Zloději snů III.

7.Divadlo

,,Stále nechápu proč tam nemůžu jít taky." pronesl Rhys a sledoval Sirius, která si v zrcadle prohlížela svůj nový těžký kabát. Oba dělali jakoby se ten incident před pár hodinami vůbec nestal.

,,Protože tě tam nikdo nepozval.. Co máš proti tomu, že budu dnešní noc trávit s Talem? Je to přeci tvůj bratr." připomněla mu a věnovala mu v zrcadlem rychlí pohled. Když sem přišel dvě její služebné- Brigi a Roni jí zrovna předávali kabát, který jí koupil. Hned jak král vešel hluboce se mu uklonili a odešli. Sirius ty dvě měla docela ráda i když byli takové velmi zvláštní... Zřejmě je cvičil Talir, protože se chovali stejně tajemně i když se smáli mnohem častěji než on.

Rhys se nad tím pozastavil. Možná, že  má pravdu... Skutečně trochu žárlím! Přiznal si trochu neochotně. ,,Vlastně nic, jen jsem s tebou chtěl konečně trávit jeden celý den." povzdechl si. Sirius mu položila ruce na ramena.

,,Zítra půjdeme na tu večeři, slibuju." vtiskla mu rychlí polibek na tvář.

,,Tak dobře." usmál se a pohladil jí po copu. ,,Asi dneska zajdu s Diou a Casem někam se napít." zadumal nahlas. Sirius si pohodila s tím malým flakónem se světle modrou tekutinou, aby mu připomněla, že ji stále má a stále jí pije. ,,Tak opilej snad nepřijdu," zakřenil se. ,,I když jsem se den před tím než jsem tě požádal o ruku ztřískal do němoty." přiznal se.

,,To by si jinak nebyl ty," zasmála se. ,,Teď už musím jít, Tal na mě čeká." chtěla se kolem něj prosmýknout, ale Rhys jí chytil za ruku a  naposledy jí dlouze políbil na rozloučenou. ,,Už zase nestydatě flirtuješ, ale už opravdu musím jít." políbila ho ještě rychle na tvář a odešla. Chvíli potom co ona ve společnosti Talira odešla do divadla zašel za Casissem a Dialou, kteří okamžitě jak slyšeli slova: alkohol a tanec šli s ním.

* * *

Sirius byla docela ráda ve společnosti Temnotepce, který se po nějaké době docela rozmluvil. Zlodějka věděla, že mu ke štěstí stačí jen sedět někde v koutě jen se svými stíny, ale teď byl také docela spokojený. Vypadalo to, že se otevře jen své rodině do které Sirius začala patřit už velmi dávno, už když jí poprvé viděli v Neazaru z nějakého neznámého důvod ji přijali do úzkého kruhu, který nazývali rodina. 

,,Rhys je docela spokojen s tvým výcvikem." promluvil k ní tiše když se usadili do královské lože. Všichni samozřejmě znali jak Sirius tak i Talira a oba je buď zdravili nebo jim vesele mávali. Sirius sice nevěděla jak se chovají ostatní poddaní ke svým vládcům, ale byl asi jistá, že tak přátelsky nikoliv, a oni k nim také ne. Podle toho jakou povýšenost cítila z Harnise a to byl pouze vyslanec si o tom uměla udělat obrázek! Proto se jí tak líbilo, že Rhys se stále k poddaným chová stejně mile jako vždy i když byl teď králem. ,,Jen lituje, že tě nemůže cvičit sám."zašeptal když magická světla v sále začala zhasínat.

,,Řekla bych, že spíše lituje toho,že mi nemůže do mysli posílat ty svoje skvostné vize." podotkla a Talir se tlumeně zasmál. Jeho smích byl stejně pěkný, jako vzácný!

,,Věř mi, občas se dostane i přes duchovní hradbu, ale  u tebe to je něco jiného." šeptl. ,,U tebe se snaží být fér!"

,,Že to není vidět." počastovala Temnotepce upřímným úsměvem a soustředila se na představení. Musela uznat, že Talir má na umění opravdu skvělí vkus a ona jako zlodějka to dokázala ocenit. Bylo to něco mezi dramatem a komedií, takže Sirius byla spokojena s tím co vidí a ocenila skvělou práci autora jež takovou hru napsal. ,,Skutečná nádhera! Jsem ráda, že jsem s tebou šla."

,,Jsem rád, že se ti to líbilo."  kývl. ,,Chodím docela často do divadla, na opery či koncerty... Můžeme chodit spolu, když budeš mít  čas a chuť."

,,Zní to jako skvělí nápad." zaradovala se a pozdravila Krokodýla, který se od toho incidentu s Lucem naútesu s Rhysem velice spřátelil. Rhys mu daroval svobodu, ale Krokodýl i přesto trval na tom, že zůstane u gardy. Garett jí zamával před dveřmi jednoho z podniků a zmizel uvnitř. ,,Nevíš kde popíjejí Rhys, Cas a Dia?"

,,Zřejmě u Filoi... Diin oblíbený podnik tam nahoře." ukázal na křižovatku a na domy zářící do tmy na kopci. ,,Troufám si říci, že se dovalí až někdy k ránu. Jestli chceš však za nimi rád tě doprovodím." nabídl s úklonou a rukou si odhrnul tmavé vlasy z očí.

Sirius stále ještě neuměla tančit a pít se jí taky dvakrát nechtěl. ,,Raději půjdu domů, chtěla bych si ještě něco namalovat." Konečně měla chvíli času, aby něco namalovala a odhodlala se dokonce i k tomu namalovat Rhyse. Když tam teď nebyl a nemohl jí koukat přes rameno!

,,Docela se už těším až nějaké tvé malby uvidím, ukázal ti už Rhys galerii?" nadhodil jiné téma. Sirius zavrtěla hlavou. ,,Tak to by měl... jediný má od ní klíče." zamyslel se a kývnutím pozdravil pěkně oděné občany, kteří je vesele zdravili.

,,Neboj, to mu ještě vytmavím." slíbila mu se smíchem. V zámku mu ještě poděkovala za příjemný večer a vydala se do horního patra kde jí Rhys nechal zřídit pracovnu. Od té doby co jí to tam ukázal tam nebyla, ale teď se jí to tam docela hodilo. Popadla štětec a barvy a začala si na bílé čistě plátno čmárat náčrty. Nevěděla jak dlouho maluje, ale byla ráda, že po dlouhé době zase drží v ruce štětec. Když byla s obrazem spokojená nechala barvu zaschnout a pak přes něj i stojan hodila bílou deku. Přišla do pokoje ve chvíli kdy v chrámu odbila půlnoc. Tak nějak doufala, že Rhys už bude zpět, ale on nikde!Nechtěla na něj čekat a místo toho si šla lehnout. Než však usnula chvíli si prohlížela flakón, který jí dal Rhys během Noci stříbrného měsíce. Po nějaké době rozmýšlení se z něj napila, ne že by Rhysovi nevěřila, ale nedalo se předpokládat jak se bude chovat když se opije, takže pro jistotu. Mávnutím ruky pak zhasla magická světla a pokusila se usnout! Tedy až do chvíle než se objeví její milovaný snoubenec.