Zloději snů III.

45. Potíže začínají

,,Amere! K noze, hochu!" zavolala na vlka, který vyrostl mnohem více. Byl už v plné síle a byl skutečně obrovský. ,,Kde máš pána,hledej." ukázala na Rhyse, který se zrovna dohadoval s jedním velitelem tábora. Schůze už skončila, ale tenhle s ním chtěl ještě v soukromí mluvit. Sledovala jak se vlk rozeběhl k Rhysovi a zakousl se mu do rukávu.

,,Počkej,kamaráde." pohladil ho po hlavě král, ale Amer mu nedal pokoj a tahal ho směrem k Sirius. ,,Zastavím se tam a zkontroluju to."slíbil. ,,No jo už jdu, už jdu. Nějaký problém?"

,,Neřekla jsem mu, aby tě přivedl." bránila se.

,,Není hloupej." podrbal ho za ušima. ,,Už mám po jednání, co podnikneme dál?"

,,Máš nějaké návrhy, které by neskončili v posteli?"

,,Právě si mě dostala." uznal a nepřestával přitom hladit Amera po čenichu. ,,Ne, nic mě nenapadá, máš už po tréninku?"

,,Tři hodiny na cvičišti." přikývla. ,,Nechceš si zašplhat?"

,,Stačilo mi to, co trénink magie?"

,,To nezní tak marně... Jestli se mě přitom nepokusíš znásilnit jako posledně."

,,Já tě nechtěl znásilnit, nebránila ses." hájil se s ďábelským úsměvem. Protočila očima a pak se na Dialu, která mluvila s jedním Istryjcem přibližně jejího věku. Rhys se podíval stejným směrem a čekala jsem opět nějakou reakci, ale on nic neudělal. Znal Diu a věřil jí. Možná proto jí dovolil, aby sem s nimi šla. ,,Půjdeme?" zeptal se.

,,Můžeme."přikývla a pevně se ho chytila kolem krku. Stačilo pár vteřin a oba se přenesli do lesa nedaleko. Bylo to dost blízko tábora, aby je pro jistotu mohl rychle přenést zpátky. Celý den strávili tréninkem boje a magie ve které Sirius skoro dokázala porazit Rhyse. On si ale vždy najde něco jak jí porazit. ,,Řekla jsem ti, že to není fér!" kárala ho Sirius když se vrátili do tábora. 

Rhys se začal smát. ,,Bylo, ale..." zarazil se a oči se upřeli na osobu ve světle modrém oděvu a hnědými vlasy. Stoupl si před dívku a zamračeně si prohlížel Asnera stojícího u královského stanu. ,,Nedovol, aby se tě dotkl... Jestli to udělá bude v mžiku pryč i s tebou." Bojový oděv se mu okamžitě změnil na klasický černý oděv a stříbrnou korunu. Nasadil svou oblíbenou masku a vydal se k němu. 

,,Rhysandeme." pronesl nevrle Asner.

,,Zběhu, Haybers je mnohem lepší společnost než Fehay?" zakřenil se na něj. Asner zavrčel nadávku a podíval se na Casisse s mečem v ruce. Neměl úplně v plánu pustit se do boje s králem uprostřed tábora kde ho nikdo neměl rád. ,,Co tady chceš? Nemáš na mém území co dělat."

,,Trůn si získal neprávem," podíval se na Sirius za ním. ,,Získal si ho protože sis jí vzal a zneužil její neschopnosti vládnout." Všichni si mysleli, že už jsou manželé, ale nikdo kromě Diase nevěděl, že jsou partneři.

Rhys zívl. ,,Opakujete se a začíná to být nudné. Řekni mi proč si tady nebo vypadni dřív než ke svému pánovi přijdeš s novým zraněním ze kterého se i jemu obrátí žaludek!" 

,,Můj král mě poslal, abych ti vyřídil jeho omluvu a aby si přijal jeho pozvání do Vodního zámku."

,,Tak to v žádném případě!" odpověděl okamžitě. Asner se urazil! ,,Jestli tam půjdu sám pokusí se mě zabít a jestli s královnou pokusí se mi jí sebrat... Řekni mu, že jsem nezapomněl co předvedl při Sněmu králů a že jestli mi chce vyhlásit válku jen kvůli své žárlivosti rozdrtím ho jako otravný hmyz!" Oči mu zle blýskli. Sirius viděla jak Asner tiskne čelist a pokouší se přemoct nutkání se na Rhyse vrhnout. ,,Být tebou vypadnu!" Král se otočil a Asner už to nevydržel. Vrhl se na něj, ale to neměl dělat. Ve chvíli už totiž ležel na zemi a z rukou, které si tiskl na tvář mu tekla krev.  Z králových spárů černých jako noc odkapávaly kapky krve. Sirius se otřásla... Historie se opakuje! Uvědomila si královna. ,,Máš dost?! Buď rád, že si nepřišel o oko jako můj bratr... Teď se vrať k Haybersovi a vyřiď mu můj vzkaz!"

,,Za tohle zaplatíš, Rhysandeme. Ty i tvoje proklaté království." pohled vrhl na královnu a pak zmizel. Jediné co po něm zbylo byla krev v bahně. Rhys zůstal stát a hleděl do místa kde ještě před malým okamžikem ležel jeho bratranec.

,,Rhysi..." dotkla se jeho ruky. Temnostrůjce se otočil tak prudce že couvla. Beze slov odešel! Válečníci mu ustupovali z cesty, protože viděli co udělal svému bratranci. Od spárů mu stále odkapávala krev a masku kterou měl Sirius ještě nikdy neviděla. Rozhodla se ho najít! Neměla problém hledat moc temnoty a noci. Stačilo pár minut a našla ho. Seděl na posteli v pokoji a prohlížel si zkrvavené spáry. ,,Rhysi, si v pořádku?"

,,Nechtěl jsem něco takového udělat znovu i když si to zasloužil!" pronesl bezbarvě. ,,Promiň, že si u toho byla."

,,To co ti řekl... Pochopila jsme proč tě to tak rozčílilo. Vím, že mě i ostatní budeš chránit."

,,Nevím jestli to zvládnu...." odmlčel se. ,,Mám strach." přiznal se a podíval se na ní. Sirius ho objala.

,,My ti vždycky pomůžeme, jsme přeci rodina." zašeptala. Rhys se nepatrně usmál a zatáhl drápy. Přestože ho Sirius uklidňovala svou přítomností nebyl si tak úplně jistý že o ní brzy nepřijde.