Zloději snů III.

49. Černá růže ve sněhu

Pár týdnů na lůžku jí nakonec pomohlo k naprostému uzdravení, ale nejvíce jí v tom pomohla její rodina. Dia jí rozesmívala historkami z venku, Talir jí nosil informace, Rhys magií a Casiss jí nosil jídlo. Všichni byli nečekaně ochotní jí pomoc, dokonce i Lucian, který se vrátil z Neazaru a Daris s Kalliasem jí přišli navštívit. Když pak zase mohla vstát zjistila, že docela dost věcí se na Půlnočním dvoře změnilo. Stráže hlídali ve dne v noci kolem celého města a kolem zámku byly po zuby ozbrojení. Rhys měl často válečné porady i jednání s králi, takže jí nechával samotnou. Byl skoro konec zimy a ona měla narozeniny. Ten den se s nikým moc nechtěla bavit, vyhýbala se jim a většinu času trávila sama ve věži nebo v pokoji. Rhys se vrátil z porady s Letním dvorem a zamířil za ní hned jak pověřil Tala i Case úkoly.

,,Ahoj." pokusil se jí políbit na tvář, ale ona odvrátila hlavu. Slyšel večer v jejích myšlenkách co je dnes za den a nevyptával se. Místo toho řekl:,,Něco pro tebe mám." v rukou se mu objevila černá placatá krabička převázaná stužkou a lístečkem.

,,Co to je?" Neodpověděl jí, proto si ho od něj vzala a přečetla si lísteček přivázaný na bílé stuze. ,,Pro Sirius k narozeninám od Rhyse." přečetla nahlas a podívala se na něj s otázkou, kterou nestihla vyslovit.

,,Slyšel jsem tvé myšlenky v noci." pokrčil s úsměvem rameny. ,,Otevři to." vybídl jí a s rukama v kapsách sledoval jak otvírá jeho dárek. Stužka spadla na zem a s ní i víko krabičky když uviděla náhrdelník uvnitř. Byl to náhrdelník její matky. Obrovský modrý drahokam různých odstínů noci ve stříbrném kole a řetízku.

,,Jak si..."

,,Hledal jsem ho několik měsíců, nakonec jsem ho našel... Tvá matka ho nechala schovat když si zmizela. Teď je tvůj." nasadil jí ho když nebyla schopna slov. ,,Jsi královnou Nočního království a má partnerka." políbil jí na krk. ,,Řekni mi jakékoliv své přání,splním ti cokoliv."

,,Nemám žádné přání."

,,Bude to platit vždy."políbil jí na hřbet ruky aniž by z ní spustil oči. ,,Kdykoliv mne o něco můžeš požádat." sklonil před ní hlavu a otočil prstenem na její ruce. Chtěl si jí vzít, teď! Cítila to na něm,ale jestli je válka na spadnutí jak tvrdí nemohou to riskovat. Ani jeden by s tím nemohl žít kdyby jeden z nich zemřel nebo navždy zmizel.

,,Jak pokračují přípravy?"zeptala se, aby odvedla pozornost od svých narozenin.

,,Celkem dobře jen se mi přestává líbit jaké je ticho před bouří. Dohodli jsem se, že první útok necháme na něm a všichni vládci vyčkávají připraveni k boji každý den." zahleděl se na Talira, který se snesl na nádvoří a hned jak se jeho boty dotkly dlažby rozeběhl se dovnitř i se svými špehy.

,,Proto je tu tolik vojáků?"

,,Přesně tak. Přes naše území nemůže bez mého vědomí projít, přes hory by to byla sebevražda a jestli projde z jihu budeme ve výhodě."

,,Stejně si neodepřeš potěšení velet."

,,To máš pravdu." přikývla otočil se na svého bratra, který k němu přicházel. Jeho zvědi za ním se uklonili oběma vládcům. ,,Nějaké novinky, Tale?"

,,Jestli bude Haybers dálposílat zvědy žádní mu brzy nezbudou." Sirius se při těchslovech podívala na jeho nože. Jílec byl zašpiněn čerstvoukrví. ,,Obešel jsem všechny hlídky, žádné vojsko se neblížía vše je klidné. Cas dohlíží na evakuaci lidí z vesnic dovětších opevněných měst a posiluje tam vojáky, přesně jak sinařídil."

,,Výborně, nechci tě zatěžovat bratře..."

,,Jsem tu, abych ti sloužil."uklonil se mu Talir. Pokládá na sebe tak vysoké nároky hraničící se sadismem. Řekla Sirius Diala když je onehdy pozorovali v aréně při boji.