stříbrnou čelenku s kouskem noční oblohy zasazeným do drahokamu. Rhys si jí líně prohlížel od hlavy až k patě a na tváři mu hrál ten jeho obvyklý potměšilý úšklebek. Znovu vypadal jako nějaký dravec, však tentokrát měl jiné záměry než něco zabít! ,,Jsem okouzlen mnohem více než před tím, ale má to jeden malinký háček!" okomentoval její oděv.

,,A to jaký?" začala před ním pomalu couvat, ale také jí na tváři hrál pobavený úsměv.

,,Dlouho ho na sobě mít nebudeš."

,,To je chování," odfrkla si pobaveně když jí shodil na postel a sklonil se nad ní. ,,A já si vzala tyhle šaty kvůli tobě! Opovaž se je zničit." varovala ho když jí drápy přejely po holých pažích, přes ňadra až na břicho kde se zastavili a opisovaly pravidelné kruhy.

,,Koupím ti jiné... Stejně většinu z těch šatů co jsem ti koupil nenosíš." podepřel si hlavu. ,,Dokonce ani šperky!Bereš si je jen tehdy když si musíš hrát na královnu."

,,Tam přeci chceš, aby mě všichni měli za tu nemilosrdnou krásku,ne?"

,,Až zítra ráno oznámím to co mám v plánu a dosadím sem jiné šlechtice, kteří jsou mi příjemnější společností tak zde již nebudeš muset hrát role, které se ti protiví." políbil jí na ucho. ,,Možná jen když tě občas vezmu na Dvůr soužení." zamumlal polohlasně a další polibek jí věnoval na čelist. Polibky směřoval k jejím ústům a nepřestával jí drápy hladit po odhaleném břiše. ,,Je mi líto jak se k tobě chovám na dvorech, ale.."

,,Chápu proč se tak chováš a jsem ráda, že tak se nechováš i normálně."

,,Kdyby ano,  tak spolu stále ještě bojujeme v Neazaru nebo už je jeden z nás po smrti nebo ve vězení ." ušklíbl se a dlouze jí políbil na rty. Sirius se zvedla na loktech ale on jí něžně zatlačil na hrudník, aby zůstala ležet. ,,Dávej pozor, kousla si mě do rtu." olízl si zkrvavené rty. Sirius mu to pěkně vrátila. Rhysandem měl v oblibě jí prokousávat ret stejně často jako Casiss rušit, a ona mu to poprvé vrátila! 

,,Jen jsem ti dala ochutnat tvou vlastní medicínu." věnovala mu stejně potměšilý úsměv kterým jí vždy počastoval on a stáhla ho zpět k sobě než vůbec stačil něco namítat. Cítila v puse kovovou pachuť jeho krve, ale rána se mu zacelila mnohem rychleji než se to stávalo jí. Ledové ostré spáry jí přestali hladit po břiše a obmotali se jí kolem krku. ,,Dávej pozor!" sykla na něj. Rhys jí zvedl hlavu a spárem jí opatrně přejel po čelisti.

,,Když se nebudeš hýbat neublížím ti." 

,,To by si byl nejraději." neodvážila se hýbat s hlavou když jí stále drápy bubnovali na holou kůži nebezpečně blízko krkavice. Věděla, že by jí vědomě neublížil ale nechtěla riskovat ostrost jeho spárů. Mohlo by to být jednou a naposledy!

,,Nedráždi mě!" varoval jí něžně a pustil její krk, aby se mohl věnovat jejímu oděvu. Sirius byla zvyklá ho provokovat! Několik měsíců kolem sebe kroužili, různě se popichovali a dráždili. Ona se za tu dobu naučila některé z jeho proslovů na odbití Casisse nebo dokonce i jeho, takže do jejich rodiny kde se všichni milovali jako sourozenci a stejně tak se škádlili zapadla naprosto dokonale! Dokonce i se svojí bojovnou zlodějskou a rebelskou náturou. Byli to zvláštní banda! Snílka a Divostrůjkyně narozená na Dvoře soužení ze které se stala vyslankyně Nočního království, obyčejný istryjecký válečník; který se stal generálem, nesmělí temnotepec jež se stal velitelem zvědů, kapitán královské gardy který se stal králem a obyčejný zlodějka; které oni vstoupili do života a udělali z ní královnu.

Jelikož jsem nemocná a nemůžu se skoro ani hnout tak tady máte ještě jednu kapitolu, aby jste měli den lepší než já :DA vypadá to, že si zase ne chvíli dám pauzu, ale ještě uvidíme :D